Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

Bohatou diskusi vyvolalo umístění vraků z Ukrajiny na českobudějovické Lannově třídě. Někteří lidé ji vítají, část obyvatel je proti. V reakci na reportáž z instalace zničených automobilů zveřejňuje Budějcká Drbna odpovědi na otázky, které zaznívají veřejným prostorem nejčastěji. Na podrobnosti k instalaci se redakce ptala jihočeské pobočky Paměti národa.

Vraky tří automobilů si ode dneška mohou prohlédnout lidé na Lannově třídě v Českých Budějovicích. Připomínají válku na Ukrajině a vypráví mimo jiné osud rodiny, která se snažila dostat z bombardovaného města Irpiň. Výstava Paměti národa potrvá do 6. listopadu.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

V šestadevadesáti letech zemřel ve Vojenské nemocnici v Olomouci válečný veterán Viktor Ráža. Svůj příběh popsal rodák z historického regionu Volyň pro organizaci Paměť národa. Za války jako chlapec roznášel tiskoviny ilegální organizace Blaník, v roce 1944 vstoupil do 1. československého armádního sboru.

„Kdyby to vydrželo ještě dva tři roky, kapitalismus na Západě by se zhroutil z nadvýroby,“ je přesvědčen dlouholetý člen ÚV KSČ, horník a otec komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Tedy muže, který v roce 1989 sloužil u pohotovostního pluku, a dnes se v KSČM profiluje jako bezpečnostní expert.

"Já tu „frontu na maso“ ještě pamatuji, házeli jsme na ni lahve a křičeli smrt komunismu,“ vzpomínal před zahájením výstavy Paměť národa v prostorách bývalého Stalinova pomníku na Letné kandidát ODS na pražského primátora Bohuslav Svoboda. Spolu s většinou ostatních lídrů kandidátek se před komunálními volbami předhání v tom, kdo víc podporuje vznik muzea totality.

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli pak rychle dopisují poslední stránky. Studentka Klára Mališová se místo toho rozhodla zmapovat život novinářky Marty Bystrovové, která psala pětadvacet let pro deník Svobodné slovo, a to skrze dokumentární snímek Psali jsme mezi řádky.