Lídr polské opozice Donald Tusk má po říjnových volbách velkou šanci stát se znovu premiérem. Tento týden odletí do města, které důvěrně zná. V Bruselu bude přesvědčovat čelné představitele EU, aby "jeho" Polsku dali šanci a uvolnili miliardy eur blokované kvůli omezování nezávislosti justice a dalších pilířů právního státu dosavadní vládou strany PiS.

Zatímco Izrael stále počítá mrtvé po sobotním útoku Hamásu, v několika západních městech probíhají demonstrace na oslavu zavraždění více než devíti set obyvatelžidovského státu. Stovky lidí se sešly v Berlíně, Rotterdamu, Londýně a dalších městech na kontinentu, aby poděkovaly za „úspěch“ teroristů ze sítě Hamás.

Spoluzakládal ji po druhé světové válce Winston Churchill, z jejích studentů se stali premiéři a premiérky, Margaret Thatcherová si právě tuhle půdu vybrala pro svůj projev v roce 1988, ve kterém nastínila svoji vizi Evropy. A stejně jako kdysi britská expremiérka, tentokrát zahájil nový akademický rok na College of Europe v belgických Bruggách český prezident Petr Pavel.

Přísná emisní norma na auta se spalovacími motory nebude. Ministři z jednotlivých zemí EU odhlasovali mírnější podobu takzvaného Eura 7 na své pondělní schůzce. Teď jsou na řadě evropští poslanci. I kdyby nepodpořili mírnější variantu, kterou schválily členské země, původní návrh Evropské komise z loňska spadne pod stůl. Automobilky si mohou oddechnout a česká vláda gratulovat. Češi iniciovali skupinu států na půdě EU usilující o změnu návrhu a uspěli. Tady jsou hlavní otázky a odpovědi k Euru 7.

Vyjednávání o nové evropské normě na emise z aut známé jako Euro 7 míří do finále. Příští pondělí by měly země Evropské unie schválit nová pravidla, jaké zplodiny budou smět vypouštět do ovzduší auta se spalovacími motory po roce 2025. Už teď je jasné, že neuspěl přísný návrh, jak s ním loni přišla Evropská komise a Česko proti němu zformovalo koalici kritických zemí. Maximální emise z aut by měly zůstat na úrovni stávajících pravidel – tedy Eura 6.

Menší počet komisařů než členských zemí, většinové hlasování téměř všude, eurodotace striktně podmíněné kvalitou vlády práva v daném státě. To jsou jen některé body ze šedesátistránkového dokumentu, který navrhuje, jak by se měla změnit Evropská unie, aby mohla přijmout další členy.

V těchto dnech je v Bruselu nejdiskutovanějším tématem volba nového presidenta či presidentky nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské investiční banky. Velký zájem o bitvu o tuto pozici vyvolala hlavně nominace dvou žen, které patří mezi těžké váhy evropské ekonomiky a politiky – Dánky Margrethe Vestagerové a Španělky Nadii Calviño.

V bruselské bublině se již začíná horečně spekulovat, kdo nahradí nizozemského socialistu Timmermanse, pána Green Dealu a druhou nejsilnější politickou figuru, hned po prezidentce Komise Ursule von der Leyenové. Důvodem je ohlášený návrat nizozemského politického matadora zpět na domácí scénu.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Výsledky průzkumu, který provedlo letos od konce března do konce května, dnes poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Předchozí průzkum se uskutečnil loni v červenci.