Po kritice činů Vladimira Putina se nesměl věnovat své celoživotní vášni. Dlouhý konflikt mezi láskou k rodné zemi a nesouhlasem s politickým režimem ale vyvrcholil pro Andreje Zubova až letos, kdy historik poznal, že pro něj v Rusku není místo. Pod křídla si odborníka vzala brněnská univerzita.

Zastupitelé Praha 3 posvětili přejmenování Koněvovy ulice na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. O přejmenování bude rozhodovat rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Důvodem úvah o přejmenování je například bombardování Mladé Boleslavi po válce nebo podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956, které měl Koněv na svědomí. Karel Hartig je vlastenec, stavitel a první starosta obce Žižkova. Zastupitelé v anketě odpovídají na dotaz, zda by se měla Koněvova ulice přejmenovat na Hartigovu, nebo ne.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Obvodní soud pro Prahu 5 opět vrátil k došetření případ nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny viněných kvůli prodeji reklamních předmětů s nacistickou tematikou. Vyplynulo to z údajů na justičním webu. Muže a nakladatelství viní policisté z toho, že spáchali trestné činy založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a výtržnictví. Hrozí za to až desetiletý trest. Případ souvisí s prodejem kalendáře s portréty představitelů nacistického Německa. Vydavatel se v médiích hájil tím, že nešlo o propagaci, ale o byznys.

Víkendové demonstrace se zúčastnilo zhruba tři tisíce odpůrců vládních opatření. Někteří se na pražskou Letnou vydali s transparenty, jiní si zase připnuli na oblečení žlutou židovskou hvězdu. Právě podobné placky s tímto symbolem doplněným o nápis „Ne očkovaný“ nechal vyrobit známý plzeňský neonacista vystupující pod jménem Arnošt Hibler.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem si dnes připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. U hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Česko si dnes připomene 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. Čelní politici a představitelé armády položí věnce u Národního památníku v Praze na Vítkově. Vzpomínkové akce se uskuteční i na dalších místech v Česku. Rovněž letos ovlivní jejich podobu epidemie nového koronaviru. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše pro rok 2021, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka. Klíma zároveň požádal poslance, aby v zákoně výslovně označili prodej za formu propagace. Reakci nakladatelství se nepodařilo dosud získat. Kalendář zkritizovali i izraelský a německý velvyslanec v ČR.

Návrh poslanců opoziční SPD na uzákonění 15. března jako Dne památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem u vlády ANO a ČSSD zřejmě narazí. Kabinet by měl podle podkladů pro pondělní schůzi poslat zákonodárcům k novele záporné stanovisko s odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.

Politicko-filosofické hnutí První republika spustilo svůj projekt č. 36, ve kterém chce docílit odebrání čestného občanství Konradu Henleinovi. Podle náměstka primátora Ivana Langra má ale historie zůstat historií a dodatečně by se měnit neměla.