„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdy nic netušícího Československa 21. srpna 1968 uplynulo přesně 50 let. Zbabělý krok, kdy pár představitelů státu pozvalo cizí vojska na vlastní občany, dodnes zůstává bolavou ránou na kůži vlastní minulosti. Pojďte si s Drbnou připomenout, co se dělo první dny okupace v Brně.

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. Pojďme si několika videozáznamy a fotografiemi připomenout, jak osudný srpen probíhal.

Invaze vojsk varšavské smlouvy ze srpna 1968 měla více obětí, než se dosud tušilo. Historici spočítali oběti sovětských vojsk až do června 1991.

Jan Šoltys byl svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy přímo na libereckém náměstí. Najel do něj tank a smrti unikl jen o vlásek. S odstupem dokáže o tehdejší době mluvit s nadhledem, tehdy mu ale do zpěvu jistě nebylo. Nevěděl, zda se dožije dalšího dne, nebo jestli bude ještě někdy chodit. Přesto se po padesáti letech do Liberce, u příležitosti výročí osudného data, vrátil.

Lidé v celém Česku si dnes připomenou výročí 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Událost v srpnu 1968 ukončila naděje na "socialismus s lidskou tváří", spojený s reformami, které zaváděl tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSČ Alexander Dubček. Hlavní část programu v Praze se soustředí u budovy Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. ČTK odvysílá živé videopřenosy z piety u Českého rozhlasu a večerního koncertu na Václavském náměstí. Od 10:00 bude pokrývat dnešní události on-line přenosem.

Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.

Výročí 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a události srpnových dnů 1968 připomene v Praze i dalších městech několik akcí. Jsou mezi nimi výstavy, koncerty, vzpomínková shromáždění, ale především uctění památky lidí, kteří za odpor vůči okupantům zaplatili životem. Proslovy k tomuto výročí avizovali předseda vlády či předsedové obou komor Parlamentu, naopak prezident Miloš Zeman žádný projev nechystá.

Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na sovětská vozidla nacistické symboly. Dodnes si myslí, že se Češi měli bránit, pak by si jich Rusové vážili. Příběhy z 21. srpna 1968 dodnes mrazí, dojímají a burcují.