Sdílená ekonomika je nastupujícím trendem spotřebního chování vyspělých ekonomik. Digitální inovace založené především na mobilních technologiích umožňují měnit dosavadní vzorce spotřeby, které se po desítky let formovaly tradičními obchodními modely. Na revoluční změnu, která se v příštích letech bude čím dál více dotýkat i obyvatel České republiky, není evropský ani tuzemský legislativní rámec připraven.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová a náměstek primátora Brna Matěj Hollan se při pondělním jednání shodli na společném postupu proti společnosti Uber. Chtějí tlačit na ministerstva dopravy a průmyslu, aby novelou zákona umožnila regulovat druh služeb, které nepovažují za sdílenou ekonomiku, ale za formu taxislužby.

V minulém týdnu ze Spojených států přišla zpráva, která řadě Trumpových příznivců zamotala hlavu: nadcházející prezident USA totiž znovu demonstroval, že rozvoj digitální ekonomiky a nových trendů v průmyslu považuje za klíč konkurenceschopnosti (nejen ekonomické, ale i své politické), a proto se obklopuje mladými úspěšnými podnikateli, experty a vizionáři. Skupina strategických poradců se v rámci Technologického summitu konaného v Silicon Valley, globálním centru technologických inovací, rozrostla o dvě úctyhodná jména. Donaldu Trumpovi budou radit Elon Musk a Travis Kalanick.

Kam míří platby za léky? Tuto otázku si asi položil každý pacient, který někdy v lékárně vyzvedával léky na předpis od lékaře, ať již bez doplatku nebo s doplatkem, či si je kupoval ve frontě „přímý prodej – bez předpisu“.

V uplynulých týdnech jsem se zúčastnil několika konferencí analyzující problematiku sdílené ekonomiky. Vždy byli přítomni obvyklí podezřelí – politici a úředníci ze státní správy, zástupci tradičních odvětví (jako taxikáři nebo hoteliéři), zástupci firem ze sdílené ekonomiky (jako UBER nebo Airbnb) a pak také ekonomové, právníci, akademici, zkrátka rozumy rozdávající nezúčastnění.

Začátek roku z pohledu globální ekonomiky se stále nejeví příliš optimisticky, přičemž negativní zprávy jakoby měly tendenci se kumulovat. K pokračující mizérii čínských dat a problémům na Blízkém východě se nyní přidává i harašení zbraněmi v Severní Koreji. A především ikona amerického akciového úspěchu - firma Apple - hlásí, že mobily s jablkem již nejdou tak na dračku a hromadí se ve skladech.

Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).

Facebook, vlajkovou loď dnešní digitální společnosti, zná prakticky každý. Troufnu si tvrdit, že o indexu DESI, který zavedla Evropská komise jako nástroj pro výzkum rozvoje digitální ekonomiky a digitalizace společnosti v zemích Evropské unie, však slyšel málokdo. Není divu. Jakkoliv se politici čas od času nechají unést setkáním se zahraničními kolegy nebo výstupy tematicky zaměřené konference a deklarují svůj prioritní zájem o digitální ekonomiku nebo dokonce nutnost vytvoření digitální strategie toho či onoho (pokolikáté už?), jejich zájem následně velmi rychle upadá. Digitální ekonomiku, e-government a vytváření prostředí pro inovace střídají běžné politické půtky a klasická politická témata. Proč?

Vláda dnes schválila návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2015. Již jsem to psal, ale napíšu to raději znovu – jde o jednoznačně chybný krok. V situaci, kdy ekonomika generuje nadměrný růst, je nejvyšší čas splácet deficity z minulých let. Není to totiž tak, že „státní dluhy se neplatí“. Platíme je my všichni daňoví poplatníci.

Vyspělé ekonomiky dostávají nový růstový impulz od lidí, od nichž by to ještě před deseti lety nikdo nečekal. Díky nim se zejména hlavní města ve statistikách ekonomického růstu „trhají ze řetězu“ ve srovnání se zbytkem národních ekonomik. Zprvu byli vnímáni jako jedinci s originálním módním výstřelkem rebelující proti stávající silně materialistické kultuře budící tu úsměv tu nepochopení, nyní se však stávají objektem pro seriózní ekonomickou analýzu. Je to tak, hipsteři dobývají svět.