Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii. Vyplývá to z dostupných dat vybraných společností, zahraničních serverů a zjištění ČTK.

Jednička koaliční kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) do Evropského parlamentu (EP) Danuše Nerudová v letech 2009 až 2015 opakovaně publikovala v predátorských časopisech. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy, podle kterého šlo o devět textů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Nerudová serveru řekla, že není ráda, že se její články objevily v časopisech s pochybnou hodnotou. Přestala v nich publikovat, když akademická sféra problém těchto časopisů definovala. Zveřejňování textů v časopisech označovaných za predátorské bylo jedním z důvodů, proč se minulý týden vzdal nominace na ministra pro vědu bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja (TOP 09).

Politické strany, hnutí a jejich koalice mají velikonoční víkend na to, aby doladily kandidátní listiny pro červnové volby do Evropského parlamentu. Předložit je musejí nejpozději v úterý 2. dubna do 16:00. U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaregistrovalo volební účty pro evropské volby devět koalic a 17 stran a hnutí. Do minulých eurovoleb před pěti lety se přihlásilo 40 uskupení.

Evropská unie od roku 2007 do konce roku 2023 proplatila českým krajům finanční podporu v hodnotě 1,26 bilionu korun. Právně přislíbená částka na realizaci plánovaných projektů byla o 250 miliard korun vyšší. Nejvíce peněz putovalo do Středočeského kraje, kterému bylo proplaceno téměř 156,9 miliardy korun. Po něm následovaly Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Nejméně peněz naopak čerpaly Karlovarský a Liberecký kraj. Nejvíce podpory pro kraje směřovalo na projekty spojené z dopravní infrastrukturou, které jsou také součástí operačních programů v oblasti rozvoje regionů. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Za období 2004 až 2006 nemají úřady ucelená data, celková suma za 20 let členství Česka v EU je tak reálně ještě vyšší.

U mladých lidí roste podpora členství Česka v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). Zároveň se u nich zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu, zjistil dotazníkový průzkum mezi studenty středních škol, který udělala agentura Median pro program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Z výsledků zároveň vyplývá, že o možnosti ovlivnit řešení problémů v Česku nebo ve své obci je přesvědčeno 15 procent mladých.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.

Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál a server iRozhlas.cz. Evropská komise, jeden z hlavních orgánů EU, označila v minulosti ve svém auditu za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládá Agrofert, ačkoli akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Evropská komise prodlouží používání pesticidu glyfosátu v zemích Evropské unie o dalších deset let. Komise to oznámila ve čtvrtek poté, co se státy EU nebyly schopné dohodnout, zda licenci obnovit. Nejznámější přípravek s glyfosátem, Roundup, který se i v Česku široce používá k hubení plevele, tak má v zemích EU zajištěnou budoucnost až do roku 2034.

Publikováním memoranda se strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) zavázaly ke vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Skončil tak pro mnohé bolestný proces rozhodování, zda jít do voleb SPOLU nebo samostatně. Zatímco někteří v koalici SPOLU viděli přirozené pokračování koaliční spolupráce, jiní poukazovali na údajně nepřekonatelné ideologické rozpory při hledání řešení mnohých evropských problémů. Nemalou roli v těchto diskusích sehrály i osobní animozity mezi evropskými tvářemi jednotlivých koaličních stran SPOLU, strach z vykroužkování a také údajná nemožnost sjednotit se na společném programu.

Strany koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP09, by měly tento pátek podepsat dohodu o jednotné kandidátce do evropských voleb, které proběhnou příští rok v červnu. Výkonná rada ODS měla společný postup se dvěma menšími koaličními stranami schválit v úterý večer.