Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. Pojďme si několika videozáznamy a fotografiemi připomenout, jak osudný srpen probíhal.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy začala v noci z 20. na 21. srpna. Ráno k budově rozhlasu a také na Václavské náměstí dorazily tanky, které ostřelovaly Národní muzeum. Od dopoledních hodin jednalo předsednictvo Národního shromáždění, které posléze vydalo prohlášení, že považuje vstup vojsk za porušení mezinárodního práva a žádá jejich odchod.
Odpoledne se k výzvám státních orgánů připojila vláda. Ve 22:00 zahájily sovětské tanky palbu, která trvala půl hodiny. První den okupace bylo zabito nebo smrtelně zraněno 58 občanů Československa.
Vpád vojsk Varšavské smlouvy znamenal konec reformního procesu, který se označuje jako pražské jaro. Následovala po něm doba normalizace. Část okupačních vojsk v Československu zůstala a opustila stát až koncem 80. let.
Padesáté výročí intervence vojsk Varšavské smlouvy pomáhá odkrývat různé, dosud neznámé dokumenty i fotografie. Na Vinohradské třídě v Praze poblíž rozhlasu fotografoval 21. srpna 1968 i tehdy sotva šestnáctiletý Martin Preiss. Snímky pořídil na film 6×6 s fotoaparátem Ljubitěl mezi desátou až dvanáctou hodinou. Jde o dosud nepublikované snímky, které se však vyznačují vysokou dokumentární hodnotou i silným emocionálním nábojem.
Snímky zachycují davy přihlížejících Pražanů i manévry sovětských tanků T-55 mezi hořícími troskami vozidel. Na jednom ze snímků je zachycen i hořící tank číslo 212, který vyhořel v Balbínově ulici. Vybuchující munice způsobila smrt čtyř československých občanů: Ivana Laity, Jaroslava Švece, Miroslava Málka a Jaroslava Nováka. Martin Preiss se v tu dobu naštěstí u tanku nevyskytoval..
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.