Lídr hnutí SMS Karel Leškovský v rozhovoru ostře hodnotí stav české ekonomiky, kterou přirovnává k letu v luxusní třídě, ale s rizikem pádu. Upozorňuje na jednostrannou závislost na Německu, odmítání spolupráce s Čínou či ignorování zemí BRICS. Kritizuje současnou politickou reprezentaci za neschopnost vytvořit podmínky pro růst a přilákání kapitálu. Zároveň volá po větší odpovědnosti soudců a odmítá plošné navyšování vojenského rozpočtu bez reálných analýz.

Po vstupu do Evropské unie se české ekonomice otevřely brány k nevídaným ekonomickým možnostem. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukazuje, jaký vliv mělo dvacetileté členství Česka ve strukturách EU, a současně nastiňuje, před které výzvy je jednotný trh Evropské unie postaven.

Majitel skupiny PPF Petr Kellner, který v sobotu tragicky zamřel na Aljašce, měl pod vlastnickou kontrolou řádově kolem jednoho procenta výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z analýzy ekonoma České spořitelny Michala Skořepy. Po sečtení dvou základních složek přidané hodnoty, tedy osobních nákladů a zisku před zdaněním, z výročních zpráv za rok 2019 čtyř firem skupiny dominantně působících jen v ČR (O2, CETIN, PPF Banka, Air Bank) vyjde podle něj 0,7 procenta tehdejší přidané hodnoty české ekonomiky.

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

Česká ekonomika se postupně proměňuje. Podle Heleny Horské, hlavní analytičky Raiffeisenbank, se firmy, které stojí hlavně na levné práci, postupně uzavřou. V rozhovoru pro HlídacíPes.org se vrací i k problému lidí v exekucích, kteří si současného ekonomického boomu vůbec neužívají.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,9 procenta po vzestupu o 1,9 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Proti předchozímu čtvrtletí ekonomika v prvních třech měsících letoška zrychlila růst na 1,3 procenta z 0,4 procenta na konci loňska. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad. Analytici předpovídali méně výrazný růst.

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalil na 3,1 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu naopak mírně zrychlil na 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst překonal o desetiny procentního bodu odhady analytiků.

O tom, že se české ekonomice daří, již pravděpodobně víte z předchozích článků o vývoji HDP či růstu indexu důvěry v ekonomický vývoj v jednotlivých sektorech. Pozitivní trend však můžeme pozorovat i na trhu práce – poslední údaje Eurostatu jednoznačně dokladují, že v míře nezaměstnanosti patří tuzemská ekonomika mezi nejlepší země v Evropě.

Ačkoliv je vytvořit „účetnictví“ celé ekonomiky o dost náročnější než udělat si pořádek ve vlastních daních, statistici z Českého statistického úřadu si v tomto ohledu vedou výtečně. Pro sumarizaci statisíců sledovaných položek a komplexní ohlédnutí za rokem 2014 jim stačily necelé tři měsíce, jako by šlo o přiznání „obyčejného“ daňového poplatníka. Díky tomu si můžeme dnes společně odpovědět na otázku – jak si česká ekonomika vedla v roce 2014?

Ačkoliv Český statistický úřad ještě nemá k dispozici finální data o vývoji tuzemské ekonomiky ve 4. čtvrtletí loňského roku (na ně si musíme počkat zhruba do března), již nyní máme dostatek informací k tomu, abychom definitivně zvolali – recese je za námi. Potvrzuje to jak samozvaná alfa a omega všech ekonomických statistik (hrubý domácí produkt), tak dílčí ukazatele. Pojďme se na ně podívat.