Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Když chcete něčeho dosáhnout nebo něco změnit, musíte do toho dát kus sebe, říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl

 
úterý, 11. prosince 2018, 11:55

Ve svých 41 letech obhájil počtvrté post starosty jihomoravského Kyjova, vyzkoušel si ministerské křeslo a už čtvrtým rokem předsedá Svazu měst a obcí ČR, jedné z nejvlivnějších nevládních organizací u nás.

Jste předsedou Svazu měst a obcí. To je organizace, jejíž název je sice obecně známý, ale běžný občan nejspíš netuší, jaké jsou její kompetence a čím se zabývá. Můžete našim čtenářům přiblížit činnost svazu?
Svaz vznikl hned po revoluci odděleně v České republice i na Slovensku jako instituce, která má v první linii za úkol pomáhat starostům v jejich poslání. Máme velké množství malých obcí, kde je pozice starosty často neuvolněná. Takové obce potřebují někoho, kdo jim pomůže s orientací v zákonech a nových právních předpisech, poskytne metodiku, bude pomocnou rukou.

Úkolem svazu je také hlídat kompetence, které samospráva v České republice má, tak aby do ní stát nepřiměřeně nezasahoval. Dnes má SMO už také zákonné kompetence, je povinným připomínkovým místem. To znamená, že veškeré návrhy právních předpisů svaz připomínkuje a dává k nim své stanovisko. Pro vládu jsme strategickým partnerem, konzultuje a diskutuje s námi své návrhy na legislativní změny.

Jsou členy svazu všechny obce České republiky, je účast nějak limitovaná?
Členská základna dnes čítá víc než polovinu měst a obcí České republiky, na jejichž území žije 80 % veškerého obyvatelstva ČR. Členy jsou jak malé obce, tak krajská města a také hlavní město Praha.

Členství ve svazu není nijak povinné ani limitované. Každá obec platí za členství paušální příspěvek v řádu tisícikorun a dále poplatek na obyvatele, který je jednotkách korun. Pro malé obce s nízkými rozpočty může být i takový poplatek problematický, a pak spíše spoléhají na výpomoc větších obcí, které jim ve vazbě na SMO podporu poskytují.

Nově zvolení starostové jsou vždy nováčky v komunální politice a samosprávě. Často jsou jejich původní obory a zaměstnání na hony vzdálené tomu, co je v nové funkci čeká. Jak pomáháte s tímto problémem?
Toto si dobře uvědomuje také ministerstvo vnitra, které nám poskytlo grant, z něhož jsme financovali příručku pro nové zastupitele. Vydává se každé čtyři roky a píší ji zkušení starostové, aby nebyla příliš odborná a co nejvíce reflektovala běžnou praxi. Oponují ji odborníci z řad akademiků a vysokých úředníků ministerstva vnitra. Je to taková základní rukověť pro všechny nově zvolené zastupitele.

V Norsku odjíždějí nově zvolní zastupitelé na víkendový kurz, kde se intenzivně školí v tom, jaké jsou kompetence a činnosti obce i státní správy, do čeho mohou zasahovat, v čem se lze realizovat. Tím jsme se už v minulém volebním období nechali inspirovat a otevřeli kurz Vzdělaný zastupitel, ve kterém letos budeme pokračovat. 

Jak se výsledky vašich aktivit dotýkají samotného občana?
Náš servis pomáhá místním samosprávám, aby se dobře a rychle orientovaly ve svých agendách, což se na občana přenáší v podobě dobře a efektivně fungující obce. Dalším příkladem ale může být spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, kdy společně komunikujeme nové dotační tituly na evropské i národní úrovni. Z nich se například čerpají finance na opravu místních komunikací, do oblasti životního prostředí a jiných záležitostí, které se občanů obcí bezprostředně dotýkají.

Dokáže SMO svou činnost dostatečně komunikovat směrem k občanům, tak aby ho vnímali jen jako další zbytečnou instituci placenou z našich daní?
V tom si myslím, že je naše slabá stránka a lidé nám to často vyčítají. Jsem přesvědčen, že naše aktivity i dosažené výsledky si zaslouží větší publicitu. Někteří stávkují před Strakovou akademií, a jiní ve stejné chvíli ve Strakově akademii ty problémy věcně, často kriticky a tvrdě řeší. Ti první jsou hodně vidět, a my jsme spíše ti druzí.

V tomto novém volebním období je i kvalitnější PR jednou z našich priorit. Chceme sdělovat občanům, že je tady organizace, která se primárně stará o to, aby se městům a obcím vedlo lépe. Pokud obec bude zdravá a bude se o ni dobře pečovat, samozřejmě to pocítí i její občané.

Jak se stane, že se starosta malého městečka na jihu Moravy stane předsedou takto významné organizace?
Už v roce 2007 jsem se stal místopředsedou svazu a důvodem mého zvolení byla absolutní soudržnost a spolupráce obcí našeho regionu, tedy Kyjovska. Téměř všechny obce Kyjovska jsou členy SMO a jejich zástupci se pravidelně účastní všech sněmů a rad. Jestliže z jiných okresů jsou zastoupeni tři starostové, pak hlas našeho regionu je vždy dobře slyšet. Díky podpoře starostů Kyjovska (ale nejen jejich) jsem se dostal do rady svazu a později také do jeho předsednictva. Původní profesí jsem právník, měl jsem tedy velkou výhodu a řadu věcí jsem dokázal komunikovat s představiteli vlády a také parlamentu. Kolegové usoudili, že bych byl dobrým předsedou komory měst. (SMO má tři komory – obcí, měst a statutárních měst, které mají rovné postavení a navzájem mohou uplatnit právo veta). Po odchodu pana předsedy Jiránka jsem dostal podporu komory měst i komory obcí, a byl tak zvolen do předsednické funkce.

V Rusnokově vládě jste měl možnost vyzkoušet si na několik měsíců také funkci ministra pro místní rozvoj. Co vám toto angažmá přineslo, a co vzalo?
Musím říct, že pozitiva převážila nad negativy. Bylo to pro mě občerstvující, protože jsem měl po mnoha letech sám šéfa. Šéfa erudovaného, velmi lidského, zkušeného praktika a také pragmatika. Vyzkoušel jsem si nové postupy řízení, získal jsem řadu kontaktů, které dnes mohu využít nejen jako předseda svazu, ale také jako starosta. Podrobně jsem nahlédl do problematiky evropských fondů a schopnost čerpání fondů z EU byla také jednou z mála věcí, které byly této vládě přičteny k dobru.

Přineslo mi to bohužel negativní publicitu. Najednou jsem také kolem sebe neměl tým lidí, který znám a kterému plně důvěřuju. Byla to příliš krátká doba na to získat jistotu a oporu v týmu. Neměl jsem někoho, o kom stoprocentně vím, že stojí za mnou.

Lze kumulovat funkci starosty města a ministra nebo jakékoliv jiné dvě podobně důležité funkce na městské, krajské či celostátní úrovni?
Nemyslím si, že to lze dlouhodobě. Svou funkci starosty jsem nabídl k dispozici, ale poté, co naše vláda nedostala důvěru, shodlo se městské zastupitelstvo, že není vhodné ani nutné na půl roku volit znovu starostu. Měl jsem velké štěstí na dobrý tým kolegů, kteří úřad po dobu mého ministrování podrželi. Z dlouhodobého hlediska si ale myslím, že pozici starosty trojkové obce nelze sloučit s jakoukoliv jinou volenou pozicí na kraji nebo státní úrovni. Člověk má nějakou kapacitu a ať bude sebelepší, vždy takové přepětí někdo odnáší: samotný úřad, nejbližší okolí nebo on sám na svém duševním i fyzickém zdraví.

Jste starostou, bývalým ministrem, ale zaujalo mě, že jste také prezidentem. Prozradíte čeho?
Já se domnívám, že prezident by měl být jen jeden, byť nejrůznější profesní komory a uskupení mají taky své prezidenty. Vy máte jistě na mysli mé prezidentování zde v Kyjově. Ano, jsem prezidentem nejstaršího folklorního festivalu u nás, národopisné slavnosti Slovácký rok, kterou město ve spolupráci s okolními obcemi pořádá už od roku 1921. Slovácký rok je moje srdeční záležitost. Mám s ním spojeny jen pozitivní emoce, které ve mně folklor, a obzvlášť ten kyjovský, vyvolává. Pořádáme ho jen jednou za čtyři roky, a proto není okoukaný, vždy je jiný a člověk se na něj už rok dopředu neskutečně těší. Těším se na srpen 2019, kdy bude Kyjov opět žít ještě mnohem víc než při jiných tradičních lidových slavnostech a zvycích. Festival má svého ředitele. To je ten, který několik měsíců pracuje, aby vše dopadlo tak, jak má, a návštěvníci odjížděli spokojení. A pak má svého prezidenta, který vlastně jen reprezentuje, to jsem já.

Měl jste pověst „staromládeneckého“ starosty bez závazků, který prakticky veškerý svůj čas věnuje veřejné službě. V tomto roce se zásadně změnil váš soukromý život, na jaře svatba, na podzim narození syna. Jak to změnilo váš život, přístup k pracovním povinnostem a vnímání některých aspektů života, které Vás až doposud míjely?
Můj život se otočil o sto osmdesát stupňů. Každý, kdo zažil narození vlastního dítěte, a měl třeba ještě také to štěstí být u toho, ví, o jakém slovy nepopsatelném zázraku mluvím. Narození dítěte vnáší do lidského života úplně novou dimenzi.

Volný čas, který jsem dříve ušetřil pro své koníčky, tenis a myslivost, teď věnuju svému synovi a snažím se s ním být, jak to jde.

Některé problémy města teď vidím trochu jinýma očima. Očima tatínka, který vyráží na vycházky s kočárem a teprve nyní vnímá žalostný stav některých chodníků, zároveň se trochu egoisticky dívá do brzké budoucnosti, jaký je stav mateřských škol nebo dětských hřišť. Přiznání tohoto nového pohledu mi někteří vyčítají, ale já si myslím, že je to zcela přirozené a nestydím se za to. Když chcete něčeho dosáhnout nebo něco změnit, musíte do toho dát kus sebe, aby vás to motivovalo a měli jste ten správný tah na bránu. Člověka vždy formují nové zkušenosti a ty pak přenáší do svých názorů i práce.

Napsal(a) redakce | Foto Taktiq
 


 

Kam dál?

Namlouvat budějcké zastávky v autobusech není žádná party, spíš...

pondělí, 12. listopadu 2018, 08:44

Možná byste ji cestou budějckým “emhádéčkem” nepoznali, i když ji spousta Jihočechů zná z radií. Často ji můžete potkat v roli...

Po vědeckých skriptech se pustil do dětské knížky, byl to můj tajný...

sobota, 10. listopadu 2018, 11:45

Taky jste si vždycky říkali, že učitelé a přednášející jsou banda divnotvorů, kteří jsou na světě proto, aby vám ztěžovali život?...

Ráno si v autě taky občas zanadávám, přiznává ředitel Budějovického...

pondělí, 5. listopadu 2018, 12:27

Téměř rok a půl je ve funkci ředitele Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Jako ředitel velké firmy se snaží dávat svým lidem...

Zákaz zvířat v cirkusu je postavený na hlavu, říká Patrik Joo z...

středa, 31. října 2018, 08:07

Patrik Joo, jehož rodina již po generace provozuje cirkus Jo-Joo, je synem známého principála Jaromíra Joo. V současné době se...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Lyžařské areály na jihu Čech jsou stále otevřené

Poslední dny lyžování mohou využít návštěvníci větších horských středisek v Jihočeském kraji. Areály Lipno a Zadov předpokládají, že provoz udrží do konce března. Hochficht na česko-rakouské hranici Šumavy se se sezonou rozloučí už o víkendu.

Budějcká Drbna

Brno chce mít postavenou halu pro případné mistrovství světa v hokeji v roce 2024

Brno chce pořádat mistrovství světa v hokeji v roce 2024. Město i kraj podepsali tento týden memorandum o spolupráci se státem na společném financování. Zatím však není určené, kdo kolik přispěje.

Brněnská Drbna

Jako na houpačce. V sobotu bude dvacet stupňů, příští týden má sněžit

Co nás čeká v příštích dnech? Nejprve postupné oteplování až na sobotních dvacet stupňů a poté opět výrazné ochlazení, v dalším týdnu se má dokonce i do nížin vrátit sněžení.

Liberecká Drbna

Strážníci pomáhali v olomoucké MHD revizorům. Letos odhalili necelou stovku černých pasažérů

Od začátku tohoto týdne se v pěti případech na strážníky obrátili revizoři Dopravního podniku města Olomouce. Důvodem bylo ověření totožnosti osob, které se přepravovali v dopravních prostředcích bez platných jízdních dokladů, uvedl mluvčí Městské policie Olomouc Petr Čunderle.

Olomoucká Drbna

Dvacetiletý muž okradl svého známého. V domě z komody sebral peněženku se skoro 30 tisíci

Důvěřuj, ale prověřuj. Tímhle heslem se asi bude už příště řídit muž bydlící v obci na Polensku. Do svého domu si totiž pozval známého, který mu sebral z peněženky v komodě skoro třicet tisíc korun.

Jihlavská Drbna

V Krkonoších sjela lavina, na místě je horská služba

V Kotelních jamách v Krkonoších odpoledne sjela lavina. Podle dosavadních zjištění nikoho nezavalila. Na místě je horská služba, která oblast prohledává. V Krkonoších platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětistupňové škály, který je charakterizován jako značné nebezpečí.

Hradecká Drbna