Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to dnes řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob novinářům řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.

Na pozvání poslankyně Evy Decroix promluvily v budově Poslanecké sněmovny tři svědkyně genocidy menšiny Ujgurů v Číně. Nucené práce, potraty, odebírání orgánů, trápení hlady a zimou, to vše zmiňují ženy, které zvěrstva internačních táborů přežily.

Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z předběžného údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za loňský rok, od níž se platy vrcholných politiků odvíjí. Jejich odměny by podle něj se proti nynějšku zvýšily o zhruba 12,7 procenta. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď.

„Odvoleno! Co vy?“ radoval se v pátek před půl čtvrtou odpoledne na svém facebookovém profilu šéf SPD Tomio Okamura. Jaké však bylo jeho překvapení, když zjistil, že původně neplatný hlas, který chtěl odevzdat, připadne jeho rivalovi Jiřímu Růžičkovi z TOP 09. Po tom, co mu na mítinku v Praze žena hodila do obličeje štrúdl, je to pro Okamuru další facka letošních voleb.

Volební víkend se nezadržitelně blíží. Ve dnech 23. a 24. září se v Česku uskuteční volby do zastupitelstev obcí, měst, městských částí, obvodů a třetiny Senátu. Všechny podstatné informace k tomu, jak volit přináší Drbna v tomto článku.

Vytvoření státní agentury, která by propojila informační systémy veřejné správy a zajistila nadresortní sdílení digitálních služeb, Sněmovna urychleně neschválí. Zablokovala to opoziční hnutí ANO a SPD. Dolní komora nedokončila ani úvodní kolo projednávání. O vzniku Digitální a informační agentury (DIA), která má od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, se tak bude znovu jednat v dalších dnech.

Lidem, kteří pracují na dálku, by měli zaměstnavatelé nejspíš už brzy začít poskytovat náhradu nákladů. Přispívat by mohli na energie, teplo či vodu. Počítá s tím pracovní verze chystané novely zákoníku práce, kterou ČTK získala. Firmy a instituce by podle návrhu měly pracovníkům, kteří dělají z domova, vyplácet paušální částku. Ministerstvo práce by údaje pro výpočet pravidelně valorizovalo. Zákonná pravidla pro práci na dálku by podle šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohla platit od příštího roku.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve Sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

Bývalý poslanec Lubomír Volný (Volný blok) čelí i nadále obžalobě za šíření poplašné zprávy o léku ivermektin. Státní zástupce totiž uspěl se stížností proti rozhodnutí soudu, který mu případ vrátil k došetření. Na dotaz to dnes uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Poslanci hnutí STAN chtějí rozšířit okruh firem, od nichž strany a hnutí nesmějí podle zákona přijímat žádné dary. Týká se to hlavně firem, ve kterých má majetkovou účast stát nebo státní podnik, právnické osoby se sídlem v zahraničí nebo na tuzemské firmy, jejichž skutečným majitelem ale není český občan nebo občan státu EU. Příslušnou novelu zákona o sdružování v politických stranách poslanci předložili ve Sněmovně. Hnutí zhruba před půl rokem čelilo kritice ohledně darů od firem ovládaných společnostmi z Kypru. V té době jeho vedení hovořilo o tom, že připraví novelu zákona, která zpřísní financování stran. Hnutí se také tehdy rozhodlo vrátit všechny dary od firem.