Globální byznys se v těchto týdnech pomalu probírá z rány, kterou mu zasadil pád čínské ekonomiky. Jakkoliv se nyní analytici předhánějí v ujišťování, že se to „dalo předpokládat“ nebo že splasknutí čínské bubliny bylo „jen otázkou času“, nepříjemně zaskočených firem bylo skutečně hodně. Srpnová krize, označovaná s historickým odkazem na legendární propady jako „černé pondělí“, mrknutím oka připravila investory o stovky miliard dolarů. Koho se pád ekonomiky nejvíce dotkne?

Zvýší ho, samozřejmě. Ale pěkně popořádku – černý trh, tedy nezákonné obchodování s produkty a službami, jež by s ohledem na podstatu zákazu vlastně vůbec neměly existovat, představuje nedílnou součást každé světové ekonomiky. Preference a chutě spotřebitelů se totiž nedají zničit zákony, příkazy ani rozkazy, a proto obchod s drogami, prostitucí či kradeným zbožím kvete úplně všude. Kde existuje poptávka, tam se vždycky najde někdo, kdo je ochotný za určitou cenu zboží nabízet. Poptávka => nabídka => cena => a transakce je uzavřena.

Při pohledu na stojatý kurz by se člověku nechtělo snad ani věřit, jak mediálně vděčným tématem koruna v minulém týdnu byla. Nicméně fakt, že ČNB musela v poslední době vstoupit poprvé od intervencí v listopadu 2013 na trh, pozornost přirozeně přitahoval. Co vlastně ČNB k aktivitě donutilo? Vyšší růst české ekonomiky, vysoce přebytková platební bilance a pokračující kvantitativní uvolňování ECB jsou býčí fundamenty, které dotlačily korunu k silnějším hodnotám. Měnový pár EUR/CZK se tak přilepil k intervenční úrovni 27,0 stanovené ČNB. My přitom věříme, že centrální banka dostojí svému závazku a udrží stávající kurzový režim minimálně do druhého pololetí roku 2016. Do té doby se však EUR/CZK bude pohybovat v těsně blízkosti hranice 27,0, přičemž další eventuální intervence ČNB oslabí korunu jen na krátkou dobu a nijak výrazně.

Tak jako minulý rok, předloni a tři roky zpátky, i letos největší počet Čechů vypravujících se na prázdninovou dovolenou do zahraničí zamíří do Chorvatska... Navzdory zvyšující se kupní síle, díky níž si – na rozdíl od 90. let – již můžeme dovolit cestovat do vzdálenějších destinací, se nejoblíbenější cíl českých turistů nemění. Pohodlné apartmány, čisté moře, výborné jídlo, zkrátka pohodička. Až si budete s přáteli dávat zasloužené polední Karlovačko či Ožujsko, nebo budete večer debatovat nad plody moře a chorvatským vínem, můžete své přátele ohromit zajímavostmi o krásné zemi u Jadranu. Chorvatsko totiž není jen elektronická evidence tržeb. Takže: co o Chorvatsku doopravdy víte?

Jedno z nejvýznamnějších témat letošních Velikonoc, snad ještě větší než médii tradičně hrané písničky „alkohol za volantem“ či „úspěšní koledníci“, se objevilo poměrně nečekaně. Ve čtvrtek 2. dubna se v poslanecké sněmovně strhla debata nad možností zařazení tzv. Velkého pátku mezi tuzemské státní svátky, což vyvolalo čiré nadšení.

Ačkoliv je vytvořit „účetnictví“ celé ekonomiky o dost náročnější než udělat si pořádek ve vlastních daních, statistici z Českého statistického úřadu si v tomto ohledu vedou výtečně. Pro sumarizaci statisíců sledovaných položek a komplexní ohlédnutí za rokem 2014 jim stačily necelé tři měsíce, jako by šlo o přiznání „obyčejného“ daňového poplatníka. Díky tomu si můžeme dnes společně odpovědět na otázku – jak si česká ekonomika vedla v roce 2014?

Veřejné instituce i letos pokračují v intenzivním investování. Jen do konce února vypsaly tendry za 39,2 miliardy korun, tedy o čtvrtinu (24,5 procenta) více než loni. Celkem během prvních dvou měsíců letošního roku do Věstníku veřejných zakázek zapsaly 1163 soutěží, což je meziročně o 15 procent více. Upozornila na to analýza společnosti CEEC Research.

Šéf ECB Mario Draghi tento týden znovu hýřil optimismem. Měnová expanze podle jeho slov konečně přináší své ovoce a projeví se v rychlejším hospodářském růstu. Tomu odpovídala i poslední prognóza centrálních bankéřů z Frankfurtu. Ti po posledním zasedání zvýšili odhad pro růst na tento rok na 1,5 % a na 1,9 % pro rok 2016. To je v zásadě v souladu i s našimi odhady.

Mezi desítkami konferencí, přednášek a dalších akcí, které se každý týden v Praze konají, v pátečním dopoledni jedna tematicky vyčnívala. Akce s názvem Šedá ekonomika v České republice se věnovala odhadům velikosti šedé ekonomiky v naší zemi i ostatních zemích Evropy, příčinám vzniku ilegálních aktivit a možnostem jejich eliminace.

Fotbalová Sparta v minulé sezoně skončila podle magazínu Euro ve ztrátě 144 milionů korun. Pro letenský klub je to přesto nejlepší výsledek hospodaření za poslední tři roky, když v sezoně 2012/2013 skončil v mínusu 190 milionů a předtím vykázal rekordní ztrátu 240 milionů.