Lidé v celém Česku si dnes připomenou výročí 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Událost v srpnu 1968 ukončila naděje na "socialismus s lidskou tváří", spojený s reformami, které zaváděl tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSČ Alexander Dubček. Hlavní část programu v Praze se soustředí u budovy Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. ČTK odvysílá živé videopřenosy z piety u Českého rozhlasu a večerního koncertu na Václavském náměstí. Od 10:00 bude pokrývat dnešní události on-line přenosem.

Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Československá tisková kancelář byla v roce 1968 zdrojem otevřených informací pro česká i zahraniční média. „Pražské jaro“ probíhalo za zdmi redakcí už několik let, i když skryté před zraky široké veřejnosti. HlídacíPes.org zveřejňuje vzpomínky někdejšího šéfredaktora ekonomické redakce ČTK a člena Šikovy reformní ekonomické komise Vladimíra Brabce na 50 let staré události.

Výročí 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a události srpnových dnů 1968 připomene v Praze i dalších městech několik akcí. Jsou mezi nimi výstavy, koncerty, vzpomínková shromáždění, ale především uctění památky lidí, kteří za odpor vůči okupantům zaplatili životem. Proslovy k tomuto výročí avizovali předseda vlády či předsedové obou komor Parlamentu, naopak prezident Miloš Zeman žádný projev nechystá.

Ukrajinská ambasáda v České republice se ostře pustila do předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Rozbuškou konfliktu byla jeho slova, kdy obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Ukrajinci podle něj byli hlavní silou invazních armád.

Premiér Andrej Babiš (ANO), předsedové Senátu Milan Štěch (ČSSD) a Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) příští úterý vystoupí s proslovy u budovy Českého rozhlasu (ČRo) při vzpomínkové akci k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Český rozhlas to dnes uvedl v tiskové zprávě. Prezident Miloš Zeman dříve prostřednictvím mluvčího oznámil, že žádné vyjádření nechystá, za což ho kritizují někteří politici. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ho dnes v otevřeném dopisu vyzval, aby události srpna 1968 důstojně připomněl.

„Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci.“ S takovýmto vyjádřením dnes rozčeřil vody předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Ukrajinci podle něj byli hlavní silou invazních armád.

Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na sovětská vozidla nacistické symboly. Dodnes si myslí, že se Češi měli bránit, pak by si jich Rusové vážili. Příběhy z 21. srpna 1968 dodnes mrazí, dojímají a burcují.