Policisté navrhli obžalovat muže, který loni zničil vrtákem pneumatiky u dvou desítek ukrajinských aut zaparkovaných v Praze 8 a 9. Muž, který se k činu přiznal, způsobil podle kriminalistů škodu víc než 100 tisíc korun. Za poškození cizí věci spáchané kvůli národnostní příslušnosti mu hrozí až tři roky vězení. Na svém webu to dnes uvedla Česká televize, které to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Žádné pesticidy v obilovinách z Ukrajiny jsme zatím nenašli. Takový verdikt vynesla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která uskutečnila v posledních týdnech desítky kontrol a vyhodnotila část odebraných vzorků. Úřad sídlící v Brně hodlá v dohledu nad pšenicí z východu Evropy pokračovat.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

Redakce Drbny v průběhu května a června přinese čtenářům sérii reportážních článků, která by měla přiblížit život volyňských Čechů na Ukrajině. I jim události spojené s ruskou invazí výrazně ovlivnily život. Vznik série článků finančně podpoří Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Vláda se chystá ve středu prodloužit o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Upravuje to nařízení, které by měl kabinet schvalovat. Platit by mělo do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky přišly pak samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v rozhovoru ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin "myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů".