Město s více než 80 tisíci obyvatel dynamicky rozvíjí technologie, využívá přírodní ložiska a nabízí rekreační možnosti společně se sportovními zážitky. Jastrzębie-Zdrój vybízí všechny k návštěvě!

Vláda připravuje dva zákony, které budou řešit odškodnění lidí perzekvovaných za komunistického režimu. Novinářům to dnes sdělil ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Jeden se bude týkat akce Asanace, druhý bude k odškodnění lidí, kterým byl uložen ochranný dohled kvůli politické perzekuci. Texty obou zákonů by měly být hotovy do konce října.

Zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Jižní a Severní Americe je cílem Mapy paměti Romů pro Ameriku. Zachycuje místa, která jsou důležitá pro romské komunity žijící v daných zemích. Na dnešní prezentaci to řekl Martin Fotta z Etnologického ústavu Akademie věd, který se na tvorbě mapy podílel. Místa v mapě budou podle něj přibývat, už nyní si lidé mohou najít místa například v Brazílii, Argentině či v Kanadě.

Přemýšlíte, kde letos strávit léto? Chcete zažít dokonalou dovolenou, ale netoužíte příliš experimentovat? Pak jste tady správně! Filip a Kája z Cestuj levně pro vás připravili pět evropských destinací, které vás určitě nezklamou. A věřte, že je budete chtít procestovat hned všechny.

Většina státních památek v hlavní sezoně, která letos začíná 28. března, zdraží vstupné. Zvýšení bude od 20 do 60 korun, na čtvrtině památek se vstupné nezmění. Národní památkový ústav (NPÚ) zdůvodnil zdražení zvýšenými náklady na správu památek a úspornými opatřeními ministerstva kultury.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webu svedectviromu.cz. On-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Web spustí symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holokaustu, který připadá na dnešek. Informovala o tom Akademie věd (AV ČR).

Za 145 let své existence zažila sociální demokracie v českých zemích období velkých úspěchů, ale také několikrát stála na pokraji zániku. Před 75 lety, 27. června 1948, začalo jedno z temných období v historii této někdejší vládní strany, která se ale při posledních volbách v říjnu 2021 nedostala do Poslanecké sněmovny, když na slučovacím sjezdu splynula s komunistickou stranou.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.