Textař, spisovatel, producent a vystudovaný antropolog Michal Horáček se těší čím dál větší oblibě české společnosti. Možná právě proto stále uvažuje nad svou prezidentskou kandidaturou. Jeho názorům hodně naslouchá mladší generace na sociálních sítích, přesto tvrdí, že ve volbách bude důležitá ta starší. A na mladou apeluje, aby přišla k volebním urnám. Na pražské konferenci Restart myšlení si udělal čas na rozhovor pro Malostranskou Drbnu.

Přesně tohle jsou ty zprávy, které lidem pochybujícím o nepostradatelnosti Evropské unie přidávají argumenty pod kotel. Včerejší den byl v Evropském parlamentu totiž věnován stanovení emisních limitů na stroje nepoužívané k silniční dopravě, jako jsou sekačky na trávu, zahradní traktůrky, buldozery či lokomotivy. „NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích“ přinese trhu první závazné limity v letech 2018 a 2019.

V poslední době se velmi často mluví o zpřísnění bodového systému i dalších sankcí pro naše řidiče. Na názor k této problematice jsme se zeptali nezávislého odborníka na bezpečnost dopravy Romana Budského z Týmu silniční bezpečnosti.

Zprávy o Brexitu způsobily nebývalou paniku. A teď nemluvím o kolísání finančních trhů, o kterých bylo dopředu zřejmé, že si po zveřejnění výsledků (ať již jakýchkoliv) budou nějaký ten pátek hledat novou rovnováhu. Ta nakonec nemusí vůbec být vzdálená té nedávno minulé, jak naznačují upravené prognózy. Mluvím hlavně o reakcích představitelů některých členských zemí Evropské unie, europolitiků i euroúředníků v bruselské administrativě, jež si okamžitě položili jednoduchou otázku: „Co teď s námi bude?“

K páteční snídani dostala Evropa z Londýna naservírovanou naprosto zásadní zprávu – občané Velké Británie v referendu rozhodli, že si přejí vystoupit z Evropské unie. Megalomanské bruselské administrativě tak dnes snídaně pěkně zhořkla – obyvatelé Británie totiž vystavili stopku regulatorní tsunami, bobtnající legislativě a vágním eurofederalistickým cílům. Naprosto nekompromisně upřednostnili vlastní ekonomický zájem, neopírající se o dotace a intervence, ale suverenitu v určování míry konkurenceschopnosti, ekonomické svobody a obchodních partnerů. Upřímně, dalo se to čekat.

Prezident Miloš Zeman tvrdí, že Velká Británie v červnovém referendum rozhodne o setrvání v Evropské unii. Výsledek podle něj ovlivní fakt, že případný odchod Spojeného království z EU by vedl k obnovením separatistických tendencí Skotska.

V minulých týdnech rozčísl život na sociálních sítích příspěvek nespokojeného spotřebitele, který upozornil na dvojí ceny za zcela totožné zboží v prodejnách Drogerie DM v Německu a v České republice. Totožné zboží, diametrálně odlišné cenovky diskriminující české zákazníky. Medializovaný příspěvek zapadá do několik let probíhající diskuse o tom, jak obchodníci využívají stabilní ochoty Čechů platit za všemožné zboží všemožné kvality právě tolik, kolik si naúčtují.

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalil na 3,1 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu naopak mírně zrychlil na 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst překonal o desetiny procentního bodu odhady analytiků.

Miroslav Kalousek říká, že bez Evropské unie by nevznikly takzvané čtyři základní svobody. Základní svobody Evropské unie jsou - volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu a vnitřní (ne volný) trh. Dále Miroslav Kalousek zmiňuje, že právě díky Evropské unii mohou studenti studovat ve všech členských zemích.

Stát nemá přesná čísla o tom, kolika cizincům v Česku pomohly evropské dotace na migrační politiku, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Projekty z programu spravovaného ministerstvem vnitra přitom mezi lety 2011 až 2015 získaly přes 727 milionů korun. Řadu cílů programů migrační politiky se podařilo splnit, na asistované dobrovolné návraty se ale vyčerpalo jen 29 procent připravených peněz. O výsledcích prověrky dnes informovala Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ. Ministerstvo vnitra chce projekty na asistované návraty cizinců podpořit změnou financování.