Výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínkou toho, jak je svoboda křehká. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes, řekl dnes předseda vlády při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Události srpna 1968 přirovnávali k válce na Ukrajině i další řečníci.

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.

Akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa před 52 lety se dnes uskuteční na mnoha místech České republiky. Před budovou Českého rozhlasu v Praze se od 11:00 tradičně uskuteční pietní akt s kladením věnců, kterého se zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), předseda ODS Petr Fiala nebo slovenský velvyslanec v ČR Petr Weiss. Přes 80 akcí uspořádá spolek Milion chvilek. Půjde o proslovy a vzpomínky pamětníků, koncerty, filmy, rekonstrukce vstupu vojsk do Československa nebo pietní shromáždění.

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič se dnes omluvil za výrok o obětech srpna roku 1968. Své nedávné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlase označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa podle něj byl špatný a přinesl české společnosti negativa. V krátkém vystoupení bez dotazů novinářů před jednáním Sněmovny řekl, že nikdy nehanobí oběti s poškozeným zdravím včetně ztráty života.

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Gropiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany nicméně uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče, který je ve Sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, vyvozovat nehodlá.

V Česku se dnes chystají desítky akcí, kterými si lidé připomenou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastní pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.

Prezident Miloš Zeman dnes přijme ruského velvyslance. Bude po něm chtít vysvětlit návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. Schůzka se uskuteční odpoledne na Pražském hradě. Zeman již dříve prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka návrh zákona odsoudil.

Ústavní činitelé by podle senátorů ze zahraničního výboru měli odmítnout ruskou snahu uznat zákonem účastníky sovětské okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Výbor dnes tento postoj doporučil za týden přijmout horní komoře Parlamentu. Označil ruský záměr za porušení česko-ruské smlouvy o přátelství a spolupráci. Mohl by to být podle výboru také další ruský pokus o legalizaci podobných násilných akcí.

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“