Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Kdo jednou okusí Banát, do roka se vrátí, říká šéf českého festivalu uprostřed Rumunska

 
středa, 18. května 2016, 19:09

Zatímco většina Čechů vyráží každé léto na dovolenou k moři, stovky českých hudebních fanoušků míří do malé rumunské obce Eibentál. Že nevíte proč? V oblasti zvané Banát, kde se vesnice nachází, žije už téměř 200 let česká komunita, která si v pěti vesnicích udržuje české zvyky i jazyk. Právě do Eibentálu už pět let, rok co rok, vyráží autobusy plné Čechů, kteří míří na Festival Banát. Akce, která původně začínala jako amatérský počin tří nadšenců, se během let změnila v kulturní akci, na kterou se hlásí stovky kapel z celých Čech. Liberecká Drbna vyzpovídala šéfa festivalu Štěpána Slaného.

Štěpáne, jak se kluk ze severu Čech dostane do Banátu?

Začalo to nevinně. Hraju florbal v České Lípě a máme tady takovou tradici, že po tréninku v pátek chodíme na pivko do jedné hospody. Tam jsem potkal jednu holku, která hrála florbal za ženy, tak jsem se s ní začal bavit a nějak jsme spolu začali před deseti lety chodit. Jednou mi řekla, jestli s ní nechci jet za babičkou a dědou. Řekl jsem si, proč ne. „Oni jsou ale v Rumunsku,“ řekla mi. Docela jsem se podivil. V té době jsem se vlastně poprvé dozvěděl o českých vesnicích, Banátu a podobně.

Takže tě k Banátu dovedla tvá přítelkyně?

Ano. Pokračovalo to tak, že jsem tam s ní teda odjel. Po nějaké tisícovce kilometrů jsem dorazil do krásné vesnice zasekané v údolí. Hned mi to tam učarovalo a vzhledem k tomu, jak tam jsou přívětiví lidé, zamiloval jsem si to tam. V téhle vesnici jsem poznal i Tibiho, který tam bydlí od narození a je od začátku mým parťákem ve všech aktivitách, které v Rumunsku podnikám.

Co následovalo, když ses z první návštěvy Banátu vrátil? V té době jsi asi v hlavě neměl myšlenku pořádání festivalu.

To určitě ne. Po návratu jsem svému kamarádovi Honzovi řekl, že bych si tam chtěl koupit barák. Jeho reakce byla taková, že do toho jde se mnou. Vybral doma snad nějaké spoření a nakonec jsme tam vážně koupili barák. Absurdní je to, že nikdy před tím Honza v Rumunsku nebyl a Tibiho poznal až tam. Teď už to spolu všichni tři táhneme skoro desátým rokem a svými aktivitami se snažíme českým vesnicím pomáhat v mnoha ohledech.

V době, kdy jsi začal jezdit do Banátu, ještě oblast nebyla tolik turisticky oblíbená. Jak vás česká komunita přijala?

Všichni dřív jezdili do Svaté Heleny a Gerníku. Naopak Eibental, kde jsme byli my, byl nejvíc zapadlý a jezdilo tam tak 70 až 100 lidí za rok. Všichni nás tak trochu okukovali, možná se i trošku styděli. Kontakt s cizinci probíhal, jak se říká, trochu přes prsty. Pak ale nějaká nervozita opadla a lidé nám začali důvěřovat. Té počáteční skepsi se vlastně ani nedivím. Lidé nebyli zvyklí na to, co jsme plánovali. Chtěli jsme jim tam začít vozit expedice a otevřít si tam třeba hospodu. Nemohli pochopit, že to tam může fungovat a že o to může být zájem. Samozřejmě otevřením hospody se vztahy tvoří líp (smích).

Nakročeno jste tedy měli dobře. Kdy ale padla myšlenka uspořádat festival v Rumunsku?

Nějakou dobu to trvalo. Po nějakých pěti letech přišla myšlenka uspořádání vlastního festivalu, který by byl hlavní propagací Banátu. V dnešní době plní takový poznávací účel. Na vlastní pěst by řada lidí do Banátu nejela, na festivalu se ale cítí díky komunitě českých turistů a kapel bezpečně. Je to ideální seznamovací prvek. Najednou zjistíte, že je tam všechno úplně v pohodě, krásná příroda, super lidi a vyvážete se z  předsudků. Důkazem je to, že třeba za rok nebo dva se zpravidla většina návštěvníků festivalu do Rumunska zase vrací a tím, že v Banátu utratí nějaké peníze, podporují českou komunitu. To je přesně princip té šetrné turistiky, kterou tam potřebujeme.

A jak dnes lidé v českých vesnicích v Banátu žijí? Už si zvykli na zájem českých turistů?
V Banátu je padesátiprocentní nezaměstnanost, průměrný plat asi 4500 korun a co si nevypěstuješ, to nemáš. Lidé proto podobnou turistiku, která je finančně podpoří a zároveň jim nenabourává jejich běžný život, potřebují.

Zpět k festivalu. Už je to nějaký ten rok, co do Rumunska zveš české kapely a stovky návštěvníků, kteří jsou ochotni cestovat za svými krajany a hudbou tisíc kilometrů. Jak složité bylo vybudovat festivalu takovéhle jméno?
Celá myšlenka festivalu začínala hodně nevinně. Znal jsem se s člověkem z organizace Člověk v tísni, který pořádal takové menší festivaly na Gerníku a ve Svaté Heleně. Jednou jsem mu řekl, že bychom to mohli přesunout do Eibentálu, kde nic takového do té doby nebylo. Řekl jsem tedy, že si to vezmu, jak se říká, na triko a začali jsme s přípravami. Mezi tím nám do Banátu přijela expedice z jedné školy v Praze a jelikož se jim v autobuse uvolnilo jedno místo, jel i jeden tatínek, se kterým jsme si padli do oka. Poslední večer jsme se bavili na vyhlídce nad vesnicí u ohně o muzice, o tom co je dobrý a co ne a tak jsme se nějak dostali až k tomu, že má kapelu. Řekl nám, že by tam chtěl zahrát. Tak jsme si na to plácli a nechali to tak trochu spát. Klukům v České Lípě jsem pak říkal, že tam s námi byl nějaký Ondra Ježek. Všichni najednou měli oči navrch hlavy, protože na rozdíl ode mě věděli, kdo to je. Do té doby jsem nevěděl, že je to takový guru alternativní hudby. Slovo dalo slovo a díky němu se nám podařilo sehnat kapely jako Mňága a Žďorp a další. S jeho pomocí se nám podařilo udělat zajímavý line-up, protože byl skvělým mezičlánkem mezi námi a kapelami. Když jim Ondra řekl, že to bude v Banátu super, braly to kapely trošku jinak, než kdybych jim to řekl já. Postupně se to nabalovalo a nabalovalo, až to dospělo do situace, kdy se nám hlásí 300 kapel a my si vybíráme těch 20, které bereme s sebou.

A jak to vypadá letos? Z hudební akce se pomalu ale jistě stává kulturní událost ve všech ohledech.

Letos jsme hodně alternativní. Myslím si, že je to ideální volba. Fanoušci téhle hudby rádi cestují a berou to jako zážitek. Nejsme mainstream. Třeba fanoušci Kabátů, nic proti nim, ale koupí si desítku Gambáč a objedou české festivaly a to jim stačí. Tímhle směrem se moc ubírat nechceme. Rádi bychom zůstali u alternativního, nikoliv komerčního, ražení. Když jedeš do Banátu, musíš mít respekt k té kultuře. Už teď víme, že to nikdy nebude festival sevřený sponzorským plněním a komerčními aktivitami. Podmínky jsou takové, že kapely spí ve stanu, nemají nárok na honorář a mají od nás jedno jídlo denně. Navíc máme pravidlo, že kapela musí mít na každého člena tři fanoušky. Tím pádem jsou kapely pasovány do role takových spolupořadatelů. Letos tam tedy bude třeba Zrní nebo Vláďa Merta. Návštěvníci se můžou těšit na divadla, promítání česko-rumunských dabovaných filmů a také na elektro sekci, kde se můžou lidi vyblbnout až do rána. Nedílnou součástí je i folklor, který obstarají lidé z vesnic v okolí.

Cena vstupenky na festival i s autobusovou dopravou je 3499 korun. Ne každý ale do Banátu přijíždí právě v období, kdy se festival koná. Jaké jsou možnosti dopravy?
Všehovšudy jsou tři možnosti. Nejvýhodnější je sednout ve čtyřech lidech do auta a odjet. U auta s normální spotřebou to vyjde na nějakých 1500 korun na hlavu, což není moc. Pak existuje autobusový Expres Hrůza, který provozuje rodák ze Svaté Heleny. Jeho autobus pendluje ob týden mezi Prahou a Helenou, cesta tam a zpět vyjde na necelé tři tisíce. Poslední možností je železnice, kterou bychom rádi využili v příštím roce. Místo autobusů by totiž po dohodě s RegioJetem mohl z Prahy vyrazit vlak. Na jejich centrále byli z našeho nápad nadšení a i díky tomu vše nabírá jasnějších obrysů. Pokud vím, byla by to největší přeprava Čechů do zahraničí od dob Nicholase Wintona.


Kde leží Banát a jaká je jeho historie?

Banát je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád). Je součástí Panonské roviny, na jihu je ohraničen Dunajem, řekou Tisou na západě, na severu řekou Mureș a na východě jižními Karpaty.

Českých vesnic je v Banátu pět. Jde o Svatou Helenu, Eibentál, Bígr, Rovensko, Gerník a Šumici. V roce 2023 uplyne 200 let od doby, kdy do Banátu přišli první Češi.

Impuls k první vlně českého osídlení v rumunském Banátu dal jistý Magyarly, podnikatel se dřevem, pocházející z Oravice. Ten do této oblasti svými sliby nalákal několik desítek českých rodin. Roku 1823 tak byla založena první česká vesnice Sv. Alžběta (Elisabethfeld), která později kvůli nedostatku vody zanikla. Další vesnice, Sv. Helena, byla s největší pravděpodobností založena v letech 1824-1825. Obě vesnice údajně dostaly svá jména podle Magyarlyho dcer. Magyarly však své sliby nesplnil a čeští osadníci v nouzi požádali o přijetí do svazku vojenských pohraničníků.

Druhá vlna českých kolonistů, přicházející v letech 1827 - 1828, již byla organizována vojenskými úřady, které si tímto způsobem zajišťovaly pohraničníky do neobydleného území. V této době byly založeny, již podle vojenských strategických plánů, další české vesnice: Bigăr (Bígr), Eibenthal, Ravensca (Rovensko), Şumiţa (Šumice) a největší česká vesnice Gârnic (Gernik) a také vesnice Frauenwiese (Frauvízn, Poiana Muierii), která v 60. letech 19. století zanikla. Čeští kolonisté pocházeli z různých oblastí Čech: Pardubicka, Královéhradecka, Chrudimska, Jaroměřska, Domažlicka, Plzeňska, Klatovska, Prahy, Berounska, Hořovicka, Slánska, Českobrodska, Kouřimska a Příbramska, ale také z Kolínska, Kutnohorska a dalších oblastí Čech. 

V českých vesnicích na jihu rumunského Banátu se dodnes dochovaly zbytky tradiční české materiální a zvláště duchovní kultury, jejíž projevy byly ještě poměrně nedávno velmi živé a intenzivní. Všichni Češi ve vesnicích Banátu hovoří česky.

Napsal(a) Michael Daněk | Foto Tomáš Pivonka
 


 

Kam dál?

Jana Wericha jsem potkal, nikdy jsme spolu ale nemluvili, říká...

čtvrtek, 5. května 2016, 15:16

O tom, že je biologickým synem Jana Wericha, se Jiří Petrášek, dnes uměleckým jménem Jiří Werich Petrášek, dozvěděl až ve svých...

Raná specializace dělá z dětských sportovců mladé pacienty, říká...

úterý, 2. února 2016, 13:31

Fyzioterapii mnoho lidí stále vnímá jako řešení akutní bolesti. Zapomíná se ale na to, že fyzioterapie by měla působit především...

Jakub Železný: Můj táta často říkal: „hlavně nechtěj být novinářem“

úterý, 12. ledna 2016, 16:05

Jakub Železný se už více než dvacet let pohybuje v oblasti českých médií. Během této doby se propracoval až na vedoucího...

DEN S: Bohdan Zronek, ředitel Jaderné elektrárny Temelín

čtvrtek, 3. prosince 2015, 10:17

Říkáte si, že být ředitelem je jednoduché? Žádné brzké vstávání a rozsvícená lampička při noční práci? Omyl. Bohdan Zronek, šéf...

 

Komentáře

Dokončení registrace

Souhlas se zpracováním osobních údajů

dle čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/EC (dále jen „GDPR“)

tímto svobodně a dobrovolně uděluje Souhlas JAKOŽTO uživatel se zpracováním osobních údajů (dále jen „Souhlas“)

společnosti TRIMA NEWS, s.r.o., IČ: 26081890, DIČ: CZ26081890, se sídlem L. B. Schneidera 3, 370 01 České Budějovice, zapsaná v oddílu C vložce 12829 obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, kontaktní e-mail: info@trimanews.cz. (dále jen „Společnost“)

jak je specifikováno níže v tomto dokumentu.

I. Které osobní údaje, proč a jak o Vás zpracováváme?

Souhlasím, aby Společnost zpracovávala tyto osobní údaje (dále jen „Osobní údaje“):

  • jméno, příjmení, uživatelské jméno, email, přičemž tyto údaje jsou povinné, dále pohlaví, přičemž tento údaj není povinný

Vaše Osobní údaje budeme zpracovávat pro tyto účely:

  • služby poskytovatele zpravodajských webových stránek spočívající zejména v zasílání denního přehledu zpráv a dalších novinek či aktuálních informací, možnosti informování uživatelů o probíhajících slevových akcí obchodních partnerů a dalších obchodních sdělení, které mohou být zasílány v rámci denního přehledu (pouze v případě odběru denního přehledu).
  • Umožnění psaní uživatelských blogů či komentářů.

Výše uvedené účely, tvoří funkční celek a bez jejich provázanosti a udělení souhlasu pro všechny z nich, nelze naše služby poskytovat.

Vaše Osobní údaje budeme zpracovávat na základě tohoto Souhlasu.

Udělení tohoto souhlasu je naším smluvním požadavkem a je jím podmíněno uzavření smluvního vztahu mezi Společností a Vámi.

II. Komu Vaše Osobní údaje poskytneme?

Vaše Osobní údaje pro nás v rámci zvyšování kvality našich služeb a zajišťování některých činností budou zpracovávat zpracovatelé, kteří nám poskytují

  • osoby poskytující Společnosti serverové, webové, cloudové nebo IT služby, či které jsou jeho obchodními partnery.

S ohledem na měnící se osoby poskytovatelů některých služeb není možné uvést všechny tyto zpracovatele Osobních údajů jmenovitě. Aktuální seznam konkrétních příjemců Osobních údajů (nejsou-li uvedeni výše) můžete nalézt na adrese našeho sídla.

Vaše Osobní údaje bychom také rádi předávali našim obchodním partnerům, všichni však sídlí na území Evropské Unie, takže všechna Vaše práva, vyplývající z nařízení GDPR, máte zaručena, neboť se na ně toto nařízení vztáhne taktéž. Svůj souhlas s takovým předáváním můžete vyjádřit zaškrtnutím níže uvedené kategorie příjemců, bez Vašeho souhlasu je předávat nebudeme.

K předávání Osobních údajů do třetích zemí, tj. zemí mimo Evropskou Unii a Evropský hospodářský prostor, nedochází.

III. Kde nás můžete kontaktovat?

Kdykoliv nás můžete kontaktovat na adrese sídla Společnosti uvedené výše nebo na e‑mailové adrese: info@trimanews.cz.

Veškerá svá práva ve smyslu GDPR můžete uplatnit u Společnosti buďto písemnou formou doporučeným dopisem, zaslaným na adresu jejího sídla, či elektronickou formou na e-mailové adrese info@trimanews.cz.

Na výše uvedené kontaktní adresy se můžete obrátit v případě jakýchkoliv Vašich podnětů ke zlepšení našich služeb, v případě stížností na kvalitu našich služeb či v případě uplatnění Vašich práv.

Veškerá Vaše práva, stejně jako další podrobnosti o tom, jakým způsobem zpracováváme Vaše osobní údaje, naleznete v dokumentu Zásady ochrany osobních údajů, umístěném na našich internetových stránkách na adrese http://trimanews.cz/ochrana_osobnich_udaju.html.

IV. Dohlíží na činnosti zpracování Osobních údajů nějaký úřad?

Ano, naše Společnost podléhá dozorové činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, který svou činnost může koordinovat s jinými národními úřady v dalších členských státech Evropské Unie. Pokud nabydete dojmu, že jakékoliv naše zpracování činíme v rozporu se zákonem, máte právo podat stížnost proti zpracování Vašich Osobních údajů u Úřadu na ochranu osobních údajů na adrese: www.uoou.cz.

V. Jak dlouho budeme Vaše Osobní údaje zpracovávat?

Tento Souhlas udělujete na dobu trvání poskytování služeb mezi Vámi a námi a dále po dobu 5 (slovy: pěti) let od ukončení poskytování služeb.

VI. Můžu souhlas odvolat?

Souhlas můžete kdykoliv odvolat, tudíž tak lze učinit i před skončením výše uvedených skutečností (či výše uvedené doby). Souhlas můžete odvolat prostřednictvím e-mailové zprávy zaslané na kontaktní e-mailovou adresu uvedenou výše.

Odvoláním Souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházející ze Souhlasu, který jste udělil před jeho odvoláním. Po skončení platnosti Souhlasu v souladu s tímto článkem Vaše Osobní údaje smažeme, pokud pro jejich další zpracování nebude existovat jiný zákonný důvod.

Bez Vašeho souhlasu nelze založit účet.
 
 

O čem píšou další Drbny

Nováček na jihu Čech neuspěl, Motor porazil Sokolov

Ve čtrnáctém kole Chance ligy Motor vyhrál na domácím ledě proti Sokolovu a připsal si čtvrtou výhru v řadě. Hrdinou utkání se stal Lukáš Endál, když trefil třetí a čtvrtou branku domácího týmu.

Budějcká Drbna

Šiřitelé nenávistných příspěvků na internetu spoléhají na anonymitu. V tom se mýlí, varuje nejvyšší státní zástupce

Anonymita internetu je často jen zdánlivá a pisatelé nenávistných příspěvků by měli vědět, že jsou dohledatelní a mohou nést zodpovědnost. Na konferenci Nenávist na internetu to dnes řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zmínil, že nejčastějším terčem předsudečné nenávisti na českém internetu jsou stále Romové, přibývá verbálních útoků na muslimy a Židy.

Brněnská Drbna

Po zimě by mohla začít rekonstrukce hospodářského dvoru u zámku v Zákupech

Příští rok by mohla začít rekonstrukce hospodářského dvora u zámku v Zákupech. Památkáři zatím stále vybírají firmu, která rekonstrukci za víc než 100 milionů provede, a to kvůli neustálým připomínkám k zadávací dokumentaci.

Liberecká Drbna

Zloděj se vloupal do dvou zahrádek, ukradl elektrocentrálu a nářadí

K zahrádkářskému vybavení se rozhodl dopomoci si dosud neznámý pachatel v noci na pondělí v zahrádkářské kolonii v Libiné na Šumpersku. Vloupal se postupně do dvou zahrádek, ukradl elektrocentrálu, benzínové čerpadlo a nářadí. Celková škoda byla vyčíslena na téměř deset tisíc korun.

Olomoucká Drbna
Aktualizováno před 43 minutami

ANKETA: Jihlava bude mít již brzy novou zastávku. Její název P+R Žižkova lidé kritizují

V těchto dnech finišují práce na nové zastávce MHD v krajském městě, která již brzy začne sloužit veřejnosti. Bude se nacházet na Žižkově ulici, poblíž parkoviště P+R, jež se nyní buduje. Zastávka je pojmenována P+R Žižkova. A tento název se mnoha lidem nelíbí. Objevují se například argumenty, že hodně lidí neví, co P+R (Park and Ride neboli zaparkuj a jeď) vlastně znamená.

Jihlavská Drbna

Pod velkým náměstím v Hradci by mohlo být podzemní parkoviště

Studie prověří možnost vybudování podzemního parkoviště pod Velkým náměstím v centru Hradce Králové. Vytvoření dokumentu schválila rada města. Novinářům to dnes řekli zástupci magistrátu. Náměstí slouží jako parkoviště, a to by chtělo vedení města změnit. Cílem je vrátit náměstí funkci přirozeného společenského centra. V létě už tam byl geologický průzkum.

Hradecká Drbna