Sněmovna schválila zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině

Ze 168 přítomných poslanců jich pro předlohu hlasovalo 92, a to z koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti bylo 75 poslanců ANO a SPD, jeden z poslanců ANO se hlasování zdržel. Projednávání korespondenční volby ze zahraničí zabralo poslancům na plénu zhruba 96 hodin čistého času. Diskusí v nynějším závěrečném schvalování vyplnili poslanci tři jednací dny a přibližně 12,5 hodiny. Před týdnem stanovila Sněmovna na návrh koalice na dnešních 13:00 pevný termín hlasování o podobě novely. Ke slovu se v souvislosti s tím nedostalo 56 řádně přihlášených poslanců výhradně z opozice. Nejdéle trvalo úvodní kolo debaty, více než 63 hodin.

Obsáhlou diskusi o předloze provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím. Zastánci hlasování poštou poukazovali na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet kvůli hlasování i stovky kilometrů na zastupitelský úřad.

Korespondenční volba prošla sněmovnou! Zhruba 90 hodin obstrukcí opozice, ze kterých ale nelituji ani minuty našeho boje. Protože jsme se rozhodli lidem usnadnit možnost volit. A dotáhli jsme to, co jim předchozí vlády léta slibovaly. pic.twitter.com/qavw109F7B

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 21, 2024

Korespondenční formu hlasování, která se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb, budou moci podle předlohy využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič hlasoval dvakrát, tedy i osobně. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.

Sněmovna upravila předlohu šesticí pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru. Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstane mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím. Volič v zahraničí bude moct na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Dolní komora zamítla pozměňovací návrhy poslanců opozičního hnutí ANO. Radek Vondráček prosazoval účinnost novely od roku 2026 a vyloučení voleb do Evropského parlamentu z možnosti korespondenční volby kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování. Berenika Peštová neuspěla se zúžením možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří mají v ČR trvalé bydliště, nemovitost nebo v tuzemsku platí daně či odvody.

Sněmovna nepřijala ani několik spíše technických pozměňovacích návrhů poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí. Patřilo k nim i povinné opatření hlasovacích lístků grafickým kódem, což mělo podle zdůvodnění díky možnosti jejich načtení mobilním telefonem usnadnit volební akt zejména lidem se zrakovým postižením.