Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nejsou Budějce a vedle okolní obce. Město je třeba vnímat jako jednu aglomeraci, říká Martin Pražák

 
čtvrtek, 23. srpna 2018, 07:37

Podnikatel a vizionář, přesvědčený budějcký patriot. Když před nedávnem otevřel Martin Pražák téma propojení Budějovic s okolními obcemi, rozpoutal vlnu diskusí i skeptické reakce některých politiků. „Připojení okolních obcí k Budějcím je jen otázkou času. I občané z Litvínovic, Srubce nebo Borku tráví často více času v krajském městě, než ve své obci. A potřebují proto koordinovanou dopravu, řízenou kapacitu škol a školek, servis občanům,“ říká Martin Pražák.

Ještě začátkem roku jste vystupoval jako aktivní občan, který o vstupu do politiky neuvažuje. Dnes jste kandidátem hnutí Občané pro Budějovice v podzimních volbách. Co vás přimělo změnit názor?
Dělal jsem rozhovor pro jedno médium. Povídali jsme o řadě věcí, diskutovali jsme s redaktorem o mých názorech a já celkem dlouho po tomto rozhovoru přemýšlel o všem, na co přišla tehdy řeč. Asi tehdy ve mně začala zrát myšlenka, že bych měl kandidovat. Po publikování rozhovoru mě kontaktovalo několik lidí, kterým se mé názory líbily. Řekl jsem si, že bych vlastně neměl skončit jen u psaní textů o tom, co změnit, ale že bych se měl i v tomhle směru angažovat. V tu dobu mě oslovil Juraj Thoma. A mé rozhodnutí bylo na světě.

Čím vás přesvědčilo právě hnutí Občané pro Budějovice?
Vidíme spoustu věcí podobně. Mluvím především o veřejném prostoru a věcech, které s ním souvisí. Nejde mi o to, abych si sednul do nějaké dozorčí rady, ale o okolí a město, ve kterém žiju. Sport, kultura, rekreační zóny, cyklostezky a podobně. Nezastírám přitom, že jsem se rozhodoval také trochu pragmaticky - Hnutí je nejsilnější opoziční stranou, má reálnou šanci řadu věcí prosadit od myšlenky k realizaci.


Součastný stav Krajinské ulice.

Často říkáte, že se vám v Budějcích líbí. Otevřeně ale kritizujete řadu věcí, které byste chtěl naopak změnit. S čím máte v jihočeské metropoli problém?
V Budějcích se žije dobře a já raději koukám dopředu, než abych se zabýval kritikou současné radnice. Chci prezentovat své názory a návrhy řešení, pomáhat naplno rozvinout potenciál našeho města.

Přesto, abych odpověděl na otázku: mě osobně se týká například spor o MHD v Krajinské ulici, který s dalšími občany proti Budějovické radnici vedeme. První spor jsme vyhráli, teď čekáme na další. Město se zde snaží silou prosadit řešení, které nemá oporu v územním plánu ani v legislativě.

Když už jsme v Krajinské – je to ulice, kterou zná snad každý občan města. Jedna z mála, která má potenciál stát se městským bulvárem plným zeleně a předzahrádek restaurací, kde se mohou volně pohybovat rodiny i s dětmi, bez provozu aut. Místo toho je zde dnes sice povolený jen vjezd zásobování, ale podle našich sčítání je pouze deset procent veškerých průjezdů oprávněných. Ulicí projede zhruba 500 aut denně, která tam nemají co dělat. A do toho musí chodci uskakovat do podloubí před autobusy MHD…


Podobně by mohla podle Martina Pražáka Krajinská ulice vypadat.

Je pro vás MHD v centru Budějc problémem číslo jedna?
To určitě ne. V tomto konkrétním případě je prostě problémem přístup vedení města, které zavádí dopravu do klidových zón města. Autobus nemá co dělat ani v Jírovcovce. Doprava by tam měla být zklidněna, jsou tam čtyři školy a převažuje bydlení. Má být jednosměrná, což umožní jak dobré parkování, tak bezpečný pruh pro cyklisty. Autobus sem prostě nepatří.

Říká se, že se Budějce vylidňují. Jak byste proti tomu bojoval vy?
Budějovice se nevylidňují, jen se mění potřeby a preference lidí, kteří zde žijí, a město se rozrůstá za hranice svého formálního katastru. Velká část Budějčáků bydlí třeba v Litvínovicích, na Srubci a v dalších satelitech. Lidi chtějí místo bytu bydlet třeba v rodinném domku, a protože Budějovice nemají dostatek parcel, stěhují se do okolních obcí. Město se fakticky nevylidňuje, Budějčáci sice bydlí jinde, ale pracují tu a jejich děti sem chodí do školky, školy, za sportem a za kulturou. Úkolem vedení města je vytvořit jim lepší podmínky k novému stylu života, kdy tráví většinu času v našem městě, ale formálně jsou občany jiné obce v těsném sousedství. Nesmíme jim ubírat MHD a nutit je jezdit ze Srubce do školy na Máj. To jen přispívá k dalšímu zhoršování dopravy a kvality života ve městě.

Souhlasíte s tím, aby lidé rozhodovali o strategických věcech v referendu?
Nejsem velkým zastáncem referend. Ty prosazují politici, kteří nemají vizi. Nemohou přeci svou odpovědnost přenášet na veřejnost, která nemá tolik informací vhodných k takovému rozhodování.

Ptám se kvůli vaší myšlence připojit okolní obce k Budějcím. Na to veřejnost reagovala tím, že by o tom měli lidé hlasovat v referendu. Co na to říkáte?
Víte, jak vzniklo velké Brno nebo Praha? Jednoduše se rozhodlo, že se obce musí připojit. Jinak by zde dnes nefungovala městská hromadná doprava, nebylo by vůbec možné realizovat investičně náročné akce, jako městské obchvaty, sportovní stadiony, mosty…

Máme obrovské množství obcí a samospráv, které jsou neefektivní. I proto by podobná rozhodnutí měla vznikat sice po odborné debatě i diskusích s občany, ale formou rozhodnutí, nikoli referenda. Ale načal jste dobré téma. Když se zeptáte starostů, řeknou vám spíše ne – když se ale zeptáte v anketě lidí, tak to najednou může vypadat jinak. A důvod je jednoduchý. Některé obce v okolí mají za posledních 20 let obrovský nárůst obyvatel. To jsou většinou lidé z Budějc, kteří vyměnili byt za rodinný dům. Pohled starostů a těchto nových obyvatel obcí může být velmi rozdílný.

Provozujete několik restaurací, v jejichž okolí se snažíte zvelebovat prostředí. Dokonce uklízíte odpady na vlastní náklady. Co vás k tomu vede?
Veřejná zeleň a odpadové hospodářství jsou velkým problémem Budějovic. Snažíme se tak jít nápravě trochu naproti. Dáváme k restauracím svou zeleň a staráme se před našimi provozovnami o úklid. Beru to tak, že k podniku patří také chodník. Je to takový rakouský model, tady to běžně nikdo neřeší. „Co je venku za dveřmi, to už není moje,“ to je v Čechách běžné. Nechceme ale suplovat úklid města. Město by naopak mělo zabezpečit lepší standard v tom, že vyveze včas popelnice, nebudou v centru města zarostlé kostky, nepořádek kolem popelnic a ještě dva dni po koncertu na náměstí pytle plné odpadků.

Inspiraci často hledáte ve stejně velkých městech sousedních zemí. V čem je podle vás zásadní rozdíl?
Když přijedete do Salzburku nebo Lince, tak máte jednoduše lepší vyžití. Denně se tam koná velké množství kulturních akcí, které mají jinou strukturu. Oni těmito akcemi podporují ekonomický a turistický rozvoj. Jste schopen tam strávit dva nebo tři dny, protože si uděláte bohatý program.  

Za chvíli končí čtyřleté volební období současné politické reprezentace. Jak ho hodnotíte? Je to jeden z důvodů, proč jste se rozhodl kandidovat?
Ano, je to jeden z důvodů. Nechci hodnotit poslední čtyři roky, problém vidím spíše v posledních desítkách let. Nikdo není schopný říct, kam jako Budějce chceme směřovat. Nebyli jsme schopni za dlouhé období zrealizovat velkou novou veřejnou stavbu. Máme dílčí úspěchy a drobná zlepšení, ale chybí nám strategie a koncepce. Místo, aby se politici dívali, jak určité věci fungují v Rakousku nebo Německu, tak vymýšlí věci, které nefungují. Omezuje se dostupnost MHD v okolních obcí, ale přivádíme si tak do města další automobilovou dopravu. Pak se řekne, že se jízdné zlevňovat nebude, a po půl roce se dozvíme, že přeci jen bude levnější. To není moc koncepční jednání.

Nebojíte se, že byste jako aktivní člověk a podnikatel neměl po zvolení do zastupitelstva čas na to, co vás baví a co jste dělal do teď?
Člověk si musí dát priority. Mým cílem je maximálně rada města v pozici neuvolněného člena, a to není tak časově náročné. Jak jsem řekl: dozorčí rady ani teplé místo na radnici není mým cílem.

Napsal Michael Daněk | Foto Jan Luxík
 


 

Kam dál?

Útoky na novináře jsou tu stále častější, říká novinářka z Polska. To...

středa, 22. srpna 2018, 07:30

Na podzim to budou tři roky, co se v Polsku ujala moci jednobarevná vláda strany Právo a spravedlnost. Od té doby je terčem...

Při okupaci mu sedmi ranami rozstříleli nohy, nevěřil realitě a...

úterý, 21. srpna 2018, 11:26

Na 21. srpen nezapomene nikdy ani Petr Šída. Tehdy mu bylo čtyřiadvacet let a před libereckou radnicí schytal sedm kulek. Sanitku...

Náklady na MotoGP nám ministerstvo doplatit musí, je přesvědčený...

čtvrtek, 9. srpna 2018, 15:01

Uplynulý víkend se v Brně nesl ve znamení motocyklového svátku. Do Brna se sjeli fanoušci jednostopých vozidel z celé Evropy....

Ráda bych pomáhala i hospodářským zvířatům, říká vedoucí Šance...

úterý, 7. srpna 2018, 09:37

Za Františkou Zverkovou jsme se vydali do Chrastavy, kde má spolek Šance zvířatům kočičí depozitum. Společně s ostatními...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

SOUTĚŽ: Tradiční Selské slavnosti v Holašovicích každý rok přilákají tisíce návštěvníků a není se čemu divit

Na návštěvníky čekají ukázky lidových řemesel, ochutnat budou moci staročeské dobroty, a kromě zážitků si budou moci odnést i tradiční české rukodělné výrobky z dílny řezbářů, kovářů, keramiků či dráteníků. Zažít jedinečnou atmosféru a vrátit se chvíli v čase můžete i letos od 26. do 28. července. Starosta Jankova a Holašovic Jan Jílek vyzdvihl, co byste si neměli nechat ujít.

Budějcká Drbna

TIPY NA TÝDEN: Zrní na Špilberku, Ondřej Havelka na Biskupském dvoře, roztančená Šelepka a zábava v Trojce

Že by v Brně nastala okurková sezóna? Přistupujte k tomu raději optimisticky. Nemusíte večer přebíhat z jedné akce na druhou a rozhodovací paralýza, kvůli které nakonec nikam nejdete, je také pasé. Od pondělí do pátku si užijete divadlo, koncerty i lenošení na pikniku.

Brněnská Drbna

Kvůli rozeschlým varhanám musí v Jablonci přesunout koncert

Rozeschlé varhany v secesním kostele Povýšení sv. Kříže v Jablonci donutily organizátory přesunout jeden ze srpnových koncertů cyklu Jablonecké kostely otevřeny. Už na začátku července při ladění nástroje před koncertem se ukázalo, že varhany nejsou v dobré kondici, tehdy ještě koncert odehrály. Po konzultaci s odborníky se ale koncert 6. srpna rozhodli organizátoři přesunout do kostela Dr. Farského, informovala Petra Handlířová.

Liberecká Drbna

Lidé v Rajnochovicích pracují na prodloužení lesní železnice. S nápadem vybudovat ji přišel kdysi olomoucký arcibiskup

Skupinka nadšenců v čele s Tomášem Hegarem zahájila v Rajnochovicích na Kroměřížsku práce na prodloužení trati lesní železnice, která je velkým turistickým lákadlem. Zatímco dosud se mohli lidé projet vláčkem po zhruba 300 metrech kolejí, příští rok by mělo přibýt dalších 280 metrů k nedaleké restauraci. Náklady na prodloužení trati pravděpodobně přesáhnou půl milionu korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu Hegar.

Olomoucká Drbna

SOUTĚŽ: Pochlub se, jak trávíš dovolenou! Nejlepší snímky Drbna ocení originálním plecháčkem

Razíš v červenci na vodu, k moři nebo na chatu? Nenechávej si fotky z letních radovánek jen pro sebe a poděl se o ně i s dalšími Drbňáky. Autoři tří nejlepších fotek, které vyberete vy, naši čtenáři, dostanou od redakce pozornost v podobě originálního plecháčku, který nikde jinde, než v naší soutěži neseženete.

Jihlavská Drbna

Varování před nebezpečnými dětskými cyklovozíky

Převážení malého dítěte v přívěsném vozíku za jízdním kolem by měla být jedna z nejbezpečnějších variant, jak ho brát na cyklotúru. Jaká je realita? Spotřebitelská organizace dTest otestovala 11 modelů cyklovozíků, pět z nich v testu propadlo. Nedostatky se týkaly praktických zkoušek v terénu, složitého sestavování, nepohodlí, bezpečnostních rizik a obsahu nežádoucích chemikálií.

Hradecká Drbna