Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla agentura PAQ Research (PAQ). Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

O účasti ruských sportovců za aktuálních podmínek mluví jako o reklamě na válku. Bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek bojuje za nastavení nových pravidel, která jim dovolí startovat a zároveň nebýt nástrojem propagandy. Sám uvažuje o vstupu do politiky. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Více než pět set dní trvající válka na Ukrajině ovlivnila životy také řady sportovců. Jedním z nich je ruský automobilový závodník Alexey Lukyanuk, který je pro české motoristické fanoušky známou tváří. Na tuzemských rallyových soutěžích startoval již sedmkrát. Invaze Ruska na Ukrajinu mu ale kompletně změnila priority a závody šly stranou. Na tratě se vrátí o nadcházejícím víkendu poprvé od listopadu 2021. Vedle svého jména na okénku ale ruskou vlajku mít nebude.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl pozvání do Prahy prakticky od začátku války na Ukrajině, definitivně se na příletu do Česka domluvil s premiérem Petrem Fialou (ODS) 1. června, kdy se sešli na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) v Moldavsku. České televizi (ČT) to řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který se Zelenským cestoval do Prahy v českém vládním speciálu z Bulharska.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Ukrajinská doručovací skupina Nova Pošta dnes otevřela první pobočku v Česku. Pobočka v pražské Krči bude prozatím fungovat pro posílání balíků a dokumentů mezi Českou republikou a Ukrajinou. Příští týden zahájí provoz druhá pobočka na Florenci, do dvou měsíců pak v Brně.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.