Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Třídění obalových odpadů v ČR: Vysoká míra recyklace, efektivita a transparentnost

 
středa, 27. dubna 2016, 08:17

Využití odpadů je jedním z důležitých charakteristických znaků vyspělých ekonomik, k nimž Českou republiku již více než dekádu automaticky řadíme. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz je výsledkem půročního výzkumu v oblasti systému sběru a třídění odpadu. Analýza se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU. Výsledky jsou pozitivní - český systém snese ta nejpřísnější měřítka.

V celé Evropské unii se ročně vygeneruje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů. Tlak Evropské unie na vyšší využití především obalových odpadů jde ruku v ruce s diskusemi o tom, jak by měly členské země těchto závazných cílů nejefektivněji dosáhnout - v tom totiž mají členské země volnou ruku. V případě nástrojů založených na rozšířené povinnosti výrobců obecně vzato existují dvě možnosti řešení - systémy s jedním provozovatelem (monopolní) a systémy s více provozovateli (konkurenční). „Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti  výrobců obalů - producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění. A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích Evropské unie, systém provozuje jeden subjekt. Zajímalo nás, jak systém funguje a jak si vede v mezinárodním srovnání,“ vysvětluje pohnutky pro vznik studie Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz. 

V České republice se většina producentů obalových odpadů připojila ke kolektivnímu systému rozšířené odpovědnosti (EPR), jehož provozovatele (společnost EKO-KOM) producenti obalů zároveň vlastní a kontrolují. Účastní se jej více než dvacet tisíc firem, které zajišťují sběr obalových odpadů prostřednictvím více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad. „Z hlediska oficiálně reportovaných měr recyklace Česká republika patří k úspěšným státům - míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace sedmdesát procent, což řadí Českou republiku v rámci Evropské unie na 6. místo. V recyklaci plastů je s šededsáti procenty dokonce na druhém místě,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA a autor analýzy.

V diskusích o efektivitě systému je jako vzor často uváděno Německo. Analýzy však ukazují, že německá cesta by byla pro efektivní český systém krokem zpátky. „Překvapilo nás, to, ale základy úspěšnosti systému vznikly v době, kdy byl systém monopolní. Z analyzovaných dat vyplývá, že konkurence na úrovni provozovatelů po roce 2006 německému systému žádná velká pozitiva nepřinesla - míry recyklace nijak závratně nestouply, ale došlo k růstu transakčních nákladů systému, zvýšení administrativy a byrokracie a zvýšení míry podvádění v reportingu provozovatelů a zúčastněných firem. To se projevilo negativně na stabilitě systému a v následné legislativní smršti kontinuálně reagující na objevující se nedostatky,“ konstatuje Tomáš Benko, další z členů autorského kolektivu CETA. „Naopak jednoznačně pozitivní dopad lze v Německu pozorovat v důsledku zavedení konkurence na úrovni svozových firem ještě v době monopolního provozovatele systému,“ dodává. 

Ekonomika životního prostředí představuje pro ekonomickou teorii myšlenkovou výzvu již desítky let. A ukazuje se to i v oblasti třídění a recyklace odpadů. Argument o nesporných pozitivech tržních principů a konkurence totiž může snadno narazit v umělém, regulací a politickými cíli svázaném světě, jak potvrzuje analýza CETA:  „Klíčovým aspektem je proto existence politického cíle. Jakmile existuje politický cíl, vstupujeme do ‚second-best‘ světa. A v tom dle zjištěných závěrů nepozorujeme zásadní dopad konkurenčního uspořádání provozovatelů systému na nižší náklady ani na oficiální míru třídění a využití,“ říká Jonáš Rais a dodává: „Obecně se ukazuje, že pro fungování recyklačního trhu je zásadní vhodně nastavená regulace. Aby systém mohl stabilně fungovat, musí brát v potaz negativní motivace všech zúčastněných aktérů. Přechod do prostředí s více provozovateli systému však činí tento, již z principu, velmi náročný problém ještě obtížnějším. Zahraniční zkušenost ukazuje, že konkurenční systémy jsou obvykle provázeny nižší mírou transparentnosti, zvýšením byrokracie aktérů, a také vyšší motivací jednotlivých aktérů vynakládat neproduktivní náklady na zajištění lepšího postavení, než mají aktéři ostatní. Představa, že konkurenti budou kooperovat, ale zároveň se budou chovat jako neziskové organizace, nestojí na racionálních základech. V konečném důsledku může docházet k transferu nákladů na menší účastníky systému, ať jsou to malé firmy nebo malé obce.“

Celková míra recyklace obalů v Evropě, 2013

Poznámka: Tmavě zelená barva vyznačuje země střední a západní Evropy, které jsou relevantní pro srovnání s Českou republikou (úspěšné systémy, které jsou ČR geograficky či kulturně relativně blízké). Šedá barva vyznačuje post-komunistické státy, které jsou pro srovnání vhodné kulturně i geograficky. Nicméně, z důvodu nízké úspěšnosti Maďarského a Polského systému se další analýza zabývá pouze Slovenskem. 
Zdroj: Eurostat

Srovnání nákladů využití na obyvatele ve vybraných zemích EU

Poznámky: Kolektivní systém recyklace je monopolní v Belgii, České republice, Francii a Nizozemsku. Konkurenční je v Německu a Velké Británii. V Rakousku byl systém monopolní do roku 2014 (data v grafu) a od roku 2015 je konkurenční avšak jeho náklady neklesly. Vypočteno jako poplatky na tunu využitého množství na obyvatele (obalové odpady domácností). Na první pohled se zdají být náklady ve Velké Británii zdaleka nejnižší, poplatky výrobců zde ovšem pokrývají pouze asi 10 % celkových nákladů. Skutečná výše nákladu je tedy asi desetinásobná. Ve Francii poplatky pokrývají 75 % nákladů. V ostatních státech je to 100 %. 
Zdroj: BIO (2014a); Eurostat, údaje z období 2010 - 2012

Jednotkové náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a výkon tříděného sběru v krajích, 2014


Zdroj: IURMO (2015)

Napsal(a) CETA
 


 

Kam dál?

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele. Nakolik je to...

neděle, 24. dubna 2016, 10:19

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele, ten je doprovází na jiném motocyklu či v automobilu. Sami na motocyklu sedí i...

Britská královna Alžběta II. slaví 90. narozeniny

čtvrtek, 21. dubna 2016, 15:18

Britská královna Alžběta II. se dnes dožívá 90 let. S národem sice oslaví narozeniny tradičně až v červnu, ale už nyní se až do...

Může jméno dítěte ovlivnit jeho budoucí úspěch?

úterý, 12. dubna 2016, 13:24

Jméno je zajímavý fenomén: Jen máloco hraje v našich životech tak zásadní roli, přičemž to – minimálně v dětství a dospívání –...

Český olympijský výbor spouští oficiální kanál na YouTube

čtvrtek, 24. března 2016, 11:13

Český olympijský výbor spouští pro sportovní fanoušky oficiální YouTube kanál Český olympijský tým (www.youtube.cz/czecholympic)....

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Ve šlágru kola si Jihostroj hladce poradil s Kladnem

Ve šlágru dvanáctého kola si budějcký Jihostroj překvapivě hladce poradil se svým tradičním rivalem z Kladna. Po prvním jednoznačném setu se zápas trochu zdramatizoval, ve třetím setu se diváci dočkali i velmi napínavé koncovky, naši si však udrželi svou domácí neporazitelnost a vyhráli 3:0.

Budějcká Drbna

Lesy ČR posílily hlídky proti zlodějům vánočních stromků. Malé jehličnany postříkávají smradlavým postřikem

Většina lidí si vánoční stromek koupí, najdou se ale i tací, kteří si ho jsou do lesa ukrást. Státní podnik Lesy České republiky (LČR) proto v minulých dnech musel zesílit opatření proti zlodějům. Lesníci posílili hlídky v mladých lesních porostech a stromky, které by se zlodějům mohly hodit, znehodnocují prostříháváním větví či páchnoucím postřikem. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

Brněnská Drbna

Valná hromada, na které se změnilo řízení dopravního podniku, platí. Rozhodl o tom soud

Liberecký krajský soud tento týden zamítl návrh Jablonce na neplatnost květnové valné hromady Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce (DPMLJ). Liberec na ní jako většinový akcionář prosadil změnu stanov, jejímž smyslem bylo jiné řízení podniku. Jablonec změnu odmítal.

Liberecká Drbna

Světově uznávaný umělec Tibor Červeňák vystaví své obrazy v Galerii Synagoga

Prostory hranické Galerie Synagoga ozdobí od poloviny ledna obrazy Tibora Červeňáka. Jednačtyřicetiletý rodák z Hranic žije a tvoří ve Velké Británii, se svou tvorbou se v rodném městě představí po třinácti letech, řekla ředitelka Městských kulturních zařízení Hranice Naďa Jandová.

Olomoucká Drbna

Dukla ovládla prvoligový šlágr, na Kladně vyhrála 5:2 a upevnila si průběžné vedení

Tohle se povedlo! Tahák 35. kola hokejové první ligy opanovali hráči Dukly Jihlava. Na hřišti druhého Kladna dokázali vyhrát 5:2 a zvýšili tak vedení v čele soutěže. Středočeši zaostávají o šest bodů.

Jihlavská Drbna

Trutnov bude mít na začátku roku opět rozpočtové provizorium

Druhé největší město hradeckého kraje Trutnov bude na začátku příštího roku opět hospodařit podle rozpočtového provizoria. Rozpočet roku 2019 město hodlá schválit na prvním jednání zastupitelstva v příštím roce.

Hradecká Drbna