Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ústavní žaloba na prezidenta? Prakticky nepoužitelný institut, říká senátorka Eliška Wagnerová

 
úterý, 29. května 2018, 10:23

Chybí nám nástroje, jak se bránit znevažování výkonu mandátu prezidenta. Tvrdí to aspoň senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová v rozhovoru pro HlídacíPes.org v rámci projektu Mapa justice. Novelu Ústavy, která do procedury ústavní žaloby na prezidenta zapojila i sněmovnu, považuje za nešťastnou.

„Tento institut je prakticky nepoužitelný,“ říká Eliška Wagnerová.

O možnosti zahájit proces ústavní žaloby se znovu začalo mluvit v polovině května, v souvislosti s kauzou novičok.

Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost sice konstatoval, že prezident Miloš Zeman uváděl nepravdivé informace o výrobě jedu novičok v České republice a zveřejněním zpráv od tajných služeb navíc ohrozil bezpečnostní zájmy republiky, na plénum horní komory se ale věc nedostala. Novičokem byli ve Velké Británii otráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera.

Později pak senátorský klub Starostů a nezávislých oznámil, že bude iniciovat žalobu pro velezradu. To je ale podle Elišky Wagnerové neprůchodné a sama pro to ruku nezvedne.

V rozhovoru pro HlídacíPes.org kritizuje změnu Ústavy, podle níž je třeba vedle senátu získat souhlas s podáním žaloby k Ústavnímu soudu i ve sněmovně. Kriticky se vyjadřuje i k zamýšeným prvkům přímé demokracie, které prosazuje třeba právě prezident Miloš Zeman nebo Okamurova SPD.

Jak hodnotíte začátek druhého mandátu prezidenta Miloše Zemana? Hodně se během prezidentské volby mluvilo o tom, jak je společnost rozdělená. Může se to brzy výrazně zlepšit?
Jsem v tomhle ohledu docela skeptická, musím říct. Společnost je vždycky názorově rozdělená, to snad by ani nebylo nic nenormálního. Ale tady je možná trochu nenormální to, že jedna část té společnosti, alespoň mně se to tak jeví, se trochu vychyluje mimo systém. A to už je něco jiného.

V jakém smyslu?
Mimo systém, teď míním ústavní systém. Už se opravdu pohybuje někde na jeho hranici, a to bohužel včetně prezidenta. Přešlapy za hranici jsou patrné, a to je si myslím ten největší problém.

Mluvíte o ústavních přešlapech, o okamžicích, kdy se prezident objevil jednou nohou za hranicí ústavních zvyklostí. Máme dostatek nástrojů, jak se případnému znevažování výkonu mandátu prezidenta bránit?
Bohužel nemáme. Máme jediný nástroj, a tím je ta ústavní žaloba. Ale nešťastnou novelou ústavy a souvisejících zákonů byla přijata úprava, která dnes platí, na rozdíl od toho, co platilo dříve, kdy ústavní žalobu podával jenom senát. Dnes, kdy jsou jak ve sněmovně, tak i v senátu obrovská kvóra a musí s tím souhlasit obě komory, je tento institut prakticky nepoužitelný.

Přímá volba prezidenta je prvním velikým zásahem přímé demokracie, na který jsme si už zvykli. Jaký je váš názor na další posilování těchto prvků?
Moje teorie je taková: Když se podíváte do české ústavy, tak jasně vidíte, zejména z článku 2, že ČR je založena na reprezentativní neboli zastupitelské demokracii. A přímá demokracie je zmíněna ve druhém odstavci jako jakýsi komplement, ale opravdu jenom jako komplement, a ne že by systém měl být založen na přímé demokracii. Systém je postaven na demokracii reprezentativní a já jdu tak daleko, že kdyby měly vyjít všechny fantasmagorie, které slyším od pana Okamury, například odvolávání politiků, všech soudců, včetně ústavních, tak je to jednoznačné porušení toho článku 2, odstavce prvního („Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ – pozn. red.).

Čili porušení řekněme „nejvyšších“ článků v ústavě…
Ano. Já tento článek 2 spojuji s článkem 9, který hovoří o podstatných náležitostech demokratického právního státu, které nesmějí být porušeny. A tvrdím, že kdyby měl být takto dramaticky porušen ten původně navržený model, tak už se dostáváme do režimu článku 9 odstavce 2 („Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ – pozn. red.).

Pokud by takové zákony byly přijaty, mluvme konkrétně například o přímé volbě starostů, kteří by byli nezávislí na zastupitelstvu, bylo by to podle vás téma pro Ústavní soud?
Tak to ne, ti starostové, to je o několik pater níže a není to ústavní úroveň.

Co odvolatelnost politiků?
Ta je nepřijatelná. Každý poslanec a senátor má mandát na předem stanovenou dobu a do jeho mandátu nesmí nikdo zasahovat. Koneckonců jsme to viděli, když za Mečiara na Slovensku odvolali jednoho poslance. Prosoudil se až do Štrasburku, který mu dal samozřejmě za pravdu. Prostě do mandátu zákonodárců se zasahovat nesmí. Nebo jiný příklad: strana Zelených kdysi v Německu usoudila, že doba, na kterou jsou voleni poslanci Bundestagu, je příliš dlouhá a že by se tam všichni moc uhnízdili a moc si zvykli na prebendy. Tak uvnitř strany přijali pravidlo, že po dvou letech budou poslanci rotovat.

Odstupovat a pouštět za sebe náhradníky…
Ano, pouštět náhradníky. Dělali to o své vůli, nikdo je nenutil. Přesto to někdo napadl a jejich ústavní soud řekl totéž. Prostě ne, mandát je vymezen na určitou dobu a vy ho nemůžete tímto způsobem rušit. Jinými slovy jsem k odvolatelnosti politiků opravdu velmi skeptická a první, kdo by se soudil, tak by po mém soudu měl vyhrát.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Robert Malecký | Foto Youtube.com | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Školy zaspávají. Snažím se trošku suplovat hodnoty, které chybí, říká...

sobota, 26. května 2018, 11:48

Jméno Karel Kovář asi řadě z vás moc neřekne. Mladého youtubera zná totiž široká veřejnost pod pseudonymem Kovy. Od ostatních...

Největší porevoluční kšeft jsou exekuce. Kam se hrabe Bakala nebo...

úterý, 22. května 2018, 10:40

Tomáš Koloc je novinář z periferie. Muž, který se vedle psaní pro Kulturní noviny dlouhodobě věnuje sociální práci, a zná tvrdý...

Vedl Vídeň šestkrát déle než Krnáčová Prahu. Beru občany vážně, říká...

pondělí, 21. května 2018, 16:12

Praha není Vídeň. A ani dlouho nebude. Zatímco rakouská metropole byla letos už podeváté v řadě vyhlášena celosvětově nejlepším...

Olomouc je ráj pro online byznys a digitální nomády, ale přes zimu...

pátek, 18. května 2018, 10:40

Tomáš Zdražil je zakladatel vzdělávací platformy Investree pro nomády, hodlery a fanoušky investování. Už 4 roky nomádí po světě...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

V Dolní Vltavici se buduje nové přístaviště pro lodní dopravu, vzniká tak největší vodní křižovatka na lipenské nádrži

Turisté, kteří letos vyrazí na výlet parníkem po Lipně, se mohou těšit na nové přístaviště v Dolní Vltavici. V nejširší části Lipna tak přirozeně vzniká největší dopravní křižovatka v místě, kde se trasa parníku kříží s trasou přívozu.

Budějcká Drbna

Přírodní koupaliště na jižní Moravě mají dobrou kvalitu vody

Přírodní koupaliště v Jihomoravském kraji mají zatím stále vodu vhodnou ke koupání. Vyplývá to z měření, které provedla Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje. Sleduje zhruba dvacítku nejnavštěvovanějších koupališť nejméně jednou za měsíc, některá i častěji. Teplota vody sledovaných přírodních koupališť se u posledních měření pohybovala nad 22 stupňů Celsia.

Brněnská Drbna

Usnul za volantem a s autem skončil v plotě

Zřejmě mikrospánek zapříčinil nehodu, ke které došlo na silnici první třídy číslo 35 na Semilsku. Naštěstí se celá událost obešla bez zranění. Řidič tak měl opravdu velké štěstí.

Liberecká Drbna

VIDEO: Labutě se potřebovaly dostat k rybníku. Řidiči kvůli nim zastavili

Kuriózní podívaná se naskytla chodcům a řidičům osobních aut v ulici Bohumíra Šmerala v Prostějově. Labutě se vracely z vycházky v Kolářových sadech k Městskému rybníku v Prostějově, kde mají své útočiště. Cestou musely překonat silnici. Řidiči osobních aut dali labutím čas, který potřebovaly a za povzbuzování přihlížejících dětí, se celá rodinka dostala přes cestu k rybníku v bezpečí.

Olomoucká Drbna

FOTO: Hasiči pomáhali při kroužkování čápů. Celkem jich označili pětadvacet

Hasiči vyjíždí nejen k požárům a dopravním nehodám. Pomáhají také třeba při kroužkování čápů. Tuto zkušenost mají za sebou hasiči z Velkého Meziříčí.

Jihlavská Drbna

VIDEO: Nebezpečná honička v centru Hradce skončila nárazem do zdi nemocnice

Honička jako z hollywoodského akčňáku se strhla v centru Hradce Králové. Policisté chtěli zastavit vůz, jeho řidič měl zákaz řízení. Ten ale místo zastavení šlápl na plyn a odstartoval nebezpečnou honičku za plného provozu.

Hradecká Drbna