EU v letech 2007 až 2023 proplatila českým krajům 1,26 bilionu korun

Nejvíce dílčích prostředků bylo od začátku členství ČR v EU přiděleno na rozvoj regionů, 486,6 miliardy korun. Tvořily tak přibližně čtvrtinu z celé sumy 1,9 bilionu korun, které Česko z unie získalo. Do této oblasti patří například programy zabývající se rozvojem venkova, revitalizace brownfieldů a podpora menších obcí. Na rozvoj dopravy, do které spadá páteřní, příměstská a městská dopravní infrastruktura, bylo přiděleno téměř 400 miliard korun.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník ale ČTK řekl, že více než čtvrtina přidělených financí na regionální rozvoj mohla v praxi putovat také na stavbu a rekonstrukce silnic II. a III. třídy či na stavbu vlakových nádraží. Celkově tak mohly finance vynaložené na dopravu tvořit až polovinu všech příjmů krajů z evropských fondů.

V období 2007 až 2013 bylo nejvíce peněz vyčleněno pro Středočeský a Moravskoslezský kraj. Oba kraje měly nasmlouvané finance za téměř 94 miliard korun a vyplaceno jim bylo téměř 87 miliard korun. Ve Středočeském kraji bylo nejvíce peněz přislíbeno z EU na Operační program Doprava, přibližně 25 miliard korun. V Moravskoslezském kraji byl největší podíl dotací právně předjednán na Regionální operační program Moravskoslezsko.

Oba kraje zatím nejvíce čerpají dotace také v aktuálním programovém období. V něm ale Středočeský kraj nejvíce čerpal z Operačního programu Životní prostředí a Moravskoslezský kraj z Operačního programu Doprava. Podle Zahradníka za úspěchem těchto dvou krajů v čerpání dotací stojí hlavně jejich velikost, aktivita žadatelů, a v případě Moravskoslezského kraje i možnost čerpání z Operačního programu Spravedlivá transformace, který je určen pro kraje dříve zasažené těžbou.

V období 2014 až 2020 vedle Středočeského kraje nejvíce čerpal Jihomoravský kraj. I tam bylo nejvíce peněz přislíbeno na dopravu, oproti jiným krajům mu ale bylo přiděleno také o několik miliard více na výzkum, vývoj a vzdělávání.

Karlovarský a Liberecký kraj čerpaly dotace podle Zahradníka nejméně, jelikož nejsou tak lidnaté, chybí jim administrativní kapacita a schopnost podílet se na spolufinancování z dalších zdrojů. Karlovarský kraj má přitom vedle Ústeckého kraje podobně jako Moravskoslezský kraj možnost žádat o podporu z programu Spravedlivá transformace. Liberecký kraj pak má velký potenciál například v cestovním ruchu.