Neděle, 7. listopadu 2021, 14:00
Poslanci se sejdou v pondělí odpoledne na ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Její program stanoví zákon. Poslanci nejprve složí slib a v dalších krocích budou zejména volit předsedu dolní komory a její místopředsedy. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL,TOP 09) a Pirátů se Starosty, které také sestavují nový kabinet. V pondělí dopoledne zástupci těchto stran podepíšou vládní koaliční smlouvu.
V čele Sněmovny stane s největší pravděpodobností předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Složitější by mohla být volba místopředsedů, když se zástupci obou koalic kriticky staví k jednomu ze dvou nominantů hnutí ANO, někdejšímu předsedovi dolní komory Radku Vondráčkovi. Nelibost hnutí SPD zase vzbuzuje skutečnost, že ve sněmovním vedení nemá mít podle plánů koalic žádného zástupce. SPD má přitom početnější poslanecký klub než TOP 09 a Piráti.
Pětice klubů obou koalic má ve Sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců. Pro účely uspořádání dolní komory vytvořily tyto kluby dva bloky. Nejpočetnějším klubem o 72 poslancích disponuje dosud vládní ANO. SPD zastupuje 20 poslanců.
Při první schůzi budou poslanci sedět v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat až na další schůzi. Nadcházející schůzi svolal v souladu se zákonem Vondráček, který ji také bude do zvolení nového předsedy řídit. V úvodu schůze proto nejprve složí slib on a pak zbývající poslanci. Pondělní část první schůze by mohla trvat poměrně krátkou dobu. Vedle slibu poslanci mimo jiné vyslechnou zprávu o ustavení volební komise a projednají návrh na zřízení mandátového a imunitního výboru.
Volba vedení Sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, pravděpodobně ve středu. V tajné volbě předsedy by měla být Pekarová Adamová jedinou adeptkou. Ještě před touto volbou by měli poslanci potvrdit předsedu mandátového a imunitního výboru, kterého ale před tím, patrně v úterý, zvolí samotní členové.
Po volbě předsedy plénum rozhodne, kolik bude místopředsedů dolní komory. Podle plánů sněmovní většiny by jich mělo být šest, tedy o jednoho víc než v minulém volebním období. Očekává se, že už v prvním kole tajné volby uspějí kandidáti stran obou koalic Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti) a také nominantka ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Samotné volbě ale může předcházet debata kvůli postoji sněmovní většiny k nominaci Vondráčka a ke snaze SPD o zastoupení ve sněmovním vedení. Naposledy zástupci koalic kritizovali Vondráčka v souvislosti s jeho návštěvou hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana. Nevoli v minulosti vzbudilo také zveřejněné video, které Vondráčka zachycovalo při večírku v jednacím sále, jak na předsednickém pultu hraje na kytaru a zpívá. Hnutí ANO na Vondráčkově nominaci nyní ale trvá. Předsedkyně frakce Alena Schillerová však připustila, že klub by byl v budoucnu schopen "vygenerovat další osobnosti".
V případě SPD představitelé sněmovní většiny uvádějí, že extremistická strana by v předsednictvu mít zastoupení neměla. Předseda hnutí Tomio Okamura označil postup koalic za diskriminační, když nerespektuje vůli voličů.
Pokud plénum v tajné dvoukolové volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí, na další schůzi by se konala volba nová. Opakovala by se situace ze začátku minulého volebního období. Tehdy poslanci zvolili nominanta ODS Petra Fialu místopředsedou Sněmovny až na třetí pokus. Nyní je Fiala koaličním kandidátem na nového premiéra.
Po volbě místopředsedů, byť by v některých případech nemusela být úspěšná, poslanci zřídí další výbory a stanoví počty jejich členů. Půjde o jeden z posledních bodů ustavující schůze. Po jejím ukončení podá demisi nynější vláda ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem (ANO).
30 dní - po volbách 14. a 15. června 2002
Ve volbách zvítězila ČSSD (70 mandátů) před ODS (58), KSČM (41) a Koalicí složenou z KDU-ČSL a Unie svobody-DEU (31). Vyjednávání o budoucí vládě trvalo do 15. července 2002, kdy byl jmenován kabinet ve složení ČSSD (11 ministrů), KDU-ČSL (3) a Unie svobody-DEU (3). Premiérem se stal Vladimír Špidla (ČSSD). Tato vláda, která měla ve Sněmovně nejtěsnější většinu 101 poslance, podala demisi v červenci 2004 (funkční období do 4. srpna 2004), posléze ji nahradily kabinety Stanislava Grosse (ČSSD) a Jiřího Paroubka (ČSSD).
93 dní - po volbách 2. a 3. června 2006
Ve volbách zvítězila ODS (81 mandátů) před ČSSD (74), KSČM (26), KDU-ČSL (13) a Stranou zelených (6). V důsledku volebního patu mezi levicí a středo-pravicovými stranami se jednání o nové vládě dlouho vlekla. Nový menšinový kabinet Mirka Topolánka (ODS) byl jmenován až 4. září 2006. Tvořilo jej devět občanských demokratů a šest nestraníků. Vláda však vzápětí nezískala důvěru Sněmovny a v demisi fungovala až do ledna 2007. Poté ji nahradil druhý Topolánkův kabinet a také úřednická vláda Jana Fischera.
45 dní - po volbách 28. a 29. května 2010
Ve volbách zvítězila ČSSD (56 mandátů) před ODS (53), TOP 09 (41), KSČM (26) a Věcmi veřejnými (24). Koaliční vláda ve složení ODS (6 zástupců), TOP 09 (5) a LIDEM (4; do rozpadu strany Věci veřejné byla součástí koalice tato strana) byla jmenována 13. července 2010. Při svém vzniku měla ve Sněmovně většinu 118 poslanců. Premiérem se stal lídr ODS Petr Nečas. Kabinet podal demisi v červnu 2013, nahradila jej vláda Jiřího Rusnoka. Toho prezident Miloš Zeman vybral za premiéra i přes nesouhlas většiny stran ve Sněmovně.
95 dní - po volbách 25. a 26. října 2013
Ve volbách zvítězila ČSSD (50 mandátů), následovaly ANO (47), KSČM (33), TOP 09 (26), ODS (16), KDU-ČSL (14) a Úsvit (14). Ačkoliv koaliční sestava sociálních demokratů, ANO a lidovců se zrodila poměrně rychle, a to přes utajenou povolební schůzku části vedení ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem a Bohuslav Sobotka (ČSD) byl pověřen jednáními o sestavení vlády čtyři týdny po volbách, jmenování ministrů přišlo až 29. ledna 2014. Důvodem byla mj. prezidentova podmínka, aby ministři měli negativní lustrační osvědčení a pozdější požadavek, aby byl v prvním čtení přijat služební zákon.
53 dní - po volbách 20. a 21. října 2017
Ve volbách zvítězilo ANO (78 mandátů) před ODS (25), Piráty (22), SPD (22), KSČM (15), ČSSD (15), KDU-ČSL (10), TOP 09 (7) a STAN (6). Šéfovi vítězného hnutí Andreji Babišovi (ANO) se však na první pokus nepodařilo sestavit vládu se zajištěnou většinou ve Sněmovně, jeho menšinový jednobarevný kabinet jmenovaný 13. prosince 2017 tak nezískal důvěru. Druhá Babišova vláda, menšinový koaliční kabinet s ČSSD podporovaný komunisty, byl jmenován 27. června 2018. Důvěru dostal 12. července 2018, tedy v ČR rekordních 264 dnů po volbách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
