Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů opustit 450 až 700 zaměstnanců.

Úřady práce evidovaly za říjen 20 tisíc nových zaměstnanců ze zahraničí. Počet je výrazně vyšší než v jiných měsících. Nárůst je skokový. Při jednání Sněmovny to dnes řekl ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od října musí zaměstnavatelé pracovníka z ciziny nahlásit ještě před jeho nástupem. Podle Jurečky se tak omezí práce na černo a stát získá peníze do rozpočtu. Podle údajů úřadů práce mělo v říjnu v Česku zaměstnání 808 600 cizinců a cizinek, v září jich bylo 788 700. V jednotlivých letošních měsících přibývalo vždy několik tisíc zahraničních sil.

Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala ČTK sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně.

Minimální mzda nebyla loni přiměřená a nestačila na zaplacení základních potřeb a bydlení. K jejich pokrytí by musela být podle velikosti bydliště nejméně o víc než třetinu vyšší, tedy aspoň o 6200 korun. Ukázala to analýza přiměřenosti nejnižšího výdělku v Česku, kterou letos vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Pravidelné hodnocení ukládá členským státům evropská směrnice. Experti stav analyzovali v tomto roce poprvé, hodnotili loňskou minimální mzdu 17 300 korun.

Poslanci začnou příští týden projednávat v úvodním kole sporné zvýšení poplatků veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Budou se věnovat i dalším vládním předlohám v prvním čtení. Jde například o lepší ochranu obětí domácího násilí, zjednodušení a zrychlení rozvodu včetně úpravy péče o děti a o návrh zákona o podpoře bydlení, který má ochránit lidi ohrožené bytovou nouzí. Poslance čekají v příštím týdnu tři schůze, z toho dvě mimořádné svolané z koaličního podnětu.

Výsledky evropských voleb přispěly k oslabení eura vůči dolaru a snížily také šanci na brzké přijetí společné evropské měny v Česku. Shodují se na tom ekonomičtí analytici oslovení ČTK. Posílení krajní pravice a oslabení zelených podle expertů může zkomplikovat hlasování o otázkách spojených s ochranou klimatu, zásadní změny Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) ale nečekají. Složitější podle nich může být i evropská podpora Ukrajiny.

Někteří dlužníci odvodů na veřejné zdravotní pojištění dostanou ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud přihlásí k úhradě dlužného pojistného, nebudou muset platit penále a exekuční náklady. Podmínkou bude to, že pojistné i penále vymáhá pojišťovna v daňové exekuci. Poslanecký návrh zákona o mimořádné úlevě dnes znovu schválila Sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu, která doplňuje a patrně dokončuje předchozí takzvaná milostivá léta či podzimy, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) dál povede Josef Středula. Tři týdny poté, co v čele odborové centrály skončil kvůli neplacení členských příspěvků, ho odboráři znovu zvolili na dnešním mimořádném sněmu. Získal 57 procent hlasů. Podle některých předáků je to slabý mandát. Větší podporu měl při volbě místopředsedy ČMKOS vedoucí jejího sociálně-ekonomického oddělení Jiří Vaňásek. Dostal 79 procent hlasů. Středula hned po svém zvolení oznámil, že vedení začne připravovat návrh protestních akcí proti vládním záměrům. Odbory kritizují návrh reformy penzí či plán zrušit zaručené mzdy ve firmách. Soustředit se chtějí i na jednání o navýšení platů ve veřejném sektoru.

Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Místo osmi zaručených mezd podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou by měl ve středu projednávat kabinet. Ministerstvo financí má výhrady, navrhuje zaručenou mzdu úplně zrušit.

Evropská unie od roku 2007 do konce roku 2023 proplatila českým krajům finanční podporu v hodnotě 1,26 bilionu korun. Právně přislíbená částka na realizaci plánovaných projektů byla o 250 miliard korun vyšší. Nejvíce peněz putovalo do Středočeského kraje, kterému bylo proplaceno téměř 156,9 miliardy korun. Po něm následovaly Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Nejméně peněz naopak čerpaly Karlovarský a Liberecký kraj. Nejvíce podpory pro kraje směřovalo na projekty spojené z dopravní infrastrukturou, které jsou také součástí operačních programů v oblasti rozvoje regionů. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Za období 2004 až 2006 nemají úřady ucelená data, celková suma za 20 let členství Česka v EU je tak reálně ještě vyšší.