Neděle, 23. října 2022, 08:35
Běloruska Kryścina Šyjanoková žije v Praze a své rodiče z Běloruska viděla naposledy v roce 2019. Ona se kvůli svým aktivitám v Česku nemůže do rodné země vrátit, její rodiče zase kvůli vízovým restrikcím nemohou dorazit na návštěvu Prahy. Právě odříznutí od rodin je jedním z problémů, jímž se zabývá vůbec první kongres Bělorusů v České republice, který se dnes koná v Praze.
"Ve stejné situaci jsou i jiní aktivisté a aktivistky, kteří žijí v Česku, ale kvůli svým aktivitám nesmí do Běloruska, protože by se nejspíše ocitli ve vězení. A někteří ví, že proti nim již bylo zahájeno trestní stíhání. A už vůbec nemluvím o lidech, kteří jsou držiteli či držitelkami mezinárodní ochrany, ať už formou azylu nebo doplňkové ochrany, a do Běloruska cestovat nesmí. Pro ně je to nyní velmi náročné období,“ řekla Šyjanoková, která je zástupkyní běloruské národnostní menšiny ve výboru pro národnostní menšiny zastupitelstva hlavního města a spoluzakladatelka sdružení Bělorusek v ČR "Vieršnica“. "Musí se usadit v cizí zemi, integrovat se, ale zároveň jim chybí například manželka a dcera, které z jistých důvodů zůstaly v Bělorusku,“ naráží na konkrétní případ jednoho z Bělorusů, který se dostal do Česka v rámci humanitárního programu Medevac.
Jak Šyjanoková doplňuje, nehledě na podporu z české strany Bělorusové "stále v řadě oblastí cítí, že jsou házeni do stejného pytle spolu s Ruskem, které je, pokud jde o válku, agresorem." V případě Běloruska je podle ní zase agresorem Lukašenkův režim, který je oddělitelný od běloruského národa. "Chybí proto pochopení toho, že je Bělorusko okupovaný stát, a proto potřebuje úplně jiné zacházení s lidmi, kteří ze země prchají. I proto potřebuje rovněž větší humanitární pomoc, "dodala.
Česká vláda ve svém nařízení z června letošního roku rozhodla, že Rusům a Bělorusům nebudou až do konce března 2023 vydávána víza a povolení k pobytu. Tento krok má sloužit k ochraně zahraničně politických zájmů ČR v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, který byl vyvolán invazí vojsk Ruské federace, jež je podporována Běloruskou republikou, stojí v nařízení vlády.
Zatím se Bělorusům podařilo vyjednat si jen málo výjimek, například pokud jde o studenty, kteří mají mezinárodní, evropské nebo české stipendium. Nesmí však jít o studenty takzvaných kritických oborů
Na restrikce ale narážejí i klienti bank či pojišťoven, kteří jsou občany Běloruska, ačkoli jsou odpůrci tamního režimu. Z České republiky rovněž momentálně nelze poslat žádnou zásilku do Běloruska. "Nejde tady ani tolik o to, že nemůžeme poslat balík rodině, protože ten balík nejspíš stejně rozbalí zaměstnanci běloruské pošty, ale například o to, že nemůžeme poslat dopis běloruskému vězni či vězeňkyni do Lukašenkovy věznice,“ uvedla dále Šyjanoková. Situace v zemi se přitom neustále zhoršuje, právě nyní je podle organizace Vjasna v Bělorusku 1344 politických vězňů
Jak zástupkyně běloruské menšiny v ČR dodala, od začátku jim bylo jasné, že "nebude snadné odstranit plošný vízový zákaz úplně, protože se Česká republika bojí například toho, že by se sem potenciálně mohli dostat třeba i ruští agenti s běloruskými pasy". "My ale od začátku tvrdíme, že Bělorusko není Rusko a že běloruské demokratické síly jsou schopny zajistit potřebnou součinnost ve věci verifikace," doplnila s tím, že budou s českými úřady i nadále pracovat a pokusí se vyjednat Bělorusům další výjimky, které by například umožnily setkání odloučených rodin.
Na organizaci dnešního kongresu se podílí většina běloruských spolků a neformálních sdružení v Česku, nejen těch pražských. Setkání se koná pod záštitou primátora hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
