Před budovou Ministerstva zdravotnictví na Palackého náměstí protestovali lidé proti návrhu zákona, kterým se v těchto chvílích zabývají senátoři. Novela by podle organizátorů demonstrace mohla omezit přístup k tranzicím a umožnit využívání konverzních terapií u transgender lidí.

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil. Po událostech ze 7. října 2023 po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a následné válce v Gaze ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky se odehrály dva. V tiskové zprávě to dnes uvedla Federace židovských obcí ČR. Vydala svou výroční zprávu o antisemitismu za rok 2024.

Zviditelnit přítomnost a historii romské komunity v Jižní a Severní Americe je cílem Mapy paměti Romů pro Ameriku. Zachycuje místa, která jsou důležitá pro romské komunity žijící v daných zemích. Na dnešní prezentaci to řekl Martin Fotta z Etnologického ústavu Akademie věd, který se na tvorbě mapy podílel. Místa v mapě budou podle něj přibývat, už nyní si lidé mohou najít místa například v Brazílii, Argentině či v Kanadě.

Vláda přijala definici anticikanismu, tedy protiromských postojů. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána. Řekla to na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jde o správný krok, jak odmítnout jakékoli předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině v Česku.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webu svedectviromu.cz. On-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Web spustí symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holokaustu, který připadá na dnešek. Informovala o tom Akademie věd (AV ČR).

Téměř polovinu dětí v takzvaných kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální. Roli hraje i nastavení systému péče, nedostatečná prevence odebírání z rodin a předsudky. Ve výročních zprávách o dětských domovech pro děti do tří let to uvádí ministerstvo práce. Domovy pro malé děti fungují jako zdravotnická zařízení. Provoz by měly ukončit na konci příštího roku. V případě potřeby by se o děti měli postarat pěstouni.

Shromáždění v Brně kvůli smrti Roma po konfliktu s Ukrajincem nepovažuje prezident Petr Pavel za úplně šťastné. Ocenil naopak přístup organizace Romea a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové. Pavel to dnes řekl CNN Prima News. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je důležité, aby napadení policie vyšetřila bez vnějších tlaků a aby byl viník potrestán. Na sobotním shromáždění za zemřelého muže zaznívaly i výroky namířené proti Ukrajincům.

K omezení nenávistných projevů může podle expertů přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Mezi klíčové kroky patří také vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy, podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami, shodovali se dnes odborníci na senátní konferenci o rizicích a možnostech prevence hate speech.

Veřejnou debatu o homosexuálních partnerstvích odmítá víc než třetina lidí v Česku, výrazně častěji muži. Ještě větším tabu je pro Čechy menstruace, podle téměř čtvrtiny by se nemělo ve společnosti mluvit o neplodnosti a rovnosti žen a mužů. Nejméně z vybraných témat lidé odmítají veřejnou debatu o domácím násilí, sexu a psychických onemocněních. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research, dotazovala se víc než tisícovky Čechů.

Běloruska Kryścina Šyjanoková žije v Praze a své rodiče z Běloruska viděla naposledy v roce 2019. Ona se kvůli svým aktivitám v Česku nemůže do rodné země vrátit, její rodiče zase kvůli vízovým restrikcím nemohou dorazit na návštěvu Prahy. Právě odříznutí od rodin je jedním z problémů, jímž se zabývá vůbec první kongres Bělorusů v České republice, který se dnes koná v Praze.