Rekordní vedra, která v průběhu letních měsíců drancovala mysl jedinců s nižším prahem teplotního komfortu, se v ekonomice projevovaly i pozitivně. Nejde jen o prodejce zmrzlin, chlazených nápojů nebo provozovatele koupališť a plováren. Paradoxně i o zemědělce. Teplé dny svědčí zrání obilovin i řepky, jejichž úroda dle Českého statistického úřadu převýší průměr deseti let.

Zvýší ho, samozřejmě. Ale pěkně popořádku – černý trh, tedy nezákonné obchodování s produkty a službami, jež by s ohledem na podstatu zákazu vlastně vůbec neměly existovat, představuje nedílnou součást každé světové ekonomiky. Preference a chutě spotřebitelů se totiž nedají zničit zákony, příkazy ani rozkazy, a proto obchod s drogami, prostitucí či kradeným zbožím kvete úplně všude. Kde existuje poptávka, tam se vždycky najde někdo, kdo je ochotný za určitou cenu zboží nabízet. Poptávka => nabídka => cena => a transakce je uzavřena.

Čtvrtletní analýza Výběrové šetření pracovních sil, kterou zpracoval Český statistický úřad, se věnuje problematice podnikání. Výsledek výzkumu se zdá být ohromující – Česká republika je rájem podnikatelů. V tuzemské ekonomice totiž máme pátý nejvyšší podíl samostatně vydělávajících osob v celé Evropské unii. Podíl podnikatelů v čase přitom stále roste. Lepší výsledek dosahuje už jen Řecko, Itálie, Rumunsko a Polsko. Znamená to snad, že je Česká republika novým Hongkongem? Určitě ne.

Pokračujme v cestě za objevováním zajímavostí z analýz Českého statistického úřadu, které by jinak zapadly v propadlišti dějin, a podívejme se dnes na potravinářský trh v České republice. Analýza ČSÚ, jež se zaměřila na spotřební výdaje domácností za nápoje a potraviny, totiž nabízí velmi zajímavá čísla.

Český statistický úřad zveřejnil data o cestovním ruchu v České republice za uplynulý rok. A jsou to velmi zajímavá čísla! Českou republiku totiž v roce 2014 navštívilo 25,7 milionů cizinců! Pojďme si některé údaje projít společně.

Ačkoliv je vytvořit „účetnictví“ celé ekonomiky o dost náročnější než udělat si pořádek ve vlastních daních, statistici z Českého statistického úřadu si v tomto ohledu vedou výtečně. Pro sumarizaci statisíců sledovaných položek a komplexní ohlédnutí za rokem 2014 jim stačily necelé tři měsíce, jako by šlo o přiznání „obyčejného“ daňového poplatníka. Díky tomu si můžeme dnes společně odpovědět na otázku – jak si česká ekonomika vedla v roce 2014?

Kdysi pýcha tuzemské ekonomické aktivity, textilní průmysl, momentálně skomírá. Alespoň z makroekonomického pohledu. Vývoz relativně klesá, zato oblečení se do Čech dováží čím dál více. Velké textilky, které by šatily statisíce lidí jako lidí na začátku 20. století, již u nás nenajdete. Proč? Pojďme si s použitím dat Českého statistického úřadu udělat malou analýzu tohoto odvětví.

Průměrná mzda v Praze v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 163 korun na 34.625 Kč, procentuální nárůst činil půl procenta. Spotřebitelské ceny se v uvedeném období ale rovněž zvýšily o půl procenta, reálně tak průměrný výdělek Pražanů stagnoval.

Dnešní svět je prostě takový. Počet neúplných rodin, v nichž žije dítě (nebo děti) v domácnosti pouze s jednou dospělou osobou a rodina je plně závislá na ekonomické aktivitě této osoby, v Evropské unii přibývá. Tento fakt má významné ekonomické dopady, zejména majetkovou deprivaci a s tím související nutnost implementovat nové programy sociální politiky. Možná vás však překvapí, že Česká republika je v dané oblasti na špičce EU v pozitivním slova smyslu.

České stavebnictví letos podle ředitelů stavebních společností poroste dvakrát rychleji než loni. Stavaři očekávají čtyřprocentní růst odvětví, vyplývá z aktuální Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2015 zpracované společnostmi CEEC Research a SGCP, divize Weber. O něco optimističtější jsou malé a střední firmy. Podle Českého statistického úřadu loni stavební produkce meziročně vzrostla reálně o 2,3 procenta.