Lidé se v posledních letech ve velké míře vystěhovávají z měst do okolních okresů. Za pět let přibylo hlavně kvůli stěhování procentuálně nejvíce obyvatel v okresech Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Brno-venkov a Nymburk. Například Ostrava už není 300tisícovým městem jako před pěti lety. Výjimkou zůstává Praha, která v absolutním počtu získala nejvíc obyvatel, za pět let 33.000. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

To je počet pětihvězdičkových hotelů na území České republiky v roce 1989. Kolik jich je dnes? Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu už 57. A k tomu dalších 557 čtyřhvězdičkových.

Průměrný věk v Česku se za poslední čtvrtstoletí zvýšil o pět let a sedm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému obyvateli republiky 36 let a necelé čtyři měsíce, loni už bez měsíce 42 let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle jeho předběžných odhadů se očekávaná doba života dětí, které se loni narodily, minulý rok proti předloňsku neprotáhla.

Nacionalisticky orientované jedince by jistě potěšila analýza, kterou provedl a v tomto týdnu prezentoval Český statistický úřad. Analýza se týká cizinecké politiky České republiky a udělování státního občanství občanům jiných zemí. Z dat vyplývá, že Česká republika jednoznačně patří k nejzdrženlivějším zemím v Evropské unii.

Rok 2015 je za námi, což pro nás všechny zajímající se o data a čísla znamená příjemné období – souhrnnými ročními statistikami se to bude v příštích dnech a měsících jen hemžit. Jak se v roce 2015 dařilo úsporám?

Analýza Českého statistického úřadu o pozitivním vývoji turismu v České republice v letošním roce nabídla mj. i zajímavá čísla o počtu, kvalitativní struktuře a regionálním rozmístění hromadných ubytovacích zařízení. Také informace nepotkáte každý den – pojďme se na ně proto společně podívat.

Dlouhodobá nezaměstnanost se váže k lidem, kteří nemohou nalézt zaměstnaní déle než jeden rok. Jedná se o velmi podrobně sledovaný ekonomický ukazatel, neboť dlouhodobě nezaměstnaní lidé působí veřejným financím dvojí náklady – nepracují a neodvádí tak daně (alespoň ne legálně) a zároveň spotřebovávají státní prostředky v podobě podpory v nezaměstnanosti, sociálních odvodů hrazených státem a dalších sociálních příspěvků. Česká republika se v této statistice dlouhodobě umisťuje velmi dobře, přičemž region Praha je úplně nejlepší v Evropě.

Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).

V minulém týdnu jsem napsal článek o stavu lesnictvím v České republice. Člověk by v něm očekával hororové zprávy. Ale výsledky byly poměrně překvapivé – rozšíření plochy lesů v České republice od poválečného období o 154 tisíce hektarů čekal málokdo. V diskusi k článku se objevily názory o tom, že vyjma tohoto pozitivního trendu dochází i k řadě negativních jevů – dramaticky se prý zvyšuje podíl zastavěné plochy a likvidují se prý tolik potřebné rybníky. Je to pravda? Nechme promluvit čísla.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svých stránkách další nevšední analýzu, která popisuje stav českého lesního hospodářství a jeho vývoj čase. Zajímá vás, jakou plochu lesy pokrývají nebo kolik dřeva se v České republice těží ve srovnání s dalšími evropskými státy? Tak čtěte dále...