Nizozemská krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse přesvědčivě vyhrála předčasné volby v Nizozemsku. Strana získala 37 křesel ve 150členné sněmovně a oproti posledním volbám před dvěma lety svůj zisk více než zdvojnásobila.

Nedostatek policistů především v příhraničních oblastech, odchod těch zkušených a nábory nováčků, které jsou méně či více úspěšné. Špatné zkušenosti lidí se službami České pošty, kde se sice nastartovala reforma, ale jediný její viditelnější důsledek je zrušení mnoha využívaných poboček v jednotlivých regionech. Ale také problematika voleb, které jsou u nás v porovnání s okolními státy, stále zdlouhavé, těžkopádné a nereagující na digitalizaci. „Nevěřili byste, kolik starostů z celé republiky mi psalo, že jednodenní volby jsou bláznovství,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Byť ještě nebylo sečteno ani 10 % hlasů, v Bruselu již brzy ráno zavládla euforie. Hlasování v Polsku je tu považováno za rozhodující nejen pro budoucnost samotného Polska, ale i Evropské unie a i o budoucnosti Donalda Tuska. Právě lídr dosud opoziční Občanské platformy Tusk je v Bruselu velmi dobře znám a zapsán. Od roku 2014 až do roku 2019 zde působil jako předseda Evropské rady, tedy v roli tzv. evropského presidenta. Do této pozice byl jmenován jako první politik z nových členských států. Oslavně se hodnotí i výkon druhé hlavní opoziční strany – Třetí cesty – která by měla být klíčovým Tuskovým spojencem pro vytvoření nové polské vlády, probruselské a proti dosavadní vládnoucí národně-konservativní strany Právo a Spravedlnost (PiS). Byť komentátoři nepopírají její vítězství, nejčastějším označení je „Pyrrhovo“.

Polsko odvolilo v parlamentních volbách. Za vítěze se prohlásila obě antagonistická uskupení, podle exit pollu však může mít šanci na sestavení vlády po osmi letech dosavadní liberální opozice. Armáda našeho severního souseda v posledních letech mohutně posilovala. Co se po volbách změní?

Pravděpodobná nová slovenská vládní koalice vzešlá z víkendových voleb zvýší zřejmě různé sociální platby občanům, což v budoucnu přinese zhoršení stavu tamních veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Dopad na českou ekonomiku nebude podle nich významný v jakémkoliv scénáři povolebního vývoje.

Volby do Sněmovny by v červenci vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33 procent hlasů. Jeho podpora oproti červnu klesla o 2,5 procentního bodu. Druhá ODS by získala 15 procent, meziměsíčně o jeden procentní bod více. Stejně si polepšili i třetí Piráti, obdrželi by 12 procent hlasů. S odstupem za nimi následuje s osmi procenty SPD. Hnutí STAN by dostalo 6,5 procenta a TOP 09 a sociální demokraté (SOCDEM) se pohybují na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny, získali by 5,5 procenta, respektive pět procent hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes zveřejnila agentura Median.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů, proti dubnu si tak polepšilo. Následovala by ODS a Piráti, jejichž podpora se meziměsíčně téměř nezměnila, činila by 17 a 11,5 procenta. Do Sněmovny by se ještě dostalo hnutí SPD s osmi procenty a STAN s 6,5 procenta hlasů. V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, měla by 24 procent hlasů a skončila by na druhém místě za ANO. Vyplývá to z modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT).

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.