Kamarád mi vyprávěl příběh ze svých školních let: Na škole měli individuum, které šikanovalo spolužáky a bralo jim peníze na svačinu, jak byl rok dlouhý (kamarád samozřejmě tvrdí, že to nebyl on). Jednou za čas se však agresor projevil jako gentleman – koupil jídlo tomu, kdo si jej zapomněl doma, zastal se spolužáka před učitelem nebo prostě přimhouřil oči a o kapesné ten den „osvobodil“ někoho jiného. Vrchol pokrytectví, chtělo by se říci.

Snaha správců státních pokladen v zemích EU eliminovat daňové úniky je stejně přirozená jako snaha daňových subjektů se daním vyhýbat. Jelikož motivace zúčastněných stran skrýt konkrétní ekonomickou transakci je zpravidla větší než možnosti regulátora všechny skrývané transakce odhalit, jsou do praxe uváděny různé nástroje, které mají těmto situacím zamezit. Příkladem je Účtenková loterie, jejíž koncept momentálně rozpracovává tuzemské ministerstvo financí.

Stát chce půjčit společnosti OKD jednu miliardu Kč. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka je jedinou možností, jakou se Česká republika vyrovná s ekonomickými problémy jedné konkrétní soukromé společnosti, státní půjčka této firmě z peněz daňových poplatníků. Výborný nápad? Sociální opatření? Nutnost? Nikoliv. Velký problém, zjevná hloupost a Pandořina skříňka, která by měla navždy zůstat uzamčená v myšlenkách socialisticky laděných politiků.

Před pravidelným jednáním vlády se dnes ráno ve Strakově akademii sejdou na žádost vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) špičky vládní koalice kvůli sporům kolem sestavování rozpočtu pro příští rok. Babiš si po posledním jednání vlády minulé pondělí stěžoval na porušení koaliční smlouvy ze strany partnerů hnutí ANO - ČSSD a KDU-ČSL, protože ho v několika bodech týkajících se financí přehlasovali. Na programu jednání bude i možnost půjčky státu firmě OKD.

Číslo dne = 26,3 %. Právě tolik činila míra inflace v roce 1991. Po Sametové revoluci byly ceny, do té doby uměle udržované v nereálných úrovních centrálním plánováním, podrobeny tržnímu testu zákona nabídky a poptávky. Výsledek? Znehodnocení kupní síly peněz o desítky procent ročně, které však nebylo ničím ve srovnání se situací v jiných postkomunistických státech.

V uplynulém roce jsem několikrát zaznamenal ostrou kritiku developerských projektů, které rozvíjejí dlouho nevyužívaná území v širších centrech měst (tzv. brownfieldy). Podle kritiků jsou projekty tu moc odvážné, tu příliš zastaralé, tu moc skleněné, tu málo ekologické, tu nerespektují všemožné koncepce a doporučení, tu jsou moc komerční, tu málo respektují „uznávané“ požadavky na městský veřejný prostor, tu jdou proti veřejnému zájmu. Kritici však zapomínají na základní poučku ekonomie veřejného sektoru: „Nic jako veřejný zájem neexistuje.“ Definice veřejného zájmu se totiž odvíjí pouze od toho, kdo a jak nadefinuje veřejnost.

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalil na 3,1 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu naopak mírně zrychlil na 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst překonal o desetiny procentního bodu odhady analytiků.

Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. To bohužel platí nejen v Orwellově Farmě zvířat, ale také v přístupu současné vlády k sociální politice a trhu práce. Rozhodnutí zřídit novou výplatu sociální dávky propuštěným zaměstnancům OKD je nešťastný precedens. Proč? Pomáhat potencionálním voličům za cizí peníze je totiž tak snadné, až se z toho může stát nebezpečné pokušení. A z toho zamrazí nejednoho daňového poplatníka…

Stát nemá přesná čísla o tom, kolika cizincům v Česku pomohly evropské dotace na migrační politiku, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Projekty z programu spravovaného ministerstvem vnitra přitom mezi lety 2011 až 2015 získaly přes 727 milionů korun. Řadu cílů programů migrační politiky se podařilo splnit, na asistované dobrovolné návraty se ale vyčerpalo jen 29 procent připravených peněz. O výsledcích prověrky dnes informovala Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ. Ministerstvo vnitra chce projekty na asistované návraty cizinců podpořit změnou financování.

Předseda Ludwig von Mises Institutu pro Českou republiku a Slovenskou republiku Dominik Stroukal se profesně věnuje kryptoměnám. I proto má hodně blízko k bitcoinu, o kterém se často hovoří jako o platidle budoucnosti. Jak to vidí doktorand Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE, který přednáší na několika středních i vysokých školách? A co ho vedlo k napsání knihy o bitcoinu?