středa 19. ledna 2022 Doubravka

Život vedle skládky, to jsou požáry, špinavá voda a boje o peníze, popisuje zastupitel Hořovic

Petr Karban má na okraji Hořovic, sedmitisícového městečka na Berounsku ve středních Čechách, dům s výhledem na skládku. Pozorování hromady odpadků a toho, co se na ní dělo, bylo jedním z důvodů, proč se pustil do boje s provozovatelem skládky, odpadovou společností AVE, ale nakonec i s radnicí ve vlastním městě.

Čáslav pokračuje v boji o stamiliony s odpadovou AVE. Případ šetří policie

Město Čáslav nevzdává podle webu Ekonews svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně...

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová.

„Jednou naší iniciativou okolo skládky byly za ni odváděné finance. Druhý podnět pramenil z toho, že se skládka rychle zavážela a nechtěli jsme, aby o ni město a odpady tím pádem zdražily. Což se nakonec stalo,“ popisuje Petr Karban s tím, že kromě toho řešili potíže často spojené se skládkováním, a to požáry a znečištění vod.

Se svojí kolegyní Věrou Veverkovou postupně došel k podobným závěrům jako starosta jiného středočeského městečka Čáslavi, což je mediálně mnohem známější kauza než Hořovice: v kostce napsáno, skládka u města utěšeně rostla, ale poplatky a suma odváděná odpadovou společností obci za ukládaný odpad tomu neodpovídala.

„Začínal jsem počítáním kubíků. Podle kapacity skládky jsem si spočítal peníze, které měly na obec dojít. A zjistil jsem, že hromada byla vyšší, než měla být a peníze na obci chyběly,“ popisuje Karban první kroky z doby před zhruba osmi lety.

Líčí, že se odpadové společnosti AVE ptal na možné nesrovnalosti, ale první odpověď prý byla, že část z naváženého odpadu se využívá jako materiál k tak zvanému technickému zhodnocení skládky. Jinak řečeno, navážené odpadky se použijí na zpevnění skládky, na cesty okolo ní, a z toho se poplatky neodvádí.


Černý potok vyvěrající před pár lety pod skládkou Hořovice. Foto: Petr Karban

Zákon o odpadech s takovým využitím a osvobozením od poplatků počítal, avšak jen do hranice dvaceti procent z navezeného množství. Petrovi Karbanovi a Věře Veverkové z jejich soukromých propočtů vycházelo, že v Hořovicích muselo být takto započteno mnohem větší část. „Poukazoval jsem i na to, že nikdo nekontroluje navážení, proč se naváží odpad v sobotu i v neděli nebo večer, kdy na váze nikdo není, proč jsou otevřená vrata a peníze nikde,“ uvádí Karban.

Podezření následně potvrdila kontrola České inspekce životního prostředí (ČIZP) a také závěry několika soudů. Z rozsudků, z nichž některé ještě nejsou pravomocné, například vyplývá, že společnost AVE jako provozovatel neodváděla poplatky z odpadů deklarovaných jako „konstrukční prvky“ skládky, s čímž však zákon vůbec nepočítal.

Za nesprávnou evidenci nakládání s odpady uložila inspekce ČIŽP odpadové společnosti AVE za roky 2014, 2015 a 2016 pokutu jeden milion korun. Podle údajů ČIZP společnost AVE navíc v roce 2015 a částečně v roce 2016 nevytvořila v odpovídající výši ani povinnou finanční rezervu na budoucí rekultivaci skládky.

Kontroloři došli k závěru, že stejný problém se týká i dalších let: rozhodnutí o nutnosti doplatit rezervy se týkají i roků 2016 až 2018. Společnost AVE závěry kontrol odmítá, proti rozhodnutí se odvolala.

„Rozhodnutím z letošního 12. října ministerstvo ohledně provozu skládky Hořovice zamítlo odvolání společnosti AVE CZ proti rozhodnutí ČIŽP, kterým bylo uloženo uhrazení prostředků finanční rezervy za odstranění odpadů na skládce,“ uvádí k poslednímu vývoji Dominika Pospíšilová, mluvčí ministerstva s tím, že to se týká právě let 2016 až 2018.

Spory nakonec pravidelně končí u soudů, kde celé projednání trvá dalších několik let. Jde přitom o spory iniciované zpravidla kontrolami inspekce, které řeší evidenci odpadů, ale ne samotnou výši z nich odváděných poplatků. Ty spadají pod krajské úřady, na které by se musely obce obrátit.

Společnost AVE se k jednotlivým případům a sporům. „Záležitosti, které jsou předmětem probíhajících správních řízení, nekomentujeme,“ uvedla mluvčí odpadové společnosti Pavla Ivácková.

Město ušlé příjmy nezajímají

Podle Karbana a Veverkové kvůli nezapočtení hory odpadu přišlo město o významné částky, přesto je prý velmi pasivní.

„Vstřícnost města ke společnosti AVE je nadstandardní. My jsme chtěli, aby město postupovalo razantně a začalo ušlé poplatky vymáhat. Viděli jsme ale nevůli,“ říká Věra Veverková.

Petr Karban hovoří o „velké symbióze radních s AVE“: „Když přišlo na město z jedné uložené pokuty půl milionu, tak se nikdo nezajímal proč. Město neudělalo opatření, aby předešlo nesprávnému vyměřování poplatků.“ Od vedení města podle něj zněly argumenty, že musí s obchodním partnerem AVE vycházet. „Natahovaly se termíny a promlčovaly peníze,“ dodává opoziční zastupitel Karban.

Starosta Hořovic Jiří Peřina takovou kritiku odmítá. Podle něj proběhla s AVE celá řada jednání a společnost se odvolávala na provozní řád a postupy schválené Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje. „Provozní řád byl, jak se ukázalo později, schválen ze strany krajského úřadu v rozporu se zákonem,“ říká Jiří Peřina. Ten je starostou města Hořovice je od roku 2014. V letech 2012 až 2020 by zastupitelem Středočeského kraje, s koncem éry hejtmana a bývalého stranického kolegy z ČSSD Davida Ratha se stal radním kraje zodpovědným za finance a do roku 2016 byl náměstkem hejtmana.

Když se porušení zákona o odpadech prokázalo, město podle starosty Peřiny dalo podnět k vymožení dlužných poplatků. Za ně ze zákona odpovídají takzvaní původci odpadu, což jsou obvykle firmy, školy, a další instituce. Podle Peřiny se odvolali a ministerstvo životního prostředí jim prý dalo za pravdu.

Ministerstvo životního prostředí však uvádí, že takové tvrzení neodpovídá skutečnosti. „Těch případů je mnoho a nám se nepodařilo dohledat žádný, kdy by v souvislosti se skládkou v Hořovicích a poplatky za ukládání odpadů na skládku bylo v odvolacím řízení vyhověno původci odpadu,“ uvádí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. AVE se k tomuto případu nevyjádřilo.

K podobnému vývoji však došlo v případu zmíněného města Čáslav, kde šlo o řádově vyšší sumy za nesprávně vykázaný odpad a neodvedené poplatky. Podle člověka z odpadového byznysu obeznámeného s tehdejší situací hrozilo, že kraje začnou na základě rozhodnutí soudu doměřovat původcům odpadu, tedy firmám a dalších subjektům, statisícové až milionové částky. Celou záležitost proto měl stopnout pozměňovací návrh dvou poslanců z ODS a ČSSD: retroaktivní změna zákona má doplacení a vymáhání ušlých poplatků znemožnit.

Petr Karban, zastupitel z Hořovic, však s takovým výkladem nesouhlasí. Podle něj je to jen výmluva. „Tím, že skládkové společnosti nevybíraly poplatky ve správné výši, dosáhly na lepší cenu při zakázkách. Je to podobné, jako bych prodával zboží a nepřidával k ceně daň z přidané hodnoty,“ poukazuje Karban.

Stejně je přesvědčen, že původci odpadu, tedy například firmy, školy a další, by měli vymáhat doměřené poplatky po skládkové společnosti AVE, protože jednali v dobré míře, že za odpad platí správně.

„Společensky nebezpečný jev“

Získání konkurenční výhody, o které mluví Petr Karban, zmiňuje v řadě rozsudků i Nejvyšší správní soud, kde většina případů týkající se zpochybněné evidence odpadů (a tedy i nesprávně placených poplatků) za odpad končí. V několika rozsudcích soud uvedl, že „systematické a účelové evidování odpadu“ jako konstrukčních prvků skládky je „značně společensky nebezpečný jev“.

„Důsledkem je značná úspora prostředků, respektive získání konkurenční výhody (levnějšího skládkování) oproti konkurenci, deformace trhu v daném odvětví, neplnění regulační funkce poplatku a v konečném důsledku krácení odvodů prostředků do Státního fondu životního prostředí ČR a do rozpočtu obcí, které jsou účelově vázány na využití v ochraně životního prostředí,“ uvádí se hned v několika rozhodnutích Nejvyššího správního soudu.

Následkem chybné evidence odpadů jde přitom o velké sumy, které obcím na účtech podle jejich propočtů chybí. Zastupitelé z Hořovic se s pomocí získaných údajů o navážených odpadech dopočítali k tomu, že na nezaplacených poplatcích za odpady za deset let (do roku 2018) mohlo město přijít o 31 milionů korun. V případě Čáslavi jde podle tamní radnice za poslední léta o více než miliardu korun.

Čáslav přes kopírák

Kauza Čáslav, o které jsme psali zde, je zřejmě největší a nejznámější. Obcí, které se dopracovaly ke zjištění, že jim odpadová společnost mohla výrazně zkrátit poplatky za odpad ukládaný na skládce v jejich katastrech, je však více.

„Řešili jsme to také,“ říká starosta Mšena Martin Mach. „U nás se jedná o problém značně menšího rozsahu, protože jde o malou skládku,“ dodává. Mšeno za odpad ukládaný na skládku nedaleko města dostává ročně na poplatcích pět až sedm milionů. Tato částka se podle starosty více méně nemění posledních deset let. V obci nyní čekají, jak dopadnou soudy, které v této věci běží. Jak starosta Mach dodává, sama obec a její zastupitelé nemají na řešení těchto sporů kapacitu a spoléhají hlavně na kontroly České inspekce životního prostředí.

„Podobný problém jsme řešili v předchozích letech i u nás,“ potvrzuje místostarosta Jindřichova Hradce Radim Staněk. Výhrady podle něj podávali na Krajský úřad Jihočeského kraje.

Z přehledu poskytnutém ČIŽP vyplývá, že na nesrovnalosti naráželi v uplynulých letech také inspektoři, a to opakovaně skoro na všech skládkách patřících pod společnost AVE. Pokuty za nesprávnou evidenci odpadů (které jsou nyní v různém stádiu na různých soudech) udělili za provoz na skládkách nebezpečného odpadu Čáslav a Benátky nad Jizerou, dále Mšeno, Hořovice a Jindřichův Hradec.

Z vyjádření starostů a zastupitelů obcí přitom vyplývá, že ani ti nejvytrvalejší už příliš nevěří, že se jim podaří ušlé peníze zpět vymoci. Mimo jiné kvůli zmíněnému pozměňovacímu návrhu. Skupina senátorů nicméně podala návrh k Ústavnímu soud na jeho zneplatnění a nyní se čeká na jeho verdikt.

„Pro nás bylo přijetí pozměňovacího návrhu zásadní. Vyvinuli jsme tlak, aby obec AVE žalovala, a teď jsme v bodu, kdy radnice říká, že čekáme na vyřešení ústavní žaloby,“ stěžuje si opoziční zastupitel Hořovic Petr Karban.

Od loňského roku je navíc skládka u jejich městečka uzavřena. Podle informace na webu společnosti AVE je na skládce Hořovice od 16. července 2020 dočasně přerušen provoz. „Kapacita u nás ještě je, ale AVE v nedalekém Stašově dobudovalo další část a začalo odpady navážet tam,“ popisuje Petr Karban. Podle něj následovalo to, čeho se obávali: s přerušením provozu na skládce vypověděla společnost AVE městu smlouvu o svozu odpadu. Následně společnost vyhrála nové výběrové řízení a dnes mají hořovičtí svoz odpadu o dvě stě korun dražší.

„Kapacita skládky je v tuto chvíli z provozního hlediska zaplněna,“ uvedla k uzavření mluvčí AVE Pavla Iváčková. Na otázku, zda počítají ještě s obnovením skládky, dodala: „Skládka Hořovice je aktuálně v řešení. Jednou z možností je že už nebude možné odpady na skládce odstranit.“

Petr Karban je nicméně skeptik a očekává, že problémy se skládkou tím nekončí. Soukromě odhaduje, že AVE výstavbu skládku v Hořovicích ukončí, aby mohla začít rekultivace a uvolnily se na ni peníze.

„Můj předpoklad je, že rekultivace bude stát více, než je naspořeno v rezervním fondu a nezbydou peníze na další udržování,“ myslí si. Povinnost dalšího udržování rekultivované skládky, tedy například jejího zakrytí, ozelenění a monitorování dopadů je zákonem dána na třicet let.

„Ale ten kopec tady zůstane navždy,“ uzavírá zastupitel města Hořovice.


Článek je součástí série věnované skládkovému byznysu v České republice, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. K tématu Špinavé miliardy připravujeme další texty.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Martina Patočková | Zdroj Ekonews.cz

Štítky AVE, Čáslav, Nejzajímavější, odpady, poplatky, skládky

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.