Dnešní číslo dne na webu Malostranská Drbna se týká lesů. V roce 2014 bylo celkem zalesněno 20 203 hektarů půdy. Na jehličnany připadlo 12 410 hektarů, 7793 na listnaté stromy. To je dosti pozitivní zpráva. Výměra lesních pozemků se od roku 1950 zvětšila o 154 tisíc hektarů a narostla na současných 2,666 milionu hektarů. Podíl lesních pozemků tak představuje 33,8 procent rozlohy České republiky.

V minulém týdnu jsem napsal článek o stavu lesnictvím v České republice. Člověk by v něm očekával hororové zprávy. Ale výsledky byly poměrně překvapivé – rozšíření plochy lesů v České republice od poválečného období o 154 tisíce hektarů čekal málokdo. V diskusi k článku se objevily názory o tom, že vyjma tohoto pozitivního trendu dochází i k řadě negativních jevů – dramaticky se prý zvyšuje podíl zastavěné plochy a likvidují se prý tolik potřebné rybníky. Je to pravda? Nechme promluvit čísla.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svých stránkách další nevšední analýzu, která popisuje stav českého lesního hospodářství a jeho vývoj čase. Zajímá vás, jakou plochu lesy pokrývají nebo kolik dřeva se v České republice těží ve srovnání s dalšími evropskými státy? Tak čtěte dále...

Téma imigrace budí takové vášně, že je v podstatě nemožné přesvědčit kohokoliv o čemkoliv. O nic takového se snažit nechci. Každý člověk má nárok na svobodný názor, jakkoliv je třeba budován na teorii informačních kaskád než na vyčerpávající informovanosti. Chceme-li však řešit důsledky problému, musíme znát jeho příčiny. A to bez ohledu na fakt, že až čas ukáže, jestli budou statisíce (či miliony?) imigrantů snících o životě v Německu nebo severských zemích pro Evropu problém fiskální (sociální programy veřejných rozpočtů), kulturní (střet odlišných kulturních zvyků), náboženský (střet odlišných náboženství, respektive první setkání silně nábožensky orientovaných jedinců s v Evropě běžným ateismem), ekonomický (rozšíření stínové ekonomiky, změna struktury na trhu práce), bezpečnostní (rozšíření svaté války) nebo „jen“ hrozba toho, že jediným problémem jsou náklady plynoucí z obav z něčeho, co není nebezpečné, jak s hlasitě říkají příznivci imigrantů.

Na jedné straně metropole s více než milionem obyvatel, hustou dopravou a řadou kancelářských komplexů. Jenže když Prahu poznáte blíž, zjistíte, že i v hlavním městě si lze najít svůj kousek přírody, kde si lze odpočinout nebo příjemně zasportovat.