Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Je prakticky nemožné, aby pyl řepky "ožlutil" auto nebo lavičku, vyvrací fámu zemědělci

 
úterý, 8. května 2018, 15:46

Žluté parapety, auta i prádlo na šňůrách. Česko na přelomu dubna a května zasypal jemný žlutý prášek z kvetoucích stromů. Způsobil to rychlý nástup jara, kdy vykvetlo téměř vše najednou. O tom, že pyl nepochází z Čechy tak neoblíbené řepky a také dalších fámách pohovořil s Drbnou Robert Erlebach, předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje.

Auta i parapety pokryl v minulých týdnech jemný žlutý pyl. Co je vůbec to otravné, co teď všude leží a dráždí naše sliznice?
Samozřejmě všichni víme, že se jedná o pyl. Každý rok v tomto období začíná pylová sezona, někdy v menší a někdy ve větší míře. Letošní nástup je větší díky jarnímu teplému počasí, kdy nakvetlo téměř vše najednou. A aby toho nebylo málo, borovice a smrky, které jsou u nás v hojné míře a nekvetou každý rok, mají podle Pylové informační služby silnou sezonu a vykvetly zároveň s ostatními stromy. Ostatně, kdo chodí na procházky, v těchto dnech v lesích nemohl tento fakt přehlédnout. Uvědomme si, že Česká republika patří mezi země s významným zalesněním. Lesní pozemky zabírají téměř 2,7 milionů hektarů, což je zhruba jedna třetina celého území. Jak tvrdí odborníci, pyl borovic a smrků je téměř nealergizující, ale pyl jehličnanů může podobně jako jemný prach mechanicky dráždit naše sliznice.  

Čím je tedy nezvyklá situace způsobena?
Přirozeností rostlin je produkovat pyl. Jeho význam pro pohlavní rozmnožování rostlin si určitě pamatujeme ze školních lavic, stejně jako fakt, že je zdrojem medu, propolisu, mateří kašičky a dalších, pro lidskou výživu, medicínu i kosmetiku potřebných produktů. Bohužel na druhou stranu pyl patří mezi alergeny, který značně znepříjemňuje život mnohým lidem. Kdesi jsem se dočetl, že například bříza vyprodukuje až 5,5 milionů pylových zrn v jedné jehnědě. Jak jsem již řekl, v letošním roce podle odborníků za žlutou záplavu mohou borovice a smrky, které vykvetly s ostatními stromy.

Kdy můžeme počítat s tím, že se situace zlepší?
Nejsem odborník na pylovou problematiku, ale snad se shodneme, že situace z minulého a předminulého týdne již opadá. Na druhou stranu žijeme v přírodě a příroda díky bohu žije s námi, má svůj rytmus a ten prostě neovlivníme. Některé druhy stromů, jako citované jehličnany nebo břízy dokvétají, jiné naopak začínají. Je před námi, pro mnoho alergiků noční můra, období kvetení trav a obilovin, kterých máme v ČR dohromady téměř 2,5 milionů hektarů a které potrvá prakticky až do poloviny léta. Díky mé zkušenosti z rodiny vím, čím alergici v takových obdobích procházejí. A proto je pro mě pylem zaprášené auto nebo okna žehrajících hospodyněk naprosto nepodstatné. 

Je to částečně způsobeno i řepkou?
Bohužel často pod vlivem známého rčení "stokrát opakovaná lež se stává pravdou" lidé podléhají tvrzení, že alergii jim způsobuje pyl řepky. Samozřejmě i řepka, jako jiné rostliny produkuje pyl. Má však jedno velké „ale“. Je prakticky nemožné, aby pyl řepky "ožlutil" auto, lavičku, nebo třeba náměstí uvnitř města, čehož jsme byli svědky v posledních dvou týdnech.  Pyl řepky je těžký a lepivý, takže po uvolnění z květu se usazuje v nejbližším okolí pole. Největší nebezpečí je tak maximálně do několika stovek metrů od řepkového pole, na rozdíl od menších pylových zrn. Zůstává tak jediné, co lze řepce vytknout, že má intenzivnější vůni, chcete-li že někomu smrdí. To intenzivnější je zejména při její sklizni. Jako člověk, který celý profesní život prožil v zemědělství, ale nikdy nepěstoval řepku, mám zkušenosti, kdy zejména v posledních více jak dvaceti letech v rámci mnou vítaného přesunu lidí z měst na venkov, jsem slyšel zejména stížnosti, že smrdíme. Dodal bych jen: "No lidi, když my občas nebudeme smrdět, pak vy budete mít hlad". 

Je pravda, že je řepky na českých polích víc, než je zdrávo a neprospívá krajině, zvířatům a také podzemní vodě?
Řepka patří mezi tradiční evropské olejniny. Asi nemáme v našich podmínkách příliš na výběr. Ve světě pěstované olejniny jako je sója, bavlníkové semeno, podzemnice olejná nebo palmová jádra, nám jsou logicky zapovězeny. Z možností, které nám zůstávají, je na části území pěstování slunečnice nebo tolik kriticky přetřásané řepky. U nás pěstujeme řepku na plus mínus 400 tisících hektarech.

Proč jí nepěstovat? Protože je žlutá? V době kdy kvete má tu smůlu, že je prostě vidět. Je to jedna z mála komodit, která má pro zemědělce dobré ekonomické výsledky a ty jsou i konkurenceschopné s okolními státy. Máme s ní přestat a uvolnit trh zase někomu okolo nás, jako je tomu téměř ve všem, co v zemědělství prosperovalo? Jestli nás nezačne zajímat skutečnost, že nejsme v současnosti již soběstační vůbec v ničem a stali se závislými na dovozu, pak jednoho dne nemusíme dopadnout dobře.

Říkáte, že nejsme v tomto směru soběstační. Nenajde se nějaká výjimka, v čem jsme soběstační?
Jediným soběstačným jsme u hovězího masa a to pouze proto, že se spotřeba snížila z 27 kilogramů na hlavu na pouhých 7 kilogramu. Mluvíme přeci o strategii a bezpečnosti, kam potraviny patří.

Jsme zemí s jednou z největších výměr zemědělské půdy na obyvatele a přesto riskujeme závislost na dovozu potravin. Na orné půdě pěstujeme obiloviny, kterých vyprodukujeme každý rok téměř 7 milionů tun a polovinu musíme vyvážet. Není pro to využití.

Ve vepřovém mase jsme soběstační na zhruba necelých čtyřicet procent. Obdobná situace je u drůbežího masa. Každý ví, že obiloviny tvoří právě u prasat a drůbeže základ krmné dávky.

Jaká je nyní vůbec zemědělská politika země?
Zemědělská politika od devadesátých let snížila počet krav na necelých 400 tisíc z původních téměř 1,3 milionů. Na orné půdě, kde se dnes pěstuje tolik kritizovaná řepka se pro býložravce pěstovaly krmné plodiny jako je jetel, trávy, vojtěška. Pokud se nevrátí živočišná produkce do zemědělství, nemůže být takový model uplatněný. Není, co krmnými plodinami vypěstovaných na orné půdě krmit.

A jak je to s tou řepkou?
Není pravdou, že řepka jednoznačně zhoršuje stav půdy. Je náročná na živiny, ale díky tomu, že se kromě řepkového semene celá zaorává, zůstává po ní organická hmota v půdě a tím i zhruba devadesát procent živin, které pro svůj růst z půdy odebrala s výjimkou dusíku. Tvrdit, že je jí mnoho a kam se podívám tam je žluto, není přeci také pravda.

Orné půdy v České republice máme 3 milionů hektarů a řepka je tak na 13 procentech. Agrotechnika říká, zpět na stejné pole vrátit řepku nejdříve za čtyři, ještě lépe pět let. To znamená, že by se mohla pěstovat až na 20 procentech orné půdy. Zemědělské půdy máme 4,2 milionů hektarů a v tomto již řepka zaujímá 9,5 procenta. A když vezmu celé území s téměř 7,9 milionů hektarů včetně lesů, vodních ploch a zastavěných území, pak to, kam se podívám je žluto, představuje ve skutečnosti pět procent.

Už raději nečtu komentáře odborníků, kteří nám radí například model Rakouska, které má nesmyslnými zásahy do systému zemědělství na celém svém území pouze 17 procent ploch s ornou půdou a my téměř 40 procent. Ať někdo konečně poradí, co s ornou půdou. Hlavně ať za tento existující stav nekritizují zemědělce, ty dělají možné i nemožné, aby vůbec přežili.   

 


 

Kam dál?

Když máte uprchlíky tak rádi, nastěhujte si je domů. Známý hejt si...

čtvrtek, 26. dubna 2018, 14:00

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde...

Pavel Fischer: Připadám si jako sanitka, která přijíždí na poslední...

středa, 10. ledna 2018, 07:23

Jako jediný má reálné zkušenosti z fungování Hradu. Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky –...

Nejsem žádný vítač ani kývač. Do druhého kola prezidentské volby si...

úterý, 9. ledna 2018, 10:42

V listopadu loňského roku veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách a díky podpoře desítky senátorů se stal...

DRBÁRNA: Spolupráce s Leošem Marešem vznikla spontánně, písnička se...

neděle, 5. listopadu 2017, 20:00

Těšíte se na další díl Drbárny? Tentokrát jsme vás napínali o pár dní déle než obvykle, ale věřte, že se čekání vyplatilo. Novým...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • Zapomeňte na tištěné zpravodaje a turistické...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Písek zvažuje vypsání dalšího referenda na stavbu nového bazénu

Písek zvažuje, že vypíše druhé referendum na stavbu bazénu. Někteří členové vedení města chtějí tento krok navrhnout na jednání zastupitelstva, které se uskuteční ve čtvrtek 16. srpna. Důvodem je výrazné zvýšení ceny bazénu.

Budějcká Drbna

Sucho drtí jižní Moravu. V regionech začínají platit zákazy zalévání vodou z řeky nebo vodovodu

Lidé v Moravském Krumlově a okolí nesmí od pondělí brát z řek a potoků vodu na zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Odběr vody z řek je různou měrou omezený také na dalších místech v kraji, například na Blanensku, Boskovicku a v Brně. Jinde úřady zvažují další postup. Sucho trápí prakticky celý kraj.

Brněnská Drbna

S požárem na Kristýně bojovali hasiči z Česka, Polska i Německa

Vedle Ještědu zasahovaly hasičské jednotky v pondělí odpoledne i v rekreačním areálu Kristýna, kde vzplál travnatý porost. Na pomoc vyjely i jednotky z Německa a Polska.

Liberecká Drbna

Vojáci z Prostějova se vracejí do Afghánistánu, budou cvičit místní speciální jednotky

Výcvik speciálních vojenských jednotek afghánské armády Kandaku v provincii Herát na severozápadě Afghánistánu budou mít na starosti elitní vojáci z Prostějova. Posily, mezi kterými bude 42 vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, do země dorazí na přelomu srpna a září, píše Právo.

Olomoucká Drbna

V Jihlavě by měl vzniknout logistický areál se sklady. Termín výstavby je zatím nejistý

V Jihlavě by mělo vzniknout další logistické centrum, stavbu plánuje pražská firma I.C.P. u Znojemské ulice. Záměr, jehož dopad na životní prostředí začaly prověřovat úřady, počítá se stavbou dvou velkých skladovacích hal s administrativním zázemím a parkovišti. Investor na dotaz uvedl, že pozemky už koupil. Termín výstavby se podle něj zatím upřesnit nedá.

Jihlavská Drbna

Za školní pomůcky utratí rodiče v září průměrně přes tři tisíce korun

Za školní pomůcky na začátku školního roku rodiče utratí letos v průměru 3078 korun, o sto korun víc než loni. Výdaje na vybavení rostou se stupněm školy, u středoškoláků jsou v průměru o více než sedm set korun vyšší než u žáků prvního stupně základní školy.

Hradecká Drbna