Poslanci začnou příští týden projednávat v úvodním kole sporné zvýšení poplatků veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Budou se věnovat i dalším vládním předlohám v prvním čtení. Jde například o lepší ochranu obětí domácího násilí, zjednodušení a zrychlení rozvodu včetně úpravy péče o děti a o návrh zákona o podpoře bydlení, který má ochránit lidi ohrožené bytovou nouzí. Poslance čekají v příštím týdnu tři schůze, z toho dvě mimořádné svolané z koaličního podnětu.

Všechna jatka zřejmě budou muset mít od roku 2026 povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Počítá s tím vládní veterinární novela, kterou Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila. Před dalším schvalováním předlohu projedná sněmovní zemědělský výbor.

Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Návrh opozičního hnutí ANO podpořila i koalice, která dříve považovala ustavení komise za nadbytečné s ohledem na závěry policejních kontrol. Pro vznik komise, která má mít na svou činnost půl roku, hlasovalo 132 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny dnes schválila Sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Normu nyní dostane k projednání Senát, který v minulosti opakovaně o korespondenční volbu pro krajany usiloval.

Postup policistů v případu tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) vysvětlovali ve čtvrtek zástupci policie před poslanci bezpečnostního výboru přes šest hodin. Policejní prezident Martin Vondrášek připustil, že komunikace s vedením fakulty nebyla ideální, zlepšit se podle něj musí i analytická činnost či střelecká příprava policistů. Pachatel, kterým byl podle kriminalistů čtyřiadvacetiletý student fakulty, cítil podle odborného posudku křivdu a nenávist, fascinovaly ho násilí a zbraně, neměl ale žádnou závažnou psychickou poruchu. Cítil se odstrčený a neužitečný, měl problémy s komunikací i se vztahy v rodině, řekla státní zástupkyně Jana Murínová. Dnes od tragické události uplyne půl roku.

Někteří dlužníci odvodů na veřejné zdravotní pojištění dostanou ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud přihlásí k úhradě dlužného pojistného, nebudou muset platit penále a exekuční náklady. Podmínkou bude to, že pojistné i penále vymáhá pojišťovna v daňové exekuci. Poslanecký návrh zákona o mimořádné úlevě dnes znovu schválila Sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu, která doplňuje a patrně dokončuje předchozí takzvaná milostivá léta či podzimy, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a hnutí STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která jsou nyní mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. Novinářům to dnes sdělila mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí Sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Ukazují to výsledky průzkumu agentury STEM zveřejněné dnes televizní stanicí CNN Prima News. Mírně si podle průzkumu polepšila vládní ODS s 14,5 procenta hlasů. Za ní jsou Piráti se ziskem 10,5 procenta hlasů a za nimi SPD s 9,3 procenta. Kolem hranice pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny se pohybují Starostové s 6,6 procenta a TOP 09 s 5,2 procenta. Těsně pod hranicí pěti procent by podle průzkumu skončili v březnových volbách komunisté s 4,5 procenta, sociální demokracie (SOCDEM) s 3,6 a vládní lidovci s 3,1 procenta.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila dnes Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.