O půlnoci 21. srpna 1968 začal jeden z nejtemnějších dnů československé historie. Právě v tu chvíli hranice republiky začaly překračovat tanky, letadla a další vozidla. Začala invaze spřátelených armád. Okupace pak trvala až do roku 1989. Jak ale ten osudný den probíhal v Liberci? Pojďme si ho připomenout.

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. Pojďme si několika videozáznamy a fotografiemi připomenout, jak osudný srpen probíhal.

Invaze vojsk varšavské smlouvy ze srpna 1968 měla více obětí, než se dosud tušilo. Historici spočítali oběti sovětských vojsk až do června 1991.

Jan Šoltys byl svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy přímo na libereckém náměstí. Najel do něj tank a smrti unikl jen o vlásek. S odstupem dokáže o tehdejší době mluvit s nadhledem, tehdy mu ale do zpěvu jistě nebylo. Nevěděl, zda se dožije dalšího dne, nebo jestli bude ještě někdy chodit. Přesto se po padesáti letech do Liberce, u příležitosti výročí osudného data, vrátil.

Ukrajinská ambasáda v České republice se ostře pustila do předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Rozbuškou konfliktu byla jeho slova, kdy obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Ukrajinci podle něj byli hlavní silou invazních armád.

Premiér Andrej Babiš (ANO), předsedové Senátu Milan Štěch (ČSSD) a Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) příští úterý vystoupí s proslovy u budovy Českého rozhlasu (ČRo) při vzpomínkové akci k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Český rozhlas to dnes uvedl v tiskové zprávě. Prezident Miloš Zeman dříve prostřednictvím mluvčího oznámil, že žádné vyjádření nechystá, za což ho kritizují někteří politici. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ho dnes v otevřeném dopisu vyzval, aby události srpna 1968 důstojně připomněl.

„Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci.“ S takovýmto vyjádřením dnes rozčeřil vody předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Ukrajinci podle něj byli hlavní silou invazních armád.

Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na sovětská vozidla nacistické symboly. Dodnes si myslí, že se Češi měli bránit, pak by si jich Rusové vážili. Příběhy z 21. srpna 1968 dodnes mrazí, dojímají a burcují.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

Předem čekám, že mě někdo nařkne z toho, že si tu dobu nepamatuji. Podle mě to ale není legitimní argument. Přesně před osmašedesáti lety se vrátil Klement Gottwald z Pražského hradu, tehdejší premiér československé vlády, s demisemi většiny ministrů. Demokracie skončila.