Pozornost světa v roce 2020 ovládla pandemie Covid-19, takže mnozí ani nepostřehli válku, zuřící ve sporném regionu pohoří Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V regionu, který má pro obě země kulturní význam, probíhá dlouhodobý spor, v němž proti sobě stojí arménská etnická většina usilující o sjednocení a vůle menšinového ázerbájdžánského obyvatelstva.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci dnes potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.

Loni mohla Evropa ještě doufat, že Rusko po selhání v dosahování prakticky jakéhokoli z válečných cílů začne hledat cestu k jednání. Je tomu ale naopak, snahy prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu cílí daleko za ovládnutí Ukrajiny, řekl dnes na poradě českých velvyslanců v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

O účasti ruských sportovců za aktuálních podmínek mluví jako o reklamě na válku. Bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek bojuje za nastavení nových pravidel, která jim dovolí startovat a zároveň nebýt nástrojem propagandy. Sám uvažuje o vstupu do politiky. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Více než pět set dní trvající válka na Ukrajině ovlivnila životy také řady sportovců. Jedním z nich je ruský automobilový závodník Alexey Lukyanuk, který je pro české motoristické fanoušky známou tváří. Na tuzemských rallyových soutěžích startoval již sedmkrát. Invaze Ruska na Ukrajinu mu ale kompletně změnila priority a závody šly stranou. Na tratě se vrátí o nadcházejícím víkendu poprvé od listopadu 2021. Vedle svého jména na okénku ale ruskou vlajku mít nebude.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v rozhovoru ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin "myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů".

Ukrajinské bezpečnostní složky v obraně proti Rusku využívají i speciální software od české firmy Compelson. Na základě analýzy dat jim umožňuje získávat informace o přesunu ruských ozbrojených sil nebo o obsahu zpráv mobilních telefonů. Novinářům to sdělil Dušan Kožušník, zakladatel a ředitel společnosti Compelson.

Matyáš Zrno v letech 2010 až 2011 působil jako vedoucí provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Logar. Dnes balkanista, publicista a editor stanice CNN Prima News podrobně sleduje dění na Ukrajině, kam za poslední rok několikrát vyrazil jako novinář. Nejen o aktuální situaci v Ruskem okupované Ukrajině se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.