Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil Řehka. Označil za pravděpodobné, že dnes jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci.

Rusko je agresor a Ukrajina oběť, která se hrdinně brání. Pokud někdo říká něco jiného, tak je to velmi nebezpečné, a lidé by měli mít odvahu říct, že to není pravda. Na dnešní konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody v Senátu to řekl jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS). Dnes uplynuly tři roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mezi tématy dnešní konference v Senátu jsou například vliv ruské agrese na Česko nebo dopady ruského postupu na Ukrajině. Dalším z témat je to, jaká rizika hrozí Česku a dalším zemím a proč je vítězství Ukrajiny v českém zájmu.

Země Severoatlantické aliance (NATO) se shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. V rozhovoru s ČTK to po neformálním zasedání ministrů zahraničí států NATO v Praze řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími, míní.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů, která schválila pomoc pro Ukrajinu a Izrael. Předsedovi dolní komory amerického parlamentu na síti X poděkoval za předložení návrhu.Sněmovna reprezentantů dnes odsouhlasila vyčlenění peněz na vojenskou pomoc Ukrajině a na podporu židovského státu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) přišlo rozhodnutí v nejvyšší čas. I Evropa ale podle něj musí dělat víc.

Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes agentura zveřejnila.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila dnes Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.

Povolení sloužit v ukrajinské armádě získalo od prezidenta Petra Pavla 20 českých občanů. Dalších 56 žádostí bylo zamítnuto na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra, řekl Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct, který dnes vysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě v uplynulých letech i investice do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Česká armáda bude i po roce 2040 relativně málo početná. Vyplývá to z dokumentu Vize budoucího válčení AČR po roce 2040, který armáda publikovala na svém webu. Omezený populační růst a ztráta loajality vůči národnímu státu způsobená migrací a globalizací může mít navíc u části obyvatelstva vliv na soudržnost, houževnatost a odolnost společnosti, ale také na rekrutační a mobilizační potenciál populace ve prospěch ozbrojených sil, uvádí materiál.

Ministerstvo zahraničí prostřednictvím čtyř zastupitelských úřadů v Abú Zabí, Káhiře, Tel Avivu a Ramalláhu řeší od počátku případ dvou dětí, které podle iniciativy Pod svícnem unesl bývalý manžel týrané ženy zprvu do Dubaje, nyní se ale nacházejí v Pásmu Gazy. Novinářům to sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva. Právě z Pásma Gazy zaútočili palestinští radikálové v sobotu na Izrael, který odpověděl odvetnými nálety. Podle zpráv, které iniciativa získala od rodiny matky dětí, byly děti v neděli naživu, řekla poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která stála u zrodu iniciativy Pod svícnem. Problémem podle ní je, že děti nejsou v Pásmu Gazy oficiálně hlášeny, tudíž o nich místní úřady nevědí.

Loni mohla Evropa ještě doufat, že Rusko po selhání v dosahování prakticky jakéhokoli z válečných cílů začne hledat cestu k jednání. Je tomu ale naopak, snahy prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu cílí daleko za ovládnutí Ukrajiny, řekl dnes na poradě českých velvyslanců v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).