Vydavatelství Vltava Labe Media (VLM) musí zaplatit 100 tisíc korun zdravotní sestře Věře Marešové za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Částí nároku Marešové se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Rozhodl o tom odvolací pražský městský soud. O usnesení informoval server Seznam Zprávy, informace následně upřesnil mluvčí soudu Adam Wenig. Marešová po VLM v žalobě požaduje 2,6 milionu korun, vydavatelství jí ještě před zahájením soudních jednání uhradilo 100 tisíc korun. VLM vydává mimo jiné noviny Deník.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce, bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha a dalších aktérů případu korupce při zadávání zakázek na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici u Prahy. Novináře o tom dnes informoval advokát někdejšího politika Roman Jelínek.

Ačkoliv pandemie koronaviru zdánlivě zastavila běžný život, v řadě oblastí veřejný sektor setrvačností dál rozvíjí strategie a plány z dob před COVIDem. Na úrovni municipalit je jedním z takových aktuálních témat dopravní obslužnost ve městech, zejména záměr omezovat vjezd vozidel do historických center. Pokud má být toto téma vůbec na pořadu dne, je však nezbytné k němu přistupovat racionálně, nikoliv aktivisticky.

Mezi posledním únorovým a nynějším týdnem se snížila intenzita dopravy na dálnicích v ČR až o polovinu kolem Prahy, dál od hlavního města jsou však poklesy výrazně nižší či dokonce žádné. Kolem metropole se na tom se zákazem přejezdů mezi okresy, který kvůli epidemii koronaviru platí od začátku března, mohou spolupodílet i jarní prázdniny. Výrazně slabší ranní a odpolední dopravní špičky kolem hlavního města v tomto týdnu proti konci února ukazují vliv práce z domova. Vyplývá to z grafů a sdělení, jež poskytlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Bývalému prezidentovi Václavu Klausovi v pátek skončila povinná karanténa kvůli jeho nákaze koronavirem. Novinářům to dnes oznámil mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka. Kromě vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) se podle něho Klaus léčil doma běžně dostupnými medikamenty.

Růst nových kasin a heren ihned za hranicemi měst, která přijala vyhlášky zakazující hazard, nejen připraví tyto obce o významné daňové příjmy, ale zároveň neomezí sociálně patologické jevy, se kterými se musí potýkat. Shodlo se na tom hned několik řečníků v diskuzi pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), které se zúčastnili zástupci herního průmyslu, pražského magistrátu i odborné adiktologické veřejnosti. Potenciální problémy spatřují dále v masivním přesunu hráčů do hůře regulovatelného online prostředí, i v nedodržování zákona o hazardních hrách. Podle pražské radní pro oblast legislativy Hany Kordové Marvanové (STAN) je právě to a hrozba vysokých pokut za omezování hospodářské soutěže klíčovým důvodem, proč hlavní město novou obecně závaznou vyhlášku přijalo.

Bývalý prezident Václav Klaus, který patří k odpůrcům nošení roušek, onemocněl covidem-19. S odkazem na mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinku to dnes uvedl server Lidovky.cz. Devětasedmdesátiletý exprezident byl podle serveru odpoledne pozitivně testován na covid-19. "Po zhruba půlhodinovém vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici se přesunuje do domácí léčby," cituje server Macinku.

Ve věku 84 let zemřel signatář Charty 77 a filozof Jan Sokol. Na svém facebooku o tom informovala Knihovna Václava Havla. Sokol v roce 1998 působil jako ministr školství, v letech 2000 až 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Kromě působení v akademické sféře si lidé Sokola mohou pamatovat také jako prezidentského kandidáta.

Víte, že dálkový odečet měřičů tepla a teplé vody bude brzy povinný? A že bude nutné zajistit odečet vícekrát za rok? Směrnice Evropské unie 2018/2002/EU (EED) o energetické účinnosti by měla brzy vstoupit do české legislativy a mimo jiné přinést i tyto změny. Jejím cílem je informovat koncové uživatele o spotřebě tepla jednou měsíčně, díky čemuž mohou snadněji regulovat svou spotřebu energií. A tím také aktivně přispívat k snížení emisí a ochraně životního prostředí.

Počet bytů ke krátkodobému nájmu, zejména typu Airbnb, na pražském trhu od března do konce loňského roku klesl o 45 procent na 6216. Vyplývá to z údajů společnosti AirDNA, které máme k dispozici. Počet je nejnižší za poslední tři roky, od kdy data eviduje. Podle zástupců realitních firem kleslo nájemné v centru Prahy o 20 až 40 procent a byt 2+KK se dá v Praze 1 pronajmout i za 10 tisíc korun měsíčně.