Největší brněnský park dostal obnovené historické cesty. Rekonstrukce ale mezi lidmi budí rozpaky. Mezi zelení v Lužánkách vyrostla kamenitá pěšina s pruhem pro sportovce. Běhat ale musejí v řadě za sebou, vedle sebe se totiž nevejdou.

Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle! Tak se jmenuje nová kampaň Krkonošského národního parku, která cílí na turisty. Cílem je upozornit na následky chování bezohledných turistů, kteří schází z vyznačených stezek do volné přírody.

Dočasnou úpravu památníku Rudé armády v olomouckém parku navrhuje místní okresní výbor Komunistické strany Čech a Moravy. Podle politického uskupení by se měla v souvislosti s aktuální invazí na Ukrajinu překrýt jedna z pamětních desek s nápisem „Sláva ruským zbraním“. Pietní místo osvobození odkazující k osvobození krajského města před nedávnem neznámý vandal posprejoval hákovými kříži.

Návštěvníky Boubínského pralesa ohrožují stovky suchých stromů, které mohou spadnout na turistické stezky. Městský úřad ve Vimperku proto na žádost Lesů ČR rozhodl o uzavření některých tras. V roce 2004 tam při tragické události zemřela žena.

Ve Vrahovicích na východním okraji Prostějova hodlá zdejší radnice vybudovat nový park a rekreační biokoridor. Na opačné straně města přitom likviduje lesopark Hloučela, v jehož těsné blízkosti hodlá umožnit výstavbu. Podle opozice postup města nedává smysl.

Velká sucha sužují nejen obce, ale také velká města. Plné ruce práce mají technické služby. Například každý strom v Praze spotřebuje jednorázově až 100 litrů vody. Praha se navíc snaží o stromy pečovat nadstandardně. Zalévání je pravidelné do pěti let po výsadbě stromu, v jiných městech je to obvykle dva až tři roky.

Bylo jí třináct, když Jaroslava Chotěnovská sledovala představitele města Liberce, jak 28. října 1946 sází Strom republiky. Po jednasedmdesáti lety se stala hlavní postavou zakončení příběhu, právě díky ní teď byla nalezena schránka, kterou pod strom po válce zakopali.