ČR a vývoj pozemků v čase – ubývá orné půdy, přibývá lesů, rybníků i zastavěných ploch, boom zažívají vinice!

ČTĚTE TAKÉ: Třetinu České republiky pokrývají lesy, od roku 1950 vzrostla jejich plocha o 154 tisíc hektarů

Český statistický úřad pravidelně aktualizuje časové řady dat z různých oblastí. Ponořil jsem se do statistik z oblasti životního prostředí v České republice, konkrétně na údaje o výměře pozemků podle jednotlivých, a dostal jednoznačnou odpověď na výše položenou otázku. Je pravda, že ubývá rybníků a přibývá zastavěných ploch? Odpověď na první otázku zní NE, na druhou ANO. Začněme ale popořádku.

Největší podíl na výměře půdy v České republice patří půdě orné. I když její výměra od roku 1989 poklesla o 8 %, bezmála 3 miliony hektarů půdy na konci roku 2014 stále vydají na 37,8 % plochy ČR. Pokud k orné půdě připočteme ještě zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty, dostaneme velmi sledovanou statistiku o výměře zemědělské půdě jako celku. Ta  se vloni rozprostírala na více než polovině výměry republiky - 53,5 % odpovídá 4,2 milionu hektarů.

Druhou nejrozsáhlejší plochu dle využití zabírají lesy, jež jsem analyzoval v samostatném článku. Výměra 2,666 milionu hektarů představuje 33,8 % plochy ČR. V porovnání s ornou půdou a výměrou lesů jsou ostatní druhy půdy jen „chudí příbuzní“. Zmíněné trvalé travní porosty zabírají cca 12 % výměry ČR, vodní plochy zhruba 2,1 % výměry, podobně jako zahrady. Můžeme být klidní, v „zabetonované zemi“ rozhodně nežijeme. Zastavěné plochy a nádvoří představují pouze 1,7 % z celkové výměry České republiky.

Jelikož je velmi důležité sledovat vývoj nakládání s jednotlivými druhy půdy, jistě nemůžeme vynechat vývoj výměry v čase. O poklesu podílu orné půdy již zmínka byla – osmiprocentní pokles mezi lety 1989 až 2014 se promítl i do 2% poklesu podílu zemědělské plochy jako celku. Bavíme-li se o poklesech, největší zaznamenáme u jiného typu zemědělské půdy, a sice u ovocných sadů a chmelnic. Import surovin ze zahraničí se podepsal na 10% poklesu obou typů půdy (u chmelnic data k dispozici od 1993). Výměra lesů se ve sledovaném období zvýšila o jedno procento. Od roku 1989 přibylo rybníků a vodních ploch o 8,7 tisíce hektaru, což představuje nárůst šest procent. O pět procent se pak zvýšila zastavěná plocha. Dotační podpora správy trvale travních porostů ovlivnila nárůst jejich plochy v čase o celých 20 %. Relativně největší boom v čase však suverénně zaznamenaly vinice, jejichž výměra se mezi roky 1993 (starší data nejsou) a 2014 zvýšila o celých 25 %.

Jednotlivé údaje v hektarech a jejich vývoj v čase zachycuje následující tabulka. 

Tabulka: Typy půdy v České republice (1989-2014)

Zdroj: ČSÚ.