Vláda přijala definici anticikanismu, tedy protiromských postojů. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána. Řekla to na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jde o správný krok, jak odmítnout jakékoli předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině v Česku.

Nejdůvěryhodnějším vrcholným politikem v Česku zůstává prezident Petr Pavel, věří mu 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty. Pavel je jediný z politiků, kdo má vyšší podíl důvěry než nedůvěry. Nejvíce lidé nedůvěřují předsedovi vlády a ODS Petru Fialovi a šéfce Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. Fialovi nedůvěřuje 79 procent občanů a Pekarové Adamové 73 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který jej provedl od ledna do března.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) dál povede Josef Středula. Tři týdny poté, co v čele odborové centrály skončil kvůli neplacení členských příspěvků, ho odboráři znovu zvolili na dnešním mimořádném sněmu. Získal 57 procent hlasů. Podle některých předáků je to slabý mandát. Větší podporu měl při volbě místopředsedy ČMKOS vedoucí jejího sociálně-ekonomického oddělení Jiří Vaňásek. Dostal 79 procent hlasů. Středula hned po svém zvolení oznámil, že vedení začne připravovat návrh protestních akcí proti vládním záměrům. Odbory kritizují návrh reformy penzí či plán zrušit zaručené mzdy ve firmách. Soustředit se chtějí i na jednání o navýšení platů ve veřejném sektoru.

Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15 tisíc eur (380 tisíc korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou ve středu projedná vláda. Norma také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila dnes Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.

Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Místo osmi zaručených mezd podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou by měl ve středu projednávat kabinet. Ministerstvo financí má výhrady, navrhuje zaručenou mzdu úplně zrušit.

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství. Po jednání se zástupci zemědělských organizací, které hrozí protesty, to novinářům řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu zemědělců 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou protestovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Ministři pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) či zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se shodují, že není namístě rozvolňovat omezení povolení k pobytu pro ruské a běloruské občany. Vláda dnes probere návrh ministerstva zahraničí na prodloužení zákazu. Podporovat členy opozice, kteří se postavili proti režimům, je ale podle nich třeba.

Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

Vládní Piráti prosazují místo zákazu produktů s kanabinolem HHC stažení cukrovinek s touto látkou z trhu. Zajistit by to mělo takzvané opatření obecné povahy, které by vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na podnět Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Piráti to uvedli v tiskové zprávě, kterou zaslali ČTK. Tento postup zmínil začátkem týdne národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS).