Jedete na dovolenou do Chorvatska? A víte o něm něco?

Základní informace

Začněme základními informacemi: Chorvatsko je nový členský stát Evropské unie, do které vstoupil před dvěma lety (1. července 2013). V zemi s rozlohou 56.542 km2 žije 4,23 milionu obyvatel, z 90 % jde o katolické křesťany. Hlavním (a největším) městem země je Záhřeb, který má přes 800 tis. obyvatel. Při cestě za dovolenou jste určitě narazili i na názvy měst jako Split (necelých 200 tis. obyvatel), Rijeka (130 tis. obyvatel), Osijek (108 tis. obyvatel) či Zadar (75 tis. obyvatel). V subtropickém vegetačním pásmu sdílí Chorvatsko svou hranici s Bosnou a Hercegovinou, Maďarskem, Srbskem, Černou Horou a Slovinskem. Samozřejmě také s Liberlandem Čecha Víta Jedličky, byť zatím neoficiálně. Velká deviza země je mořské pobřeží. Moře omývá břehy Chorvatska v délce 5.835 kilometrů (včetně ostrovů), což samozřejmě tento stát předurčuje k silné orientaci na turismus a zásadně ovlivňuje skladbu ekonomiky.

Klíčový faktor? Turismus

Chorvatská ekonomika je proto velmi výrazně orientovaná na sektor služeb. Časy plahočení milionů Chorvatů na kameninových políčkách již jsou dávno ta tam – kdo může, nabízí služby turistům. Zemědělství, rybolov a lesnictví v 90. letech produkovalo zhruba pětinu hrubého domácího produktu (HDP), dnes se příspěvek těchto sektorů pohybuje jen kolem 4 %, přičemž stát vlastní třetinu zemědělské půdy v zemi. Jakkoliv je pěstování ovoce, zeleniny, oliv a dalších pochutin (zejména v údolí „blahodárné“ řeky Neretvy, jak zní často v chorvatských lidových písničkách) důležitou součástí příjmu statisíců Chorvatů, hlavně sezónně, ekonomika se výrazně proměnila: mladým Chorvatům se na pole moc nechce.

Aby taky jo – mnohem pohodlnější obchodování s nemovitostmi, pronájmy nemovitostí, obchodní činnost, provoz hotelů a pohostinství generují zhruba 40 % celkového hrubého domácího produktu Chorvatska. Oficiální příjmy chorvatských domácností z turistiky činily v roce 2015 přes 7,5 miliardy eur! Statistiky uvádějí, že turistický ruch meziročně vrostl o necelých šest procent. V roce 2013 chorvatské statistiky zaznamenaly celkem 12,4 milionu turistů (10,9 milionu zahraničních), v minulém roce to bylo již 13,1 milionu turistů (11,6 zahraniční hosté). Turisté v Chorvatsku realizovali celkem 66,4 milionu noclehů - nejvíce Němci (14,749 milionu noclehů), Slovinci (6,236 mil.), Rakušané (5,404 mil. noclehů). Čechům patří v počtu nocí v Chorvatsku čtvrtá příčka (4,600 milionu noclehů).

Ekonomika

Ačkoliv HDP v posledním čtvrtletí loňského roku poprvé od r. 2008 vzrostl, roční průměr skončil opět v červených číslech (-0,4 % meziročně). Podobný pokles ekonomiky analytici prognózují i na tento rok. Průmysl v Chorvatsku generuje zhruba pětinu HDP, převážně se – tak jako v ČR – jedná o průmysl zpracovatelský. Zahraniční investoři, kteří do Chorvatska míří v čím dál menším počtu, si hodně slibují od růstu energetického sektoru, a sice ve spojení s těžbou ropy a zemního plynu v šelfu Jaderského moře – v průběhu letošního roku budou vydána první povolení ke zkušební těžbě. Zemi trápí vysoká nezaměstnanost, která v roce 2014 přesáhla 20 %! Desetitisíce Chorvatů jsou přitom nezaměstnaní mnoho let. Kritická je na trhu práce i situace mladých absolventů.
A jak je na tom obchodní výměna mezi ČR a Chorvatskem? Pozitivní pro obě země je, že má vzestupnou tendenci. V roce 2014 jsme si vyměnili zboží za více než 518 milionů eur, přičemž Chorvati mají v oblibě naše výrobky víc než my chorvatské (tj. více exportuje ČR do Chorvatska). K Jadranu z ČR míří hlavně automobily (2014: 71 mil. eur) a telekomunikační zařízení (2014: 23,6 mil. eur). Do ČR naopak proudí součástky na automobily, stroje, motory, atd. (2014: 26,9 mil. eur) a léčiva (10,2 mil. eur). A nejdůležitější údaj na závěr: Čeští turisté v Chorvatsku vloni utratili více než 4,5 miliardy Kč.

Zdroje informací: Eurostat, Businessinfo, Státní statistický úřad Chorvatska, Gospodarska kretanja HR, MZV ČR.