Praha udělí české hlasatelce a hlasu pražské hromadné dopravy Dagmar Hazdrové čestné občanství. V období srpnové invaze sovětských vojsk v roce 1968 veřejně pravdivě informovala o dění v zemi. Za své činy byla později propuštěna a dopady za její jednání se nevyhnuly ani rodině.

Před 30 lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Tímto krokem byl ukončen 23 let trvající "dočasný" pobyt sovětské armády na území Československa. V dalších dnech následoval podpis protokolu o ukončení odsunu sovětských vojsk a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to dnes na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím. Do televize se mohla vrátit až v 90. letech po sametové revoluci.

Plachta, kterou nechala kolem sochy maršála Ivana Koněva nainstalovat Praha 6, dál budí kontroverze a emoce. Od páteční instalace se ji pokusilo strhnout už několik lidí. Jednou nedlouho poté, co tam vyrostlo lešení s plachtou, poté v noci na sobotu a zatím naposledy v sobotu odpoledne. Po posledním zásahu zůstalo kolem pomníku kontroverzního sovětského vojevůdce jen lešení bez plachty. Ve všech případech zasáhli strážníci. Muže podezřelé ze spáchání přestupku předali policii, která případy řeší jako přestupky a předá je příslušným obecním úřadům.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestraník) apeloval na Čínu, aby se v situaci kolem protestů v Hongkongu zdržela násilí a hledala smír. Uvedl to v otevřeném dopisu, který dnes odeslal čínskému velvyslanci v Praze Čang Ťien-minovi. Možné nasazení armády proti demonstrantům srovnal s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Prezident Miloš Zeman nevystoupí s projevem k výročí 17. listopadu, kdy si Česko připomíná studentské protesty proti nacistickému a komunistickému režimu z let 1939 a 1989.

Vojtěch Filip, předseda Komunistické strany Čech a Moravy, na sebe čas od času upozorní výstředními výroky. Naposledy třeba, když přisoudil historickou zodpovědnost za invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa Ukrajině. Filipův zájem o alternativní historii, a ovšem alternativní budoucnost, má ale širší zeměpisný záběr. Tedy širší směrem na východ.

„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.

Dneska si připomínáme padesáté výročí vpádu tzv. spřátelených vojsk na území Československé socialistické republiky. Událost, kterou můžeme považovat za jednu z nejhorších v našich moderních dějinách, ukončila demokratizační procesy, na dalších dvacet jedna let nás udržela v sovětské sféře vlivu a měla toxický vliv na mnohé lidské životy. Jak ony srpnové dny probíhaly v Jihlavě? 

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdy nic netušícího Československa 21. srpna 1968 uplynulo přesně 50 let. Zbabělý krok, kdy pár představitelů státu pozvalo cizí vojska na vlastní občany, dodnes zůstává bolavou ránou na kůži vlastní minulosti. Pojďte si s Drbnou připomenout, co se dělo první dny okupace v Brně.