Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Třídění obalových odpadů v ČR: Vysoká míra recyklace, efektivita a transparentnost

 
středa, 27. dubna 2016, 08:17

Využití odpadů je jedním z důležitých charakteristických znaků vyspělých ekonomik, k nimž Českou republiku již více než dekádu automaticky řadíme. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz je výsledkem půročního výzkumu v oblasti systému sběru a třídění odpadu. Analýza se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU. Výsledky jsou pozitivní - český systém snese ta nejpřísnější měřítka.

V celé Evropské unii se ročně vygeneruje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů. Tlak Evropské unie na vyšší využití především obalových odpadů jde ruku v ruce s diskusemi o tom, jak by měly členské země těchto závazných cílů nejefektivněji dosáhnout - v tom totiž mají členské země volnou ruku. V případě nástrojů založených na rozšířené povinnosti výrobců obecně vzato existují dvě možnosti řešení - systémy s jedním provozovatelem (monopolní) a systémy s více provozovateli (konkurenční). „Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti  výrobců obalů - producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění. A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích Evropské unie, systém provozuje jeden subjekt. Zajímalo nás, jak systém funguje a jak si vede v mezinárodním srovnání,“ vysvětluje pohnutky pro vznik studie Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz. 

V České republice se většina producentů obalových odpadů připojila ke kolektivnímu systému rozšířené odpovědnosti (EPR), jehož provozovatele (společnost EKO-KOM) producenti obalů zároveň vlastní a kontrolují. Účastní se jej více než dvacet tisíc firem, které zajišťují sběr obalových odpadů prostřednictvím více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad. „Z hlediska oficiálně reportovaných měr recyklace Česká republika patří k úspěšným státům - míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace sedmdesát procent, což řadí Českou republiku v rámci Evropské unie na 6. místo. V recyklaci plastů je s šededsáti procenty dokonce na druhém místě,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA a autor analýzy.

V diskusích o efektivitě systému je jako vzor často uváděno Německo. Analýzy však ukazují, že německá cesta by byla pro efektivní český systém krokem zpátky. „Překvapilo nás, to, ale základy úspěšnosti systému vznikly v době, kdy byl systém monopolní. Z analyzovaných dat vyplývá, že konkurence na úrovni provozovatelů po roce 2006 německému systému žádná velká pozitiva nepřinesla - míry recyklace nijak závratně nestouply, ale došlo k růstu transakčních nákladů systému, zvýšení administrativy a byrokracie a zvýšení míry podvádění v reportingu provozovatelů a zúčastněných firem. To se projevilo negativně na stabilitě systému a v následné legislativní smršti kontinuálně reagující na objevující se nedostatky,“ konstatuje Tomáš Benko, další z členů autorského kolektivu CETA. „Naopak jednoznačně pozitivní dopad lze v Německu pozorovat v důsledku zavedení konkurence na úrovni svozových firem ještě v době monopolního provozovatele systému,“ dodává. 

Ekonomika životního prostředí představuje pro ekonomickou teorii myšlenkovou výzvu již desítky let. A ukazuje se to i v oblasti třídění a recyklace odpadů. Argument o nesporných pozitivech tržních principů a konkurence totiž může snadno narazit v umělém, regulací a politickými cíli svázaném světě, jak potvrzuje analýza CETA:  „Klíčovým aspektem je proto existence politického cíle. Jakmile existuje politický cíl, vstupujeme do ‚second-best‘ světa. A v tom dle zjištěných závěrů nepozorujeme zásadní dopad konkurenčního uspořádání provozovatelů systému na nižší náklady ani na oficiální míru třídění a využití,“ říká Jonáš Rais a dodává: „Obecně se ukazuje, že pro fungování recyklačního trhu je zásadní vhodně nastavená regulace. Aby systém mohl stabilně fungovat, musí brát v potaz negativní motivace všech zúčastněných aktérů. Přechod do prostředí s více provozovateli systému však činí tento, již z principu, velmi náročný problém ještě obtížnějším. Zahraniční zkušenost ukazuje, že konkurenční systémy jsou obvykle provázeny nižší mírou transparentnosti, zvýšením byrokracie aktérů, a také vyšší motivací jednotlivých aktérů vynakládat neproduktivní náklady na zajištění lepšího postavení, než mají aktéři ostatní. Představa, že konkurenti budou kooperovat, ale zároveň se budou chovat jako neziskové organizace, nestojí na racionálních základech. V konečném důsledku může docházet k transferu nákladů na menší účastníky systému, ať jsou to malé firmy nebo malé obce.“

Celková míra recyklace obalů v Evropě, 2013

Poznámka: Tmavě zelená barva vyznačuje země střední a západní Evropy, které jsou relevantní pro srovnání s Českou republikou (úspěšné systémy, které jsou ČR geograficky či kulturně relativně blízké). Šedá barva vyznačuje post-komunistické státy, které jsou pro srovnání vhodné kulturně i geograficky. Nicméně, z důvodu nízké úspěšnosti Maďarského a Polského systému se další analýza zabývá pouze Slovenskem. 
Zdroj: Eurostat

Srovnání nákladů využití na obyvatele ve vybraných zemích EU

Poznámky: Kolektivní systém recyklace je monopolní v Belgii, České republice, Francii a Nizozemsku. Konkurenční je v Německu a Velké Británii. V Rakousku byl systém monopolní do roku 2014 (data v grafu) a od roku 2015 je konkurenční avšak jeho náklady neklesly. Vypočteno jako poplatky na tunu využitého množství na obyvatele (obalové odpady domácností). Na první pohled se zdají být náklady ve Velké Británii zdaleka nejnižší, poplatky výrobců zde ovšem pokrývají pouze asi 10 % celkových nákladů. Skutečná výše nákladu je tedy asi desetinásobná. Ve Francii poplatky pokrývají 75 % nákladů. V ostatních státech je to 100 %. 
Zdroj: BIO (2014a); Eurostat, údaje z období 2010 - 2012

Jednotkové náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a výkon tříděného sběru v krajích, 2014


Zdroj: IURMO (2015)

Napsal(a) CETA
 


 

Kam dál?

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele. Nakolik je to...

neděle, 24. dubna 2016, 10:19

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele, ten je doprovází na jiném motocyklu či v automobilu. Sami na motocyklu sedí i...

Britská královna Alžběta II. slaví 90. narozeniny

čtvrtek, 21. dubna 2016, 15:18

Britská královna Alžběta II. se dnes dožívá 90 let. S národem sice oslaví narozeniny tradičně až v červnu, ale už nyní se až do...

Může jméno dítěte ovlivnit jeho budoucí úspěch?

úterý, 12. dubna 2016, 13:24

Jméno je zajímavý fenomén: Jen máloco hraje v našich životech tak zásadní roli, přičemž to – minimálně v dětství a dospívání –...

Český olympijský výbor spouští oficiální kanál na YouTube

čtvrtek, 24. března 2016, 11:13

Český olympijský výbor spouští pro sportovní fanoušky oficiální YouTube kanál Český olympijský tým (www.youtube.cz/czecholympic)....

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Pavel Kowacz: Některé vinylové desky mají...

  • Císařská louka svítí do dáli díky nové...

  • V iTwistu z KFC našla sklo, obsluha jí...

  • Petr Jákl dnes začíná natáčet historický...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

PLÁN ÚTĚKU: Teď, nebo nikdy

„Cela třikrát tři metry. Dvě postele, dvě židle, jeden záchod. A čas. Spoustu času..." Ve vězeňských celách Česka je téměř 20 tisíc lidí. Vinni či nevinni, vyměřený trest je všechny staví před stejné výzvy a dopadá na ně stejnými pocity. Co pro člověka znamená pobyt ve vězení? Redakce Brněnské Drbny se spojila s mužem, jehož smysl života bije za zdmi věznice a on se rozhodl pro útěk. Nová rubrika PLÁN ÚTĚKU je nejen originálním svědectvím vznikající přímo v prostředí českého vězeňství, ale i příběhem muže, který se rozhodl riskovat svobodu, aby získal zpět svou rodinu.

Budějcká Drbna

Bez povolení zkouší jet do modrých zón v Brně čím dál méně řidičů. Od října začnou padat pokuty

Čtvrtina řidičů v současnosti zkouší i po zavedení takzvaných modrých zón do centra Brna vjet bez oprávnění. Jejich počet ale klesá, na začátku září šlo o dvě třetiny z nich. Pokuty zatím za tento přestupek nedávají, řidiče jen hlídky odesílají pryč.

Brněnská Drbna

Řídil pod vlivem a navíc bez jediného bodu

Fakt, že muži nezbyl žádný z dvanácti bodů a neměl by tedy řídit, ho nijak neomezoval. Naopak se před cestou ještě posilnil alkoholem.

Liberecká Drbna

Olomoucký krajský soud zrušil rozsudek v případu střelby na Libavé. Údajně je potřeba vyřešit řadu sporů

Olomoucký krajský soud dnes zrušil rozsudek ve dva roky starém případu noční střelby bojových vozidel pěchoty na Libavé, kdy byli zraněni dva vojáci. Okresní soud původně potrestal podmíněným trestem velitele jednoho z vozidel Marcela Kulišťáka za ublížení na zdraví z nedbalosti, další dva obžalované, střelce vozidla a řídícího střeleb zprostil obžaloby. Podle odvolacího soudu je ale potřeba doplnit v případu další dokazování. Na stranu obhajoby se dnes postavil i žalobce z krajského státního zastupitelství.

Olomoucká Drbna

Vandal na parkovišti v Třešti poškodil osobní auto. Při dopadení mu hrozí až rok ve vězení

Policisté v Třešti řeší případ poškození osobního automobilu, ke kterému došlo v Třešti na Barvířské ulici. Majiteli auta vznikla škoda ve výši dvacet tisíc korun.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj obnovuje partnerství s Banskobystrickým krajem

Královéhradecký kraj obnovuje partnerství se slovenským Banskobystrickým krajem. Vztahy hradecký kraj utlumil na konci roku 2013, kdy se stal hejtmanem Banskobystrického kraje lídr slovenské krajní pravice Marian Kotleba. Novináře dnes o obnovení partnerství informoval hejtman hradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD). Od loňského prosince je hejtmanem Banskobystrického kraje podnikatel Ján Lunter, který Kotlebu předtím porazil v přímé volbě předsedy kraje.

Hradecká Drbna