Nemohl jsem zůstat potichu, říká ruský historik Zubov, který našel azyl v Brně

Válka na Ukrajině, jejíž konec je i po osmi měsících bojů v nedohlednu, i konání ruského prezidenta Putina, kterému invaze nevychází podle plánů, stály za odchodem historika Zubova ze země. „Všichni v Rusku začali cítit, že Putin pomalu, ale jistě prohrává válku. A to ještě zesílilo tlak autoritářského režimu na lidi,“ popsal Zubov, který se rozhodl přijmout pozvání Masarykovy univerzity v Brně a přijet do Česka.

V tuzemsku pobýval Zubov krátkodobě už letos v červenci. Tehdy ale historik ještě věřil ve zlepšení ruské politické situace a brzký konec války ve prospěch Ukrajiny. „Myslem jsem si, že se do konce léta odehrají pozitivní změny. A změny sice nastaly, ale rozhodně ne takové, jaké jsem čekal,“ vysvětlil Zubov s tím, že jeho rozhodnutí opustit rodnou zemi vyeskalovaly až zářijové události.

Být potichu, nebo být ve vězení

„Po ruské mobilizaci 21. září a změně frazeologie ruské propagandy mi začalo být zcela jasné, že v Rusku existují jen dvě možnosti. Být potichu, nebo být ve vězení. Jiná cesta není. A protože jsem nemohl zůstat potichu, jelikož je mojí povinností věci vysvětlovat, a ne jen přežívat, rozhodl jsem se, ač nerad, odjet,“ popsal dnes na tiskové konferenci bývalý profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Cesta do Brna byla pro sedmdesátiletého historika náročná. Kvůli bezpečnosti sebe i své rodiny musel vycestovat nejprve do Finska, kam se dostal jen pár hodin před uzavřením hranic. Do Česka se pak s manželkou, synem a kočkou trmácel několik dní autem. Jak dlouho se v moravské metropoli, kde roku 2019 získal Čestný doktorát Masarykovy univerzity, zdrží, rozhodnou události následujících měsíců.

Podle Zubova může být jedinou možností změny politického režimu v Rusku právě prohra ve válce na Ukrajině. „Většina lidí v Rusku zatím není připravena stavět se současnému režimu. Když se jich zeptáte na ulici, jestli podporují Putina, nechtějí odpovědět pozitivně ani negativně. Je to podobná situace, jako byste se na stejnou otázku zeptali v nacistickém Německu roku 1943,“ vysvětlil.

Po osmi letech před studenty

Minulý týden se Zubov na brněnské univerzitě poprvé po osmi letech postavil před studenty. V Brně chce expert na dějiny Ruska hostit šest přednášek v angličtině, kterých se může na dálku účastnit také veřejnost. „Po letech, kdy jsem v Rusku přednášet nesměl, jsem se vrátil ke své původní praxi. Po první lekci je těžké soudit, ale vypadá to, že je to s přednášením stejně jako s plaváním. I po dlouhé době si člověk ve vodě vzpomene, jak na to,“ vysvětlil politolog, jehož kariéra nabrala strmý spád poté, co roku 2014 odsoudil anexi Krymu.

Již tehdy získal Zubov od brněnské univerzity pozvání do Česka. Na rozhodnutí nic nezměnily ani letošní kroky Ruska. „Jako demokratická instituce přirozeně odmítáme princip kolektivní viny a v duchu odkazu duchovního otce naší univerzity Tomáše Garrigua Masaryka jsme v rámci našich možností připraveni pomáhat všem, kteří si pomoc zaslouží," vysvětlil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, který se společně s bývalým rektorem a ministrem pro evropské záležitosti ČR Mikulášem Bekem o příjezd Zubova zasloužil.