Schvalování ruské agrese na Ukrajině? V Česku padají hlavně podmínky

Koncem listopadu loňského roku senát Krajského soudu v Ostravě zamítl odvolání někdejšího bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye, který byl odsouzen za výroky schvalující ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. V únoru 2022 napsal na facebook, že Putin je borec a odzbrojí "ukrofašisty" a že by Rusko mělo na Ukrajinu shodit vodíkovou bombu. Okresní soud v Bruntále mu za to uložil peněžitý trest 45 tisíc korun, což odvolací soud potvrdil.

Za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích potvrdil o měsíc později Krajský soud v Praze Patriku Tušlovi desetiměsíční vězení. Tomáši Čermákovi zmírnil prvoinstanční verdikt, podle kterého měl strávit půl roku za mřížemi, místo toho mu uložil desetiměsíční podmíněný trest. Muži se podle soudů dopustili trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti. V polovině letošního července odmítl Nejvyšší soud dovolání obou odsouzených s tím, že jsou neopodstatněná. Tušl i Čermák jsou aktéry také dalších trestních kauz, které se týkají i jejich činů při pandemii covidu-19. Čermákovi Vrchní soud v Praze v červenci potvrdil 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí vůči politikům zabránili přijetí novely pandemického zákona. Tušl byl odsouzen na celkem 19 měsíců, kromě nenávistných výroků vůči Ukrajincům i za nebezpečné pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době koronavirové pandemie.

Za veřejné schvalování válečných zločinů Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně potrestal v květnu letošního roku jednatřicetiletého Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na dva roky. Činu se muž podle obžaloby dopustil tím, že měl na sobě na březnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Na rok mu navíc zakázal pobyt na území Prahy, měl by také zaplatit 12 tisíc korun jako peněžitý trest. Jašek s obviněním nesouhlasí, uvedl, že odsuzuje válečné zločiny, "ať jsou páchány kýmkoliv". Jašek se odvolal, v červenci Městský soud v Praze půlroční podmínku zrušil a případ vrátil k došetření státní zástupkyni.

Další čtyři rozsudky padly během letošního léta. Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly při hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Muži, který po březnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze poškodil projíždějící auto s ukrajinskou poznávací značkou, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 půlroční podmínku se zkušební dobou na dva roky a roční zákaz pobytu v Praze, uvedla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Protože proti trestnímu příkazu obviněný ani žalobce nepodali odpor, nabyl v polovině června právní moci.

Ladislav Vrabel u soudu v Praze.

Obvodní soud pro Prahu 1 v srpnu opět uznal Ladislava Vrabela vinným z přečinu šíření poplašené zprávy. Organizátor protivládních demonstrací dostal čtyřměsíční podmíněný trest s osmnáctiměsíční zkušební dobou. Vrabel ve svém vysílání minulý rok v listopadu tvrdil, že Česká republika zaútočí na ruskou federaci jadernými zbraněmi.

Poslední rozsudek si dnes vyslechl Jaroslav Popelka, který v polovině března na protivládní demonstraci v Praze vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Odvolací soud mu potvrdil čtyřměsíční podmínku. Stvrdil mu také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy, rozsudek je pravomocný. V červnu server Seznam Zprávy informoval, že za pokus strhnout vlajku Ukrajiny z Národního muzea dostalo dalších 14 lidí pokutu od úřadu městské části, další podobné případy ještě radnice řešila.