Křik, nepořádek a problémy. Moravskou metropoli trápí už několikátý den nával Romů z Ukrajiny. Početná skupinka zhruba osmdesáti návštěvníků se utábořila u hlavního nádraží nedaleko obchodního centra Letmo. Bezradné jsou vůči svérázným hostům státní orgány i neziskové organizace.

Nebývalé pozdvižení vzbudila v Litovli televizní reportáž, ve které bylo jako jedno z míst pro umístění početných skupin Romů prchajících z Ukrajiny označeno právě desetitisícové město na Hané. Starosta Viktor Kohout tuto variantu odmítá.

Nebývalé pozdvižení vzbudila v Litovli televizní reportáž, ve které bylo jako jedno z míst pro umístění početných skupin Romů prchajících z Ukrajiny označeno právě desetitisícové město na Hané. Starosta Viktor Kohout tuto variantu odmítá.

Za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku potrestal soud bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok. Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Dnešní verdikt není pravomocný.

Policisté, kteří letos v červnu tvrdě zasáhli proti Romovi v severočeských Teplicích, se při zákroku dopustili chyb. S tvrzením včera vystoupila Kancelář veřejného ochránce práv, konkrétně zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Podle ní policisté nezavolali zraněnému včas sanitku. Vyšetřování případu doposud ale neuzavřela a konečné výsledky šetření zveřejní v závěrečné zprávě.

Zatímco v jiných evropských zemích se s nedobrovolnými zákroky způsobujícími neplodnost v druhé polovině dvacátého století končilo, na československé ženy tato nepříjemná zkušenost teprve čekala. Přesné statistiky operací sice neexistují, odhaduje se ale, že nucenou sterilizací u nás od šedesátých let prošly tisíce Romek. Podle nového zákona mohou oběti od příštího roku žádat o odškodnění.

V Česku by mohl do konce příštího roku vzniknout nový post vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Počítá s tím Strategie romské integrace do roku 2030, kterou schválila vláda. Poslední výroční zpráva o stavu romské menšiny uvádí, že podle odborných odhadů je v Česku asi 262 tisíc Romů. Zhruba 110 tisíc z nich žilo v takzvaných ghettech, nebo jim vyloučení hrozilo.

Až neuvěřitelně zní, kolika aktivitám se může jeden člověk věnovat. Příkladem je Lukáš Houdek, který je fotografem, publicistou, humanitárním pracovníkem a v neposlední řadě koordinátorem projektu HateFree Culture. O svých aktivitách se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Romové se v základních školách učí stále často podle vzdělávacích plánů pro lehce mentálně postižené. Mezi žáky, kteří mají upravené učivo kvůli nižší inteligenci, tvoří přibližně 29 procent. V celkovém počtu dětí v základních školách je podíl Romů asi 3,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol. Údaje se za poslední rok výrazně nezměnily. Podle kvalifikovaných odhadů chodilo v minulém školním roce do základních škol v Česku 34 767 Romů a Romek.

Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí. Tento názor sdílí zejména zastánci tradiční výuky a disciplíny. Vzdělání v něm nehraje velkou roli, kritičtější jsou ale vysokoškoláci. Vyplývá to z aktuální analýzy segregace v základních školách, kterou zveřejnila Agentura pro sociální začleňování.