Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Prouza: Z EU směrem k Británii cítím „raději už běžte“ než „prosím zůstaňte“

 
úterý, 26. února 2019, 14:40

Téma odchodu Spojeného království je téměř každý den v tuzemských médiích. Vyjadřují se k němu politici, podnikatelé a nezřídka toto téma přistane na stole štamgastů českých hospod.

Málokdo však rozumí evropským otázkám jako Tomáš Prouza. Bývalý tajemník pro evropské záležitosti při úřadu vlády ČR a současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu odpovídal na otázky Drbny spojené s brexitem.

Co znamená odchod Británie z Evropské unie pro běžného Čecha, který ráno vstane a jde do své oblíbené fabriky na třísměnný provoz?
Pokud jsou odběratelé „jeho fabriky“ mimo Velkou Británii, tak nic. Pokud je však Británie jedním z hlavních odběratelů, je dobré být minimálně ostražitý. V případě tvrdého brexitu by mohlo dojít k hůře předvídatelným situacím, které zkomplikují a prodraží export do Británie.

Myslíte zavedení cel nebo dalších překážek v obchodu?
Co se týče cel, tak ta nevnímám jako ten největší problém. Bude se jednat přibližně o tři a půl procenta. Jako větší problém vnímám narůst administrativy. Pokud posíláte své výrobky například z Břeclavi, tak s určitou odchylkou dokážete odhadnout, kdy kamion z Břeclavi dorazí do Spojeného království. V případě tvrdého brexitu se mohou objevit průtahy na hranicích, přibude papírování a to samozřejmě povede ke zvýšení nákladů. Tyto náklady mohou dále narůst o finance vynaložené na skladování zásob.

ČTĚTE TAKÉ: Mayová připustila, že Británie může požádat o odklad brexitu

Jak to myslíte?
Řada firem funguje v režimu just in time. Tedy doručení „právě včas“. Díky bezcelnímu styku mezi kontinentální Evropou a ostrovní Británií ubylo skladovacích ploch. Většina firem nemusela řešit sklady, protože součástky jim přicházely tak, aby se rovnou používaly. Řada chytrých firem se na brexit mimo jiné připravovala tak, že si připravila dostatek kapitálu na případný nákup zásob. Problém tedy není v tom, že by si firmy nemohly koupit více součástek do zásoby – ale po celé Evropě je dnes k dispozici mnohem méně skladů, kam by je šlo uložit. To je poměrně frustrující, protože to nevyřešíte za týden ani za měsíc.

Je tento stav prohrou Evropské unie nebo Velké Británie?
Víte, v Evropské unii je to dlouhodobě nastaveno tak, že každý musí tak trochu prohrát, aby celek mohl fungovat. Některé mechanismy a smluvní ujednání jsou záměrně složité. Ta složitost dává v těchto případech prostor horkým hlavám, aby vychladly a vrátily se k jednacímu stolu.

V případě Británie k tomu však evidentně nedošlo. Co vlastně chce?
Myslím si, že to sama neví. Theresa Mayová přijde na jednání se zástupci Evropské unie, ale prakticky nic, na čem se domluví, nemusí druhý den platit. Dalo by se říci, že přichází na jednání bez mandátu. Celá britská politika je aktuálně hodně nečitelná. Členové Dolní sněmovny nesouhlasí s tím, co premiérka vyjednala, ale neříkají, co má vyjednat jiného, aby to mělo širokou podporu.

Opozice nesouhlasí s ničím, sama není schopna vyvolat předčasné volby a případně sestavit novou vládu. V průzkumech opozice neroste, spíše naopak. Kdyby se konalo referendum o brexitu znovu, věřím, že by těsnou většinou zvítězilo setrvání v Evropské unii.

Velká Británie je přitom vzorem politického pragmatismu. Čím si vysvětlujete tuto nestálost?
Opravím Vás. Británie byla vzorem pragmatické politiky. To už bohužel neplatí. Problémů je samozřejmě více, ale kdybych měl vytáhnout ty hlavní, tak mezi ně určitě bude patřit absence skutečných lídrů. Stejně jako tomu je v Evropě, stejně jako tomu je v České republice. Politici se prostě začali řídit průzkumy a radami marketingových týmů. Nejsou ochotni nějaké voliče ztratit, aby dosahovali svých cílů. Kdysi byla politika o tom, že jste zkoušel přesvědčit voliče o své vizi, a pak ji uskutečňoval. Cílem dnešních politiků je znovuzvolení, takže se řídí tím, co vyjde dobře v průzkumech. Kdyby dnes nějaký politik v Británii nebo v ČR přišel s churchillovským programem Krev, pot a slzy, tak nedostane ani pět procent hlasů.

A britský volební systém tomu úplně nenahrává.
Ano to máte pravdu. Vzhledem k tomu, že poslanci se volí v malých jednomandátových volebních obvodech, tak tak každý politik hájí zájmy voličů svého volebního obvodu. Dochází tedy k situaci, kdy jsou politici například sdruženi v Konzervativní straně nebo u labouristů, ale politici z  Londýna mohou mít naprosto odlišný názor oproti těm na severozápadě Anglie. Dochází tedy k vnitřnímu štěpení stran. A na obzoru není žádný lídr, který by vytyčil vizi i přes odpor některé části voličstva a uměl kolem sebe sjednotit dostatečnou politickou sílu.

Je to vidět i na posledních návrzích britské premiérky – když v půlce května v parlamentu neprojde její dohoda, nechá hlasovat o tvrdém Brexitu bez dohody. Když neprojde ani to, nechá hlasovat o prodloužení celého procesu odcházení. Je to vlastně pořád stejné – neustále slyšíme, co Britové nechtějí. Ale pořád netušíme, co by pro ně bylo přijatelné, aby dohoda prošla v jejich parlamentu.

Má Evropská unie po odchodu Velké Británie smutnit a vyvěsit na úředních budovách černou vlajku?
Nemyslím si. Zástupci EU přistupovali k jednání pragmaticky. Na Británii je však vidět, že jí je bližší Commonwealth než Evropská unie. Vzpomínám na jednu debatu v Londýně, kdy jsem zastával práva českých občanů na možnost utkávat se v Británii o pracovní příležitosti na trhu práce. Říkal jsem jim, že jsme právoplatnými členy klubu a jako členové klubu máme výhody oproti třetím zemím mimo EU. V tom se ozval jeden Pakistánec s tím, že on má mnohem větší nárok v Británii pracovat, protože jeho předci za Británii krváceli. Britům je prostě bližší, když se na jejich pracovním trhu ucházejí o práci Indové a Pakistánci než třeba Češi a Poláci.

Vizitka autora

 

Wolenby

Nejvyšší podřízený Drbny.

 
Foto Facebook/Tomáše Prouzy
 


 

Kam dál?

Jsme vnímáni jako odborová organizace, problém s tímhle označením ale...

neděle, 24. února 2019, 08:57

Nejen dělnické profese mají své odborové svazy. Nejspíš vás překvapí, že i hokejisté mají sdružení, které hájí jejich zájmy....

VIDEO: Inspirací mi byl kouzelník, který mi vzal pozornost před...

neděle, 17. února 2019, 19:00

Pokud se řekne kouzelník, většina z vás si nejspíš vybaví Radka Bakaláře. Mladý rodák z Budějc na sebe upozornil poprvé v roce...

Jak sníh komplikuje pohyb zrakově postiženým? A dokážou si vůbec...

čtvrtek, 14. února 2019, 15:11

Vánice, neexistující chodníky a náledí. To s sebou běžně přináší zimní období. Jak se ale v podobném počasí pohybují a orientují...

Finále rychle uteklo. Ani jsem nestačila být ve stresu, říká druhá...

čtvrtek, 14. února 2019, 14:37

Vysočina není jen krajem jeřabin, brambor a úspěšných sportovců. V tomto kraji bydlí také krásné ženy. Důkazem je letošní ročník...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Před devadesáti lety byly ve městě poprvé nařízeny jednosměrky

Doprava je téma, které v Budějcích rezonuje každý den. Dnes se na ni podíval i Jan Schinko v novém dílu Drbny historičky. Víte, kdy byla zavedena na náměstí první jednosměrka? A kolik aut projelo denně přes Mariánské náměstí?

Budějcká Drbna

Na brněnské Vyšší odborné škole se chystá stěhování, studenti a učitelé protestují

Přes tisíc podpisů nasbírali v petici studenti a učitelé Vyšší odborné školy Brno ve snaze zabránit plánu vedení školy přestěhovat instituci ze stávajících dvou budov v Králově Poli do jedné. Celé řadě učitelů i studentů se nelíbí způsob komunikace s vedením, prezentace plánu i projekt samotný. Podle nich nebude pro všechny studenty i vyučující v jedné budově dostatek místa.

Brněnská Drbna

Z Liberce do Drážďan a Žitavy budou dál jezdit vlaky Trilex

Z Liberce do Drážďan a přes Německo do Ústeckého kraje budou dál jezdit vlaky Trilex. Společnost Die Länderbahn (dříve Vogtlandbahn) získala ve společné německo-české veřejné soutěži zakázku až do roku 2031. Dopravce zachová současný komfort poskytovaných služeb a na některých úsecích ho i zvýší, mimo jiné vybaví soupravy plochými obrazovkami a bezplatným přístupem na internet.

Liberecká Drbna

Informační centrum v Prostějově opraví. Rekonstrukce bude stát téměř milion a půl

Novou podobu bude mít díky zahájené modernizaci regionální informační centrum v Prostějově, které poskytuje služby turistům a návštěvníkům města. Celková rekonstrukce informačního centra v historickém jádru města bude stát zhruba 1,4 milionu korun a měla by být hotova před hlavní turistickou sezónou. To řekla mluvčí radnice Jana Gáborová.

Olomoucká Drbna

Hejtman Vysočiny Běhounek: Mnoha dopravním komplikacím na dálnici se dá předcházet

Dlouhé kolony, kolabující doprava či úplné zastavení provozu. Tak zná řada řidičů v posledních měsících dálnici D1. Na jejím nejvýše položeném úseku u Větrného Jeníkova především v zimním období panují specifické klimatické podmínky, které v kombinaci s nezkušeností některých řidičů i nynější modernizací jsou téměř zárukou dopravních komplikací.

Jihlavská Drbna

Ve Dvoře Králové vzniká léčebna bez stavebního povolení

Ve Dvoře Králové na Trutnovsku vzniká bez stavebního povolení soukromé zdravotnické zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče. Investorem a stavitelem ústavu s kapacitou 164 lůžek je dvorská Stavební společnost Žižka. V březnu požádala stavební úřad o dostatečné povolení stavby. Stavební úřad následně zahájil dvě správní řízení, a to o vydání dodatečného stavebního povolení a o odstranění stavby. Stavba není v souladu s územním plánem města. ČTK to dnes zjistila na dvorské radnici a u stavební firmy.

Hradecká Drbna