Chance liga na startu: rozpolcená Slavia, Sparta jen v představách a troufalá Plzeň

Zatímco mezinárodní scéna razí kombinační útočný fotbal s tvořivou rozehrávkou, množstvím narážeček (na druhého, na třetího) a aktivním přístupem k obraně i ofenzivě, první tuzemská soutěž (ale také ty pod ní) se chlubí soubojovostí. K čemu to vede, ukázalo tristní vystoupení reprezentace při konfrontaci s i průměrnými týmy na mistrovství světa a propadák Slavie Praha, českého mistra, v posledním ročníku Champions League.

Je tedy na čase konečně začít dohánět top fotbalový svět a ne o tom jen mluvit. Fanoušci by měli vytvořit tlak na změny ve jménu kombinačního fotbalu na úkor soubojové nakopávané. Měli by dát vydatně najevo, že budou chodit na opravdový fotbal a na kopanou nikoli.

Vzali tohle poselství z mistrovství světa za své tři největší aspiranti na mistrovský titul? Slavie, Sparta a Viktoria Plzeň by měly být nekompromisními věrozvěsty fotbalu budoucnosti. Platí to?

Slavia: rozpačitý tanec s Chorým

Eden by mohlo sloužit jako za příklad toho, jak se klub sám může zabrzdit ve vývoji. Když Trpišovského celek prvně vplul do základní fáze Ligy mistrů, nezaznamenal sice jedinou výhru, ovšem sklidil oprávněné uznání za atraktivní fotbal podpořený spoustou naběhaných kilometrů ve sprintu, nebojácným presinkem a snahou o přízemní rychlé přímočaré kombinace. Líbilo se to Arsenu Wengerovi i dalším zahraničním expertům.

Takže logika by velele, že si šéfové Slavie zanalyzují sympatický zářez v Evropě a budou se ho snažit rozvíjet a vylepšovat.

Jenže stal se opak.

Klubové špičky se rozhodly koupit z Viktorie Plzeň dvoumetrového habána Tomáše Chorého a herní kabát se přešíval na jeho míru. Hrňme to na Chorase, ten míč sklepne a pak se uvidí. A také ho zasypeme centry.

Tahle otočka vrcholného managementu hodila klub ve světle vývojových trendů o několik let zpátky. I když to manažeři odůvodňovali tím, že nejdřív je nutné se do Ligy mistrů dostat z české soubojové ligy. A tak je třeba se tomu přizpůsobit.

Dobrá, ale není to krátkozraké?

Cílem českého mistra by přece nemělo být jen proklouznout do společnosti Ligy mistrů, nýbrž i v ní nebýt za staromódního otloukánka. Přesně to se Slavii po návratu do základní části Champions League přihodilo. Soupeři ji na hřišti svlékli do naha a poslali ji na chvost tabulky.

Nyní klubové vedení tvrdí, že se všichni v Edenu poučili a překopali hru, aby obstála na nejprestižnějším klubovém jevišti.

Stejné vedení však zároveň spustilo tanec kolem Tomáš Chorého. Ten byl na konci minulé ligy vyřazen z kádru kvůli nedisciplinovanosti, ovšem pak majitel Pavel Tykač pravil, že ještě bude přemlouvat výkonného šéfa Jaroslav Tvrdíka, aby rozhodnutí přehodnotil. Což se od té doby dělo.

Jak těmhle protikladům rozumět?

Že by slávisté nevěřili, že si bez zlobivého kladiva mohou zajistit ze soubojové Chance ligy obhajobu titulu a tím i přímý postup do Ligy mistrů?

Nebo se bojí, že by po vyhozeném Chorém ihned skočila domácí konkurence?

Ať tak či tak, nebudí to dojem sebevědomého klubu, který ví, co chce. Což může být v kombinaci s bitvou mezi lídry Tribuny Sever a Jaroslavem Tvrdíkem nebo s podivně provedeným odchodem Jana Bořila vážné závaží na cestě za prvenstvím.

Sparta: Priske strašákem

Sparťanští fanoušci jsou nervózní z toho, že jejich klub nenakupoval během léta tolik posil jako slávistický rival. Jenže co není, ještě může být. A za druhé: nepotřebujete šílet na přestupové burze, pokud systematicky budujete tým. V takovém případě stačí jen vhodně doplnit jen pár kamínků do mozaiky.

Větším strašákem je osoba Briana Priskeho. On a Sparta se v předešlé sezoně přesvědčila, že stejná verze jeho fotbalu, která na Letnou přinesla dvě mistrovské koruny, už nestačí – ani doma, ani na úspěšné tažení v Konferenční lize, ve třetí nejvyšší evropské soutěži. Letenští se chtěli na jaře dostat do jejího finále, ovšem hned po zimní pauze museli vystřízlivět po šestigólové facce ve dvou zápasech od nizozemského Alkmaaru.

Bude Priske schopen inovace?

Sportovní ředitel Tomáš Rosický o tom nepochybuje. „Budeme se nadále jen zlepšovat a celý tým půjde hodně nahoru,“ konstatoval v rozhovoru pro Sport.cz.

V témže interview mluvil o přesných letenských vizích, o specifických požadavcích na výběr hráčů na určitých postech. „Máme jasnou představu, jak by měl sparťanský projev hry vypadat,“ ujistil Rosický.

Realizace představy moderního technického fotbalu zatím zaostává za mezinárodními standardy. Jinak by Letenští museli být po mnohaletém budování už respektovaným mužstvem na úrovni Ligy mistrů či Evropské ligy.

Je na Rosickém a Priskem, aby to změnili.  

Viktoria Plzeň: Hyský pod tlakem

Pokud klub vlastní nejbohatší Čech, nemůže říkat, že bude hrát jen o stříbro nebo bronz. Adolf Šádek, výkonný šéf Viktorie Plzeň, to ví. „Ambice jsou ty největší. Tím, že se nám povedlo udržet kádr pohromadě a neprodat žádného z klíčových hráčů, tak nemohou být jiné než se pokusit zase do Plzně přivézt mistrovský titul,“ prohlásil jednoznačně.

Že to Šádek myslí s návratem na trůn vážně, již pražští rivalové pocítili třeba v tom, že do Viktorie přetáhl jejich analytiky. A když bude potřeba, přitlačí na pilu i na hráčské burze. Nyní se nemusí ohlížet nalevo, ani napravo.

Ani Viktorka však není bez potenciálních rizik. Kouč Martin Hyský proklamuje, že se nevzdá útočného fotbalu, ovšem nadřízení mu nebudou tolerovat nekonzistentnost výkonů, která poznamenala plzeňské jaro.

„Některé zápasy se nám hrubě nevydařily a bude-li se to opakovat, nemůžeme pomýšlet na nejvyšší příčky,“ uvědomuje si Šádek.

S trenérem Hyským si příčiny tohoto jevu jistě rozebral. Kdyby se z toho trenér nepoučil, Šádek se s ním mazat nebude.

A protože za silnou trojkou se štosují další kluby miliardářů v čele se Sigmou Olomouc do fronty tajných uchazečů o mistrovské žezlo, měla by mít Chance Liga 2026/2027 pořádnou šťávu.

Snad vymačkanou z fotbalu v rytmu španělských světových šampionů a ne z ryze české soubojové nakopávané.