Ne 23. 8. 2026Sandra
Domácí

Mapa paměti Romů má zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Americe

ČTK2 minuty čtení9. 8. 2024, 6:50
Mapa paměti Romů má zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Americe.
Mapa paměti Romů má zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Americe. · Foto: Romani Atlantic

Zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Jižní a Severní Americe je cílem Mapy paměti Romů pro Ameriku. Zachycuje místa, která jsou důležitá pro romské komunity žijící v daných zemích. Na dnešní prezentaci to řekl Martin Fotta z Etnologického ústavu Akademie věd, který se na tvorbě mapy podílel. Místa v mapě budou podle něj přibývat, už nyní si lidé mohou najít místa například v Brazílii, Argentině či v Kanadě.

Místa v mapě navrhovali lidé z různých částí Ameriky, často to byli členové místních romských komunit, uvedl Fotta. Následně návrhy hodnotili experti, zkoumali například, zda je možné je historicky doložit. Některá místa v mapě neoznačili z etických důvodů, například ta, kde nyní žijí romské komunity, řekl.

"Romové byli v Jižní Americe, a to je důležité připomenout, dříve, než byli v mnohých evropských zemích," řekl Fotta. První Romové se podle něj dostali do Ameriky v 15. století, tedy přijeli už s objeviteli na konci 15. a na začátku 16. století. "Bylo to o desítky roků dřív, než se dostali oficiálně, podle dobových pramenů, například do Švédska," řekl Fotta. Romové se do Ameriky dostávali ve vlnách, první byla podle vědce v době koloniálních velmocí, tehdy například Portugalsko mimo jiné Romy vyhánělo do svých kolonií, například do Brazílie. Další velká vlna byla podle vědce na konci 19. století.

Mapu představili zástupci projektu novinářům na výstavě Těžká krajka, kterou mohou lidé zhlédnout na Novoměstské radnici v Praze. Výstava představuje starou řemeslnou tradici finských romských žen. Připravilo ji Severské romské muzeum ve spolupráci s finským velvyslanectvím, městskou částí Praha 2, Novoměstskou radnicí a projektem Oulu2026 - Evropské hlavní město kultury, otevřená je do 1. září. Na výstavě jsou k vidění historické krajky, které shromáždila textilní výtvarnice Helena Gröforsová i krajky z vlastních sbírek muzea.

Výstava představuje krajky i romskou krajkářskou tradici a fotografie, které zachycují každodenní život finských Romů. Lidé mohou zhlédnout i animovaný film Z města královského a stejnojmenný komiks, které vyprávějí příběh Sagy Forssiové, mladé romské krajkářky, zasazený do Finska a Švédska na počátku 70. let 20. století.

Háčkování a prodej krajek byl podle pořadatelů výstavy nedílnou součástí života romských žen ve Finsku po mnoho generací. Romské matky živily touto činností své početné rodiny až do přelomu tisíciletí. Vynikla zejména po druhé světové válce, kdy po restrukturalizaci venkova postupně zanikala tradiční zaměstnání romských mužů. Ženy udržovali háčkováním a prodejem krajek své rodiny naživu, uvedla kurátorka výstavy Katariina Lillqvistová.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Dřevosochaři před Zoo Hluboká promění dřevo v uměníSpolečnost

Dřevosochaři před Zoo Hluboká promění dřevo v umění

Před Zoo Hluboká a NZM Ohrada proběhne ve dnech 25.–28. srpna již 12. ročník dřevosochařského sympozia. Akce bude mít letos československou účast. Kromě českých dřevosochařů Jiřího Nekoly a Romana Mikuše se představí také slovenští umělci Michal Trnovský a Michal Husár.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněDomácí

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook